Jdi na obsah Jdi na menu

Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa - den pátý

Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa - den pátý

5 den:  10.1.2015

Sobota  -   1.týden                      

Trasa: Casablanca (Maroko); 8.00 – 23.00 hodin

Časové pásmo: – 1 hod.

Dnes připlujeme do Afriky a navštívíme  Casablancu. Také se  poprvé poprvé zúčastníme předplaceného výletu. V očekávání spatření afrického kontinentu a Gibraltaru jsme se již v 5 hodin ráno vypravili na zadní palubu. Je chladné zamračené počasí a viděli jsme pouze světla plujících lodí a také jednu podobnou loď té naší, která zářila do dálky velkým množstvím světel. V tutu ranní hodinu jsou přístupny a osvětleny všechny prostory, jsou samozřejmě liduprázdné, pouze někteří členové posádky, údržby a úklidu pracují.

Od naší lodi ráno s nepatrným zpožděním odjelo 25 autobusů na náš první kolektivní výlet. Účastníci byly v autobusech rozděleni podle jazyků. Každý autobus pojmul cca 50 osob, takže výletu se zúčastnilo asi 1250 návštěvníků dopoledne a tentýž výlet se pro další zájemce uskutečnil i odpoledne. Z toho vyplývá, že téměř každý z 2500 účastníků plavby tento výlet absolvoval.

Maroko znamená arabsky doslova „západ“. Má 33 milionů obyvatel, je to konstituční monarchie, králem je Mohamed VI. od roku 1999. Marocká krajina je nejvíce ovlivněna třemi aspekty: pohořím Atlas, Saharou a Atlantským pobřežím.

Casablanca má 3 miliony obyvatel. Je největším hospodářským a kulturním střediskem státu. Sídlí zde královský oceánografický institut. Město zrekonstruoval sultán Mohammed III. v 18. století a potom se ho zmocnili Španělé.     Casa Blanca znamená španělsky bílý dům. Ještě v roce 1906 měla Casablanca 20 tisíc obyvatel a v roce 1907 se zde usadili Francouzi a započali proces kolonizace. V průběhu 2.světové války se stala Casablanca strategickým přístavem a v roce 1943 se zde uskutečnila konference, na které spolu jednali F.D. Roosevelt a W. Churchill. Na přelomu 40. a 50. let dvacátého století byla Casablanca centrem protifrancouzské vzpoury a v roce 1956 se Maroko osamostatnilo.

V autobuse č. 21 byl naším průvodcem 62 letý velmi osobitý Maročan – mluvící neustále, ale naštěstí poměrně slušně německy. Mluvil velmi rychle, vyprávěl věci podstatné, ale i věci, které se právě odehrávaly před autobusem. Zvučným hlasem například hlásil: „ Právě přijíždí tramvaj…. děti chodí do školy , na ulici jsou kamery – všechno vidí… „a  také nám vyprávěl o svém životě, výchově, rodině, studiu v Paříži, o svém oblečení. Staral se o nás doslova jako kvočna o svá kuřátka. Tam, kde jiné skupiny rozvážně kráčely, my jsme za ním téměř běželi, protože stále manipuloval svým terčíkem č. 21 a opakovaně nás upozorňoval, že se musíme držet pohromadě a nikdo se nesmí ztratit.

A nyní k samotným místům, které jsme navštívili. Nejdříve jsme procházeli pouličním tržištěm, zaměřeným na koberce, kůži, oblečení a nádherné mosazné a měděné tepané nádoby.  Potom jsme viděli Královský palác, bohužel pouze zvenku, protože prohlídky nejsou povolené.  Cestou zpět k autobusu jsme nahlédli do dvorního traktu,  s velkým množstvím nejrůznějších oliv a olejů z nich vyrobených. Hlavním magnetem města je mešita Hasana II., tyčící se nad mořem na skalnaté plošině. Stavba byla započata v roce 1980 podle návrhu francouzského architekta  Michaela Pinseaua a slavnostní otevření se konalo 30.8.1993. Minaret je vysoký 200 metrů a je druhou největší mešitou na světě po hlavním sídle muslimů v městě Mekka. Mešita dokáže pojmout 25.000 věřících a dalších 80.000 se vejde na nádvoří. Další naše cesta vedla do lékárny, kde se prováděly i masáže a byla nám představena celá výrobní řada čajů, mastí , olejů a kosmetických a masážních přípravků z přírodních produktů. Mnozí z návštěvníků kvitovali možnost zakoupení např. argonového oleje nebo černého kmínu.

dscn5690.jpg

Dnes odpoledne jsme poprvé sestavili „Růžu“ totiž švýcarský elektrický samohyb od pana Růžičky, sice jsme jej zběžně kontrolovali po „úrazu“  z přepravy na lodi, kdy byl žlutý kryt rozbitý, ale jinak nevykazoval žádné jiné závady. V sestaveném stavu jsme jej po můstku dostali na přístavní molo  a hned po kratičkém rozjezdu nic, prostě motor přestal fungovat- moc veliká škoda, protože „růža“ všude, kde byla předvedená vzbuzovala náležitou pozornost, škoda je také, že nám těžký samohyb bude v kajutě zabírat prostor pod postelí a nebude využit. Prostor k její opravě zde na lodi nemáme.

dscn5752.jpg

 

 

Náhledy fotografií ze složky Maroko - CASABLANCA

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář