Postřehy z Expedice Jižní Afrika 2013 - Den po dni

9. DEN, neděle 14.července 2013

Po snídani, v 8 hodin, jsme se z kempu přemístili do středu města. Město má bouřlivou historii, nejdříve zde místní domorodci nebyli černoši, ale barevní míšenci, po obsazení Angličany tito počali zkulturňovat celé okolí, posléze Zulové zaútočili a Angličané se na poslední chvíli zachránili odplutím na moře. Další kmen Bůrů vyhnal Zuly. Nedávná historie se mění, bílí vesměs byli hlavními osídlenci této teplé rekreační oblasti. Po zrušení apartheidu se sem přistěhovali černoši i z jiných zemí-  Zambie, Mosambiku, Zimbabwe i ze středu Afriky.Střed města je historicky a stavebně dost zajímavý. Velmi důležitý pro celou Jihoafrickou republiku je místní přístav. Ve městě se nachází množství kostelů, hinduistických a budhistických chrámů, je zde největší mešita na jižní polokouli, množství krámků a obchůdků se vzácným kořením a všelijakým zbožím, několik trhů, prodává se „muti“ všelijaké všeléky, masti apod. Vlastní město jsme poznali jen z části, došli jsme k mešitě a zpět přes přístav k pláži. Díval jsem se s obdivem na jachty, na které jen mohu se zalíbením koukat. Dokonce i v neslunečném odpoledni jsme se po kotníky či lýtka smočili v Indickém oceánu, který jsem ještě na svých cestách nepoznal, byl snad nejméně slaný a zcela určitě je nejteplejší oceán. Uvidíme, ještě týden bude naším společníkem.  Dnes jsem stejně jako ostatní neodolal svodům v nákupu místních suvenýrů. Neodolal jsem na pláži Mosambičanovi, nabízejícímu opasky. Údajně země zaslíbená v této oblasti prý bude Zimbabwe. Odpoledne jsme odjížděli opět unavení do Santa Lucie. Zřejmě ještě jedna Santa Lucia je i v Itálii u Neapole, o které se u nás zpívá pěkná písnička. Večer Péťa opět jemně vyluzoval libé zvuky kytarou a k tomu zpíval, tentokrát v hotelbusu a v teple pro dobrou náladu nás všech.