Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa – sedmdesátý druhý

72.den: 19.3.2015

Čtvrtek - 11.týden                      

Trasa:  na moři

Do konce plavby zbývá: 44 dnů

Časové pásmo: +9 hod.

opět posunujeme čas o 1 hodinu zpět a jsme oproti domovu  +9 hod.

Jana fotí na fotoaparátu Nikon Coolpix L 820 a průměrně nafotí 80 obrázků denně. Každý fotograf fotografuje to nejlepší, co vidí. A protože toho vidíme strašně moc, snímků přibývá, i když jejich množství velmi zásadně redukujeme. Každá fotka je něčím zajímavá a je těžké se rozhodnout, kterou ponechat a kterou odstranit. Zhruba každý druhý den se stahují fotky do počítače a musíme je vytřídit a udělat úpravy, popisky a fotky zmenšit kvůli zasílání.

Dosud jsme jich vybrali asi 1600, které dáváme na cestovatelské stránky. I to je obrovské množství, protože máme velké potíže se dostávat na internet a odesílání fotek je velmi zdlouhavé. Předpokládáme, že i v druhé polovině naší plavby se situace nijak podstatně nezmění. Nádherná místa,  která navštívíme si jistě budeme chtít nejen zapamatovat, ale i zvěčnit na fotografiích. Po ukončení plavby máme v plánu fotky ještě více vytřídit a vyrobit fotofilm podbarvený hudbou.

Pro uchování zážitků Luďa filmuje na kameře Sony HDR CX 190. Oproti foťáku je kamera mnohem menší, Luďa ji obvykle nosí v kapse a stejně jako u fotografií, tak i u videozáznamů natáčíme obrovské množství záběrů, které nestačíme ani prohlížet. Předpokládáme, že za celou plavbu budeme mít  kolem sto hodin záznamů a také bude velmi obtížné z nich udělat dva 45 minutové filmy. Jeden by se zabýval kulturními pořady zde na lodi a druhý by pojednával o mimořádných zážitcích z výletů i plavby.

Hned ráno jsme vystáli téměř dvouhodinovou frontu na zakoupení výletů v další etapě. Koupili jsme si výlet po ostrově Mauricius a v Kapském městě pojedeme lanovkou na Stolovou horu. Celkem tedy k 15 předplaceným výletům se zúčastníme ještě dalších 5. Tradičně ve dnech plavby se v 10 hodin zúčastňujeme soutěží v 9. poschodí. Tentokrát byla opět vylosována čtyřčlenná družstva, celkem je jich pět, která budou po tři dny soutěžit v minibasketbalu v sedě. Jana je „modrá“ s jedním vítězstvím, Luďa v červeném týmu s jednou porážkou. Další výsledky budou po ukončení této soutěže, kdy bude hrát každé družstvo s každým.

Dnes celý den jsou tak velké vlny, že rozhoupaly i  naši loď, která by se vahou mohla přirovnávat třeba k dlouhému vlaku naloženému uhlím a rozměry k dvanáctipatrovému velkému domu. Loď se houpá v příčném i podélném směru a cítíme nárazy, které způsobují problémy s rovnováhou a s chůzí. Lze předpokládat, že mnoho lidí dostalo mořskou nemoc, na stolcích v barech se objevili modré pytlíky, kde je v 6 řečech napsán jejich účel. Za dva dny se dostaneme z Tichého oceánu do Indického, uvidíme, zda se situace změní k lepšímu.

Po večeři jsme procházeli jednotlivými místy, kde hraje živá hudba, zvlášť tam, kde nastalo v Sydney a Melbourne střídání hudebníků. Místo Pietra Mangiaracina nastoupilo duo Gregory s vynikajícím kytaristou a příjemnou zpěvačkou. V hlavním baru skupinu Tixi´s vystřídal čtyřčlenný Spaziani Band.

Střídají se na pódiu s Peterem a Janou ze Slovenska a tak je určitě uslyšíme častěji a tato změna bude pro nás příjemná.

V divadle vystupoval pár australských Italů s výběrem ze známých italských oper a serenád i jiných písní. Vše bylo ale vedeno v humorném duchu a s šarmem obou zpěváků. Divadlo se nachází v přední spodní části lodi a bylo velmi cítit i slyšet nárazy na vlny a také účinkující měli občas problémy s rovnováhou.