Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa – osmdesátý osmý

88.den: 4.4.2015

Sobota - 13.týden                      

Trasa:  na moři

Do konce plavby zbývá: 28 dnů

Časové pásmo: stejné jako v ČR v letním čase

Zámořské objevy byly objevné cesty, které vedly k rozšíření evropského civilizačního vlivu a k poznání mimoevropského prostoru, obohatily „starý kontinent“ o nové suroviny, koření, plodiny a zkušenosti. Podnikali je již starověcí Egypťané (výpravy do země Punt) a Féničané (západoafrické pobřeží). Ve vrcholném starověku (od 10. století) jsou doloženy objevné cesty Vikingů do Severní Ameriky (Erik Rudý, Leif Eriksson). Hlavním důvodem zámořských objevů byly obchodní a mocenské zájmy italských měst, států, které ovládaly obchodní spojení s Byzancí a Blízkým východem a snažily se omezit vliv Arabů na obchodech s Evropou.

Největším přínosem ve 13. století byly cesty Benátčana Marka Pola. Rozmach zámořských objevů nastal koncem 15. století, kdy se Španělsko i Portugalsko snažili objevit nové cesty do Indie. Nejdůležitější objevné cesty v 15. až 16. století uskutečnili: r. 1488 B. Dias (obeplutí mysu Dobré naděje), 1492 Kryštof Kolumbus (při pokusu o nalezení cesty do Indie západním směrem „objevil“ Ameriku), 1497 Vasco da Gama (první cesta do Indie kolem Afriky), 1519 až 1522 F. Magallhas (první obeplutí zeměkoule). Druhou plavbu kolem světa uskutečnil F. Drake v letech 1577 – 1580. Dalšími významnými mořeplavci, objeviteli a dobyvateli nových území byli G.a S. Cabotové, P. Cabral, J. Cartier, A. Vespucci, V.N. de Balboa, H. Cortes, F.Bizarro, J. Cook, V.J. Bering, D. Livingstone a jiní. V 17., 18. a 19. století směřovaly objevné cesty hlouběji do vnitrozemí všech kontinentů. Austrálie byla objevena roku 1606, Antarktida 1820, byla také prozkoumána oblast Tichomoří, Sibiře a jiné. Objevy zámořské vedly k posílení mocenských a hospodářských pozic koloniálních mocností (zejména Španělska, Anglie, Francie, Nizozemí ), ale také k rozvoji obchodu s otroky, k ničení starobylých civilizací kvůli bohatství a k vyvražďování původního obyvatelstva.

Dopoledne v 9 hodin měla být přednáška nám od dobře známého profesora Scopellitiho o Mosambiku a vlastně  těsně  před přednáškou byla informace v lodním rozhlase o tom, že naše loď bude odkloněna a nepřistane v Maputě, ale v Richards Bay. Pan profesor tuto informaci parafrázoval „maput – kaput“. Přednáška, která nebyla jenom o Mosambiku, ale o vývoji v celé Jižní Africe byla jako všechny předtím kvalitní.

O co vlastně jde, že Maputo ze svého programu vynecháváme? Těsně u Maputa v současné době řádí cyklon, který vytváří vlny až 8 metrů, je zde veliká síla větru. Tato informace je převzatá z Maputa a vedení naší lodi vzhledem k této povětrnostní situaci se rozhodlo, že plavba se odkloní přímo na Jihoafrické Richards Bay, kam připlujeme zítra ráno a odplujeme až další den večer. Asi je to rozumné rozhodnutí s ohledem na bezpečnost lidí i lodi.

Dopoledne  se dokončila soutěž družstev v pytlíkách a modrý tým i s Janou a Luďem tam získají stříbrnou medaili a nechali za sebou další 3 družstva. Nutno říci, že k tomuto úspěchu moc nepomohl Luďa, který opět zápasí s nemocí, ale i dalším týmům se moc nedařilo a jsme vlastně spokojeni. Odpoledne se házely kroužky na kužely a Janě se zase dařilo a málem i v této soutěži zvítězila.  Je předvelikonoční doba, naše dveře od kabiny jsou vyzdobeny hezkou sovou v kroužku s třásněmi a k tomu ještě odpoledne byla soutěž o ceny v hledání uschovaného vajíčka, této soutěže jsme se nezúčastnili.

V divadle jsme viděli tentokrát pěvecký pořad tří zpěvaček Donny, Karin a Rene a zpěváků Milese, Granta a Lyle s názvem Thank you for the Music. Kromě Karin a Milese se jednalo o africké zpěváky, kteří podali vynikající výkon a představení se nám líbilo.