Postřehy z Expedice Jižní Afrika 2013 - Den po dni 

38. DEN, pondělí 12. srpna 2013

Už po páté hodině ranní odjíždíme z kempu, abychom celý plánovaný program tohoto dne stihli. Nacházíme se i dnešního dne stále v překrásné přírodní scenérii stále se měnící  Namibie. Dnes v „dunové“ scenérii Sossusilei od rána jezdíme terénním autem za 100 ND k první vycházce- dostáváme se k již nefungujícímu (z části zasypanému řečišti) přes dunu k mrtvému lesu, kde jsou zachovalé pahýly stromů. Jemný načervenalý písek se pod podrážkou drolí a každý krok je o to namáhavější. Potom přecházíme na druhou stranu dun, k vyschlému jezírku, odkud jsou možné další výšlapy do dun. Po obědě máme výstup na nejvyšší dunu v této části se jménem „45“ Písek je už sluníčkem velmi rozehřátý. Ranní teplota zde v Sossusilei byla 0 stupňů Celsia, odpoledne už kolem 20 stupňů, ale žhnoucí slunce přesto rozpaluje písek, rostliny, nějaký ten strom a trsy trávy i návštěvníky. Nádherné pohledy jsou zde na duny, skoro stejný načervenalý písek mění paprsky slunce, ale tento písek je občas zasypáván rozmělněným tvrdší m podkladovým dnem původního řečiště, kde jen při velikých lijácích se občas i objeví voda. U silnice se nachází v údolí dun prostor asi 1až 2 km s bíložlutým až šedohnědým pískem. Našel jsem dva vybagrované výkopy - zřejmě pro zbudování záchodů nebo také pro vědecké účely. Výkopy byly hluboké asi 3 metry, široké 1 metr na šířku bagrové lopaty a délky také 2 metry. Tam jsou zřejmé, že bílá spodní neboli dnová vrstva 10 cm se střídá s vrstvami červeného písku v síle cca 20 až 30 cm.

Duny byly krásně větrem upraveny do ladných křivek. Ale jedeme krajinou, kde písek střídá hromady kamení v kopcovitém terénu. Z dun přejíždíme jen několik kilometrů do Sestrien kaňonu, který v rovinatém terénu vyhloubila voda ve slepencovém kamenitém podloží v hloubce asi 15 metrů. Působivý a pohádkový dojem vyvolává hlavně užší část kaňonu, kde byl v rozpáleném odpoledni příjemný chládek. Kaňon je suchý a voda asi zde teče jen při období dešťů.