Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa – sedmdesátý osmý

78.den: 25.3.2015

Středa - 12.týden                       

Trasa:  na moři

Do konce plavby zbývá: 38dnů

Časové pásmo: +5 hod.

opět jsme posunovali čas o jednu hodinu zpět a máme čas + 5 hodin

Na úspěšnosti námořních plaveb má velké zásluhy kartograf jménem Gerard Mercator, narozen v Rupelmonde, Flandry v roce 1512.  Zkušený konstruktér a zeměměřič začal svou kartografickou činnost mapou Palestíny (1537), mapou  Světa ve tvaru „srdce“ (1538), velkou mapou Flander se čtyřmi listy (1540, globusem (1541 ) a nebeským globusem (1551).

Následně se usadil v Duisburgu a zveřejnil velkou mapu Evropy s 15 listy (1554). Mapa Britských ostrovů s 8 listy byla ale pravděpodobně dílem jeho spolupracovníka. 18 stránková mapa Světa „ad usum navigantium“ (1569) je známá speciálním způsobem zpracování a dnes už nepoužívaným zobrazením nového světa. Mercator chtěl vytvořit kosmologickou encyklopedii. Z toho zbyla část s názvy Chronologie (1569) a sbírka zeměpisných tabulek od Ptolemaia, které Mercator rekonstruoval v roce 1578. Jeho s odstupem největším dílem byl atlas Světa, z kterého nejdříve vytvořil mapy Gallie, Belgie a Německa. Následně byly vydány mapy Itálie a Řecka.

Třetí díl s 29 mapami vyšel teprve po jeho smrti (1594) a byl zveřejněn v roce 1595 Mercatorovým synem. Úspěch tohoto „Atlasu“ byl enormní. Od té doby se všechny sbírky map označují tímto slovem „atlas“. Mercator – kartograf a autor filozofických a literárních děl je označován za tvůrce moderní vědecké kartografie.

Každý den jsou změny, ale dnes se nám zdají poněkud větší. Začnu třídenním turnajem v golfu: Luďa první den se netrefil, ale včera dosáhl 8 bodů, nejvíce ze všech startujících a zdálo se, že i dnes  zaboduje, ale nikoliv - netrefil se a zůstal svým výsledkem v průměru, za první tři místa se udělovaly medaile, tak opět bez rozšíření úspěchů, zato Janě se dnes poprvé dařilo. Odpoledne se v kopání míčem do branky zúčastnila i Vědunka a byla vyhlášena, že startuje za Českou republiku. Stalo se to v co nedoufal nikdo – zvítězila nad všemi jasným výsledkem a obdržela krásnou modrobílou Costa kabelku. Natěšeni výsledkem jsme si všichni - Vědunka, Alberto, Jana a Luďa šli zahrát  v herně RULETU - nebo lépe řečeno prohrát 10 Eur, které Vědunka a Alberto obdrželi jako věrnostní odměnu od Costy, protože s touto společností i stejnou lodí byli na plavbě kolem světa už loni, ale na jiné trase. Výsledek rulety byl také překvapující, po půlhodině hry  se rozšířilo konto dvojnásobně, takže jsme dohodnuti, na zítřejším pokračování. Takže jsme všichni zvědaví jak dopadne další kolo.

Večer jsme nebyli v divadle, protože novodobý „Ein Kessel buntes“, který je v divadle asi počtvrté nic moc nového nepřináší. Hlavní vystupující zpěvák Hartman podle našeho mínění nejen špatně zpívá, ale ani nikoho neokouzlí svým dalším projevem. Zpěvačka Karin Kováčová zpívá o dvě třídy lépe a je hezká Slovenka. Tanečníci a tanečnice tancují téměř vždy stejně a stále v podobných pestrobarevných svítících oděvech na které stačí se koukat jen poprvé a ne pořád dokola.

Za to jsme sledovali vystoupení italského kytaristy, který tentokrát u jídelny hrál sám bez zpěvačky, který byla z lodní klimatizace nachlazená. A hlavně nám dobře známé duo Mistery ze Slovenska – tedy Jana a Peter. S nimi se nám dobře mezi přestávkami v jejich vystoupení hovoří o všem možném. Seznamují nás se šoubyznysem, kde pracují mnoho let.

Také jsme se ještě jednou u parketu sešli s Vědunkou a Albertem a s nimi jsou diskuse také velmi příjemné, Alberto je velmi zábavný a  italsko- českým  projevem dovede navodit zvláštní a humornou atmosferu. Tohle nám velmi vyhovuje, protože se bavit jen ve dvou tak dlouhou dobu nemá potřebný cestovní náboj a opravdu jsme vděčni těmto dvěma, Janě a Petrovi, ale také Čechošvýcaru Péťovi a slovenskému šéfovi Marošovi, že si můžeme popovídat a potěšit se naším rodným jazykem. Také jsme vděčni našim kamarádům ze soutěží, se kterými si přes jazykovou bariéru sice nemáme co povědět, ale společný kontakt ve formě vzájemného fandění při hře, pozdrav či úsměv nás pohladí na naší duši.