Jdi na obsah Jdi na menu

Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa – devadesátý čtvrtý

94.den: 10.4.2015

Pátek - 14.týden                      

Trasa:  Cape Town (JAR)

Do konce plavby zbývá: 22 dnů

Časové pásmo: stejné jako v ČR v letním čase

 

Kapské Město – afrikánsky Kaapstad je druhé největší město Jihoafrické republiky, hlavní město provincie Western Cape a zároveň legislativní hlavní město JAR. Sídlí tu Jihoafrický parlament a další vládní instituce. Díky svým přírodním scenériím (mimo jiné Stolová hora nebo mys Dobré naděje) je označováno jako jedno z nejkrásnějších měst světa a stalo se oblíbeným turistickým cílem. Kapské Město bylo první evropskou osadou na území dnešní JAR, proto je Jihoafričany často označováno jako „Mother City“ (mateřské město).

 

V oblasti Western Cape žili lidé dlouho před příchodem Evropanů, nevytvořili si ale vlastní písmo, takže o prehistorii těchto míst je známo jen velmi málo. První písemnou zmínku učinil až portugalský objevitel Bartelomeo Diaz v roce 1486 a po dvě následující století nebyla tato oblast Evropany trvale obývána. Kapské město založil v roce 1652 Jan van Riebeeck jako zásobovací stanici pro holandské lodě plující do východní Afriky, Indie a Asie. Toto místo bylo ideální pro založení přístavu, protože se nachází v zátoce, chránící lodě před rozbouřeným mořem. Kvůli ochraně před domorodým obyvatelstvem postavili Holanďané pevnost Fort de Goede Hoop – dnešní Castle of Good Hope. Počet obyvatel ale rostl jen velmi pomalu a se vzrůstajícími požadavky na pracovní sílu začala holandská východoindická společnost dovážet otroky z Madagaskaru, Indie, Malajsie a Indonésie. V této době žilo ve městě málo evropských žen, proto vznikala četná smíšená manželství mezi Evropany a domorodými Afričankami nebo Asiatkami, jejich potomci se dnes označují jako Cape Coloureds. Během následujících 150 let pod nizozemskou správou se z Kapského Města stal důležitý přístav, poskytující odpočinek námořníkům, plujícím dále do Asie. V průběhu americké války za nezávislost na konci 18. století stáli Nizozemci společně s Francouzi na straně Američanů, což mělo za následek vojenské střety mezi Británií a Nizozemím. Po bitvě u Muizenbergu v roce 1795 obsadili Britové dočasně Kapské Město, na základě mírové smlouvy v roce 1803 ale připadlo zpět Nizozemcům. Po další prohrané bitvě Bloubergstrandu (asi 25 km severně od Kapského Města) v roce 1806 a poté, co se holandská východoindická společnost dostala na pokraj bankrotu, připadlo Kapské Město i s celou kolonií od 13. srpna 1814 definitivně britské koruně.

 

Objev nalezišť zlata a diamantů ve městě Witwatersrand blízko Johannesburgu vyvolal na konci 19.století v jižní Africe zlatou horečku. Kapské Město sice následně ztratilo prvenství v počtu obyvatel, ale na druhou stranu velice profitovalo ze zvýšeného obchodního ruchu. Právě tehdy vydělal jmění tehdejší ministerský předseda Kapské kolonie Cecil Rhodéz, toho času žijící v Kapském Městě, jako majitel těžební společnosti De Beers, která dodnes těží nejvíce diamantů na světě. V této době také eskalovalo napětí mezi britskou koloniální správou, novými přistěhovalci (nazývanými uitlanders) a Búry – potomky nizozemských přistěhovalců, kteří se snažili zakládat vlastní státy ve středu země. Důsledkem tohoto napětí byly dvě búrské války, po vítězství v obou střetnutích vyhlásili Britové v roce 1910 Jihoafrickou unii s Kapským městem jako legislativním hlavním městem.

 

Epidemie dýmějového moru v roce 1901 posloužila koloniální správě jako záminka pro zavedení rasové segregace (známější pod afrikánským názvem apartheid) – černošskému obyvatelstvu byly vyhrazeny dvě městské oblasti oddělené od ostatní populace. V roce 1948 vyhrála volby Nacional Party, která slibovala zákony na další podporu rasové segregace. V následujících letech byla všechna městská území rozčleněna na rasových základech, z některých předměstí, kde dříve vedle sebe žili příslušníci více ras, se museli černí obyvatelé vystěhovat a jejich bývalá obydlí byla nezřídka určena k likvidaci. Nejznámějším příkladem je Discrict Six, který byl zdemolován v roce 1965 poté, co byl vyhlášen jako okrsek pro bílé, následně z něj bylo nuceně vystěhováno 60 tisíc černochů.

