Zajímavosti z Wikipedie : Světový oceán , část 2.

První oceány se objevily na Zemi asi před 4 miliardami let. Předpokládá se, že vnikly kondenzacívodní páry po ochlazení povrchu, kdy se vodní pára z ovzduší měnila v mohutné přívaly deště, které pomalu zaplavovaly rozsáhlé nížiny. Podle současných teorií se obrovské množství vody na Zemi dostalo vlivem srážkové činnosti planety v době akrece. Dopadající tělesa (převážně komety) zásobily Zemi vodou, která se postupně kumulovala až umožnila vznik oceánu.

Jednotlivé oceány nejsou statická tělesa, ale vlivem času se neustále vyvíjejí. S pohybem litosférických desek dochází ke změně jejich rozložení, což se projevuje změnou velikosti oceánů.

Předpokládá se, že na přelomu prvohor a druhohor byl na Zemi jeden obrovský kontinent Pangea, který byl obklopen praoceánem Panthalassa. Vlivem rozpadu Pangey se následně vytvořil oceán Tethys.

V současnosti se některé oceány zmenšují (Tichý oceán), jiné se zvětšují (Atlantský oceán) a některé nejspíše vznikají (Východoafrické riftové údolí).

Oceán je ze zmiňovaného pohledu podobný pralesům, jelikož má vysokou diverzitu druhů a má vliv na globální klima a koloběh kyslíku. Tlumí sezónní výkyvy, které by bez jeho vlivu byly mnohem výraznější a kratkodobější. Mořské proudy oteplují, nebo ochlazují pevninu v závislosti na teplotě vody, kterou unáší. Nejznámějším příkladem je Golfský proud, který otepluje západní Evropu.

Oceán je tzv. biologickou pumpou, když asi 10 % fytoplanktonu klesá ke dnu nerozloženo, čímž v sobě zachytává část uhlíku z atmosféry, čímž zmenšuje jeho koncentraci v atmosféře a snižuje jeho vliv na skleníkový efekt. V oceánech je vázáno dvacetkrát více uhlíku než v pevninských ekosystémech.

Další důležitý vliv světového oceánu na celkovou stabilizaci Země je velký oběh vody, který se uskutečňuje mezi oceánem a kontinentem.

Znečištění oceánů

Živinami z kanalizačních splašků, zemědělství a z atmosféry, spalováním fosilních paliv (dusík, fosfor)

Půdními částicemi – Půdní eroze těžbou, bagrováním, lesnictvím a zemědělstvím.

Toxiny – PCB, DDT, těžké kovy.

Ropa – Asi polovina jí přichází z automobilů, průmyslu, strojů na pevnině, třetina z běžného provozu cisternových lodí a pouze 13% z havárií cisternových lodí.

Plasty – Z rybářských sítí, odpad z lodí, odpad z pevniny - zraňují mořské živočichy.

Další znečištění: cizí druhy organismů (šíření v balastu lodí), patogenní mikroorganismy, radioaktivní izotopy, tepelné a hlukové znečištění.

Celkově je lidská činnost na pevnině odpovědna asi za ¾ znečištění oceánů.

Pobřežní zóny jsou nejcennější pro hojnost potravy a proto, že slouží k rozmnožování mořských živočichů. Je ale také nejvíce ohrožené. Na pobřeží migrují ročně desítky miliónů lidí z vnitrozemí. Více než polovina světové populace žije do 100 km od moře. Města – stavební činnost a znečištění, na venkově jsou rybí a garnátové farmy. Likvidace mangrovových mokřadů, kanálů, ústí řek, pobřežních lagun, slaných mokřadů. Polovina znečištění pobřežních zón pochází z vnitrozemí.

Náš poznatek z dnešního dne :

 Plujeme tentokrát kolem Senegalu, stále jižním směrem. Moře je klidné a počasí je každým dnem teplejší a teplejší. Stále objevujeme na lodi něco nového. Celý den jsme se věnovali sportovním hrám a navíc jsme trénovali pingpong. Hráli jsme také turnaj v deskovém tenisu. Mezi hráči bylo hned jasně vidět, kdo hraje tenis a kdo má již natrénováno. V bazénu je také čím dál víc lidí, takže jsme plavali jen chvilku a také jsme trávili čas ve vířivce. Večer jsme opět mluvili s Češkou Lenkou a jejím americkým přítelem Ingem. Luďa je stále nemocný a v divadle byl program v angličtině, takže jsme skončili u sudoku, kde se nám začíná trochu dařit.