Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa - sedmnáctý

17.den:  22.1.2015

Čtvrtek - 3.týden                      

Trasa:  moře

Časové pásmo: – 3 hod.

V noci na dnešek opět posunujeme čas- tentokrát o celou 1 hodinu, ale dopředu, takže máme o 3 hodiny méně jako je u nás v ČR. V Brazílii mají totiž těch časových pásem 7.

Dnes ve 12 hodin se přiblížíme k souostroví Do Abrolhos, který je brazilským mořským národním parkem. Název skupiny ostrovů vyjadřuje vyjímečný výhled do okolí . Národní park leží v Atlantském oceánu před městem Caravelas, asi 70 kilometrů od jižního pobřeží Bahias a má pět ostrovů sopečného původu : Santa Barbara, Siriba, Redonda, Sueste a Guarita. Santa Barbara je největší a jediný obydlený ostrov. Nachází se na něm starý maják, domy brazilských ochranářů přírody, vojenského námořnictva a několika výzkumníků. Každý rok během australské zimy se v těchto vodách zdržují velryby druhu hubačte, říká se jim také zpěváci, protože samičky si mezi samečky hledají nejlepšího zpěváka, aby mohly založit nové potomstvo. Tato úžasná přírodní podívaná trvá od června do listopadu. Na souostroví je možné najít i další poklady v podobě nejrůznějších druhů flory a sauny – ryby, želvy, delfíni, žraloci, barakudy, měkkýše, houby, krásné korálové formace i početné vraky. Potápění je hlavní atrakcí tohoto místa.

Ve třetím patře umístěné záchranné čluny jsou obrovské, zastřešené, mají vlastní pohon a vysílání nouzového signálu. Na informačním televizním kanálu lodi jsme viděli cvičení, zobrazující jakým způsobem se do člunů nastupuje, lidé sedí velmi stísněně, protože do jednoho takového člunu musí vejít až 200 osob. Jsou zde i menší záchranné čluny – zřejmě pro posádku – a rezervní záchranu tvoří tzv. samonafukovací ostrovy. Záchranné vesty má každý ve svém pokoji ve skříni a další jsou ve skříních přímo podél komunikační plochy ve 3. patře. Po  celé lodi – v kabinách i na veřejných místech – na chodbách i záchodech, v jídelnách – neustále hraje tlumená hudba. Na pokojích jsou jednak telefony, ale také v případě havárie nebo mimořádných událostí se všude vysílá varovný signál a různé bezpečnostní pokyny. Samozřejmostí jsou všude požární hlásiče, hasicí trysky, vodní hydranty a minimaxy. Ve velkých prostorách a na chodbách i ve výtazích je kamerový systém.

Dnešního dne jsme zase soutěžili a Luďa spoluzvítězil v míčové hře a získal pytlík plátěný. Zjistil jsem závadu na řetězu elektrokola – jeden z článků asi byl špatně snýtovaný, nebo mám těžkou nohu při šlapání. Na pokoji takovou závadu neopravím, takže jsme přes recepci nechali provést opravu místními strojníky. Raději si kola vyměníme a snad nám skoro nové řetězy vydrží. V divadle hrál Aldo Nicolini, zážitek byl perfektní, je sympatický pianista a navíc hrál velmi složité skladby na klavír a všechno- tedy 45 minut naprosto zpaměti bez not. Byl to moc příjemný zážitek. Ještě před půlnocí byl na pořadu karneval, když jsme už kousek od Ria de Janeira. Počet masek těžko odhadnout, Jana vymyslela náš kostým – černé kalhoty, slamáky s naší vlajkou, námořnická trička a zelené a žluté doplňky včetně nafukovacích balonků podle barev Brazilie. Rej masek v malém prostoru tanečního sálu byl velmi napěchovaný a nešlo to fotit a filmovat, jinak bychom nemohli být aktivní účastníci- uvidíme v místní televizi, zda s námi bude nějaký šot.