 

V Kapském městě žilo mnoho odpůrců apartheidu, mnozí z nich byli internováni jako političtí vězni na Robben Island, vzdálený 10 km od pobřeží. Jedním z nich byl Nelson Mandela, který z balkonu radnice Kapského Města pronesl svoji slavnou řeč a tím předurčil novou etapu vývoje jižní Afriky. Od pádu apartheidu v 90. letech se v Kapském Městě mnoho změnilo. Centrum města se stalo bezpečnější, což mimo jiné přispělo k razantnímu zvýšení cen pozemků a nemovitostí a dále bylo vytvořeno mnoho programů pro revitalizaci příměstských oblastí. Přesto ale většina lidí žije ve stejných městských částech, má stejné příjmy a sociální postavení jako za dob apartheidu. Některé věci se naopak zhoršily. Město bojuje s epidemií AIDS a nárůstem především drogové kriminality. Přesto ale dnes Kapské Město zažívá nebývalý turistický boom, možná i proto, že je bezpečnější než ostatní jihoafrická velkoměsta jako Johannesburg, Pretoria nebo Durban. 3.12.1967 v místní nemocnici uskutečnil tým prof. Christiana Barnarda první transplantaci srdce na světě.

 

Centrum Kapského města se nachází na severním konci hornatého Kapského poloostrova, který zabíhá na jih do Atlantského oceánu a je zakončen mysem Dobré naděje. Nad městem se tyčí asi kilometr vysoká Stolová hora ohraničená strmými srázy. V městských oblastech se nalézá mnoho vrcholků vyšších než 300 m, mnohá předměstí Kapského Města se nachází na velké planině Cape Flats, která spojuje poloostrov s pevninou. Kapské Město letí v subtropickém pásu s dobře rozeznatelnými čtyřmi ročními obdobími. V zimě, která trvá od května do srpna převažují severozápadní větry z Atlantiku. Zimní měsíce jsou chladné s nejnižšími průměrnými teplotami kolem 7 stupňů. V tomto období spadne nejvíce srážek. V údolích a na pobřežích jsou srážky poloviční jako v horách. Léto trvá od listopadu do února, je teplé a suché a nejvyšší průměrná teplota je 26 stupňů.

 

Dnes ráno před Kapským městem bylo poměrně zataženo a i drobně pršelo, sluníčko  přes mraky  přece protlačilo svoje paprsky a umožnilo nám pořídit první fotografie. Luďa před dvěma léty zde byl, ale pohled z moře na Kapské město a jeho mimořádnou dominantu Stolovou horu vypadá zcela jinak, než jenom z pobřeží. První námořníci před staletími, kteří tudy proplouvali jistě byli tímto krásným pohledem fascinováni, stejně jako cestující zde na lodi Costa. Nevěřili jsme, že bude tak krásný den, protože mraky visely nad horou i nad Atlantickým oceánem. Dnes nás čekal výlet právě na Stolovou horu a uvědomili jsme si, že dobrý zážitek může být jen při pěkném počasí. Měli jsme štěstí stejně jako před  třemi měsíci, kdy jsme jeli lanovkou na horu Corcovado shlédnout sochu Ježiše Krista.

Autobusem jsme vyjeli před devátou hodinou ranní do nástupní stanice lanovky, která je asi 300 metrů nad mořem, poté jsme vyjeli na vrchol Stolové hory a měli jsme na procházku spojenou s fotografováním a filmováním asi 2 hodiny. Viditelnost byla dobrá a umožnila nám si prohlédnout povrch skoro celé hory, shlédnout  město i další hory a krásné panorama kolem dokola. K velkému překvapení jsme tam zaslechli také češtinu, dvě Pražačky, které měly v Kapském Městě se tam také vydaly na procházku a bylo to milé setkání.  Celý pobyt na Stolové hoře se nám velice líbil a moc jsme rádi, že nakonec počasí nám umožnilo mít krásný zážitek. Lanovkou jsme sjeli pod horu a autobusem jsme se k naší lodi vrátili na oběd.

 

Po obědě jsme se vydali na Waterfront- je to přístavní část města s obchody, restauracemi. Na spojovací cestě mezi centrem a pobřežím je starý přístav, v němž jsou zakotveny staré, zřejmě rybářské lodi, které se už nepoužívají a některé z nich jsou důmyslně vyzdviženy nad vodu a jsou opravovány včetně renovace nátěrů. Prošli jsme si některé obchody, abychom získali přehled pro zítřejší plánovaný nákup drobných dárečků.

 

 

dscn0636.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář