Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá plavba kolem světa – den dvacátý

Druhá plavba kolem světa – den dvacátý

 

3.týden, do konce zbývá 107 dnů

Úterý 26.1. 2016  - 3.týden

Trasa: Cape Town

article preview

Zajímavosti z Wikipedie :

Jihoafrická republika, zkráceně JAR (často též Republika Jižní Afrika) je jeden z nejvyspělejších afrických států. Na hrubém domácím produktu celé Afriky se podílí více než jednou pětinou. Leží na jihu afrického kontinentu. Sousedí s Namibií, Botswanou a Zimbabwe na severu, Mozambikem a Svazijskem na východě. Uvnitř jihoafrického území leží samostatné království Lesotho.

Obdobně jako jiné africké země má i JAR velice dlouhou historii lidského osídlení. Podle archeologických nálezů se na území JAR vyskytoval již Australopithecus africanus před třemi miliony lety, dále pak člověk zručný, člověk vzpřímený a člověk rozumný

Před příchodem Evropanů na území dnešní Jihoafrické republiky žili Sanové, Khoikhoiové a později také Bantuové.

V roce 1488 doplul k břehům dnešního Kapska portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz. Vylodil se v Zátoce mušlí (Mossel Bay). Dalších sto let zde přistávaly lodě pouze z Portugalska; Portugalci zde však žádné osady po střetech s domorodci nezakládali. Prvními evropskými osadníky v oblasti byli až Holanďané koncem 16. a v 17. století. Tehdy námořní cesty na jihu Afriky od Portugalců převzala holandská Východoindická společnost. Ta vyslala v roce 1652 do Stolové zátoky tři lodě s 90 lidmi různé národnosti, vedené zkušeným obchodníkem a cestovatelem Janem van Riebeeckem. Ti zde vybudovali první osadu (Kapské město), zahrady, zemědělské plantáže, vinice. Na těžkou práci si přes Východoindickou společnost nechali přivážet otroky ze severu, protože místní Hotentoti (kmeny KhoikhoiůSanů) pro práci nebyli vhodní. O pár let později začali zakládat v okolí další farmy. Z Evropy přijížděli další osadníci, zejména Němci. V roce 1688 sem dorazila skupina 200 francouzských Hugenotů. V 18. století připlouvalo k jihoafrickým břehům přes 80 lodí ročně; také díky tomu sem byly zavlečeny neštovice, které způsobily zdecimování nejen osadníků, ale zejména domorodců. V 19. století byli Búrové, potomci prvních holandských osadníků, vytlačeni dále do vnitrozemí, kde založili vlastní státní celky Natal, Transvaal a Oranžský svobodný stát, přičemž neváhali místní obyvatelstvo zabíjet ve velkém rozsahu v mnoha válkách. Na počátku 19. století sjednotil zulské kmeny náčelník Šaka a v brutální výbojné politice jeho válečníci zpustošili a vylidnili rozsáhlé oblasti jižní Afriky, čímž ovšem usnadnili následnou búrskou a britskou kolonizaci. Toto období se nazývá mfecane.

Během 18. století vyhlásila Nizozemská Východoindická společnost bankrot a vládu nad okolním mořem převzala Anglie. V roce 1796 britský výsadek obsadil kolonii poprvé, roku 1806 pak definitivně. V roce 1820 sem připlulo 4000 britských osadníků. Británie zakázala obchodování s otroky a v roce 1833 zrušila otroctví. Búrům otroci z plantáží utíkali, jejich farmy zanikaly. V první búrské válce (18801881) byli Britové poraženi. Konečné ovládnutí oblasti Brity přišlo až po druhé búrské válce (18991902), kdy Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech. Dne 31. května1910 byly všechny provincie sloučeny v Jihoafrickou unii, která získala statut dominia.

Významným přelomem ve vývoji Jihoafrické unie byla rozsáhlá industrializace spojená s objevením ložisek diamantůKimberleyzlata ve WitwatersranduTransvaalu. Rozvoj průmyslu byl navíc umocněn v době velké hospodářské krize díky vysokým cenám zlata a diamantů. Hospodářský růst trval nepřetržitě až do druhé poloviny 20. století. Tento pozitivní vývoj však byl v příkrém rozporu s trendy vývoje politického.

Jihoafrická unie se účastnila druhé světové války na straně spojenců. V roce 1948 pak ve volbách zvítězila Národní strana spojená s režimem apartheidu. Tento režim se po celou dobu své existence střetával se značným odporem na mezinárodní scéně.

31. května1961 země získala nezávislost a změnila název na Jihoafrickou republiku. Na protest proti nepřátelským postojům některých členů Britského společenství národů JAR z tohoto svazku vystoupila. Od šedesátých let jsou zřizovány takzvané bantustany, samosprávná území vyhrazená pro původní obyvatelstvo.

Mezinárodní olympijský výbor na svém zasedání v Amsterodamu v roce 1970 rozhodl Olympijský výbor JAR suspendovat a tuto zemi vyloučit z olympijského hnutí do doby, než zruší rasovou segregaci barevných sportovců.

V srpnu až říjnu 1975 se jednotky Jihoafrické republiky zapojily do konečné fáze Angolské války za nezávislost na straně organizace UNITA Jonase Savimbiho, ale byla zatlačena zpět vojáky nasazenými z Kuby.

Boj proti apartheidu získal na intenzitě v 80. letech. Při různých nepokojích a demonstracích byly zabity desítky lidí. Poslední bělošský prezident F. W. de Klerk16. listopadu1989 zrušil v Jihoafrické republice rasovou segregaci, povolil Africký národní kongres a souhlasil s konáním všeobecných voleb v roce 1994; po nich do úřadu nastoupil Nelson Mandela.

Náš poznatek z dnešního dne :         

Ráno jsme přistáli v přístavu v Kapském městě, odkud jsme měli u snídaně výhled na Stolovou horu, jejíž vrchol byl zahalený v hustých mracích, My jsme ji však navštívili již loni a na dnešek jsme měli jiný plán.

Mezi prvními jsme prošli pasovou kontrolou a opustili loď. Venku čekalo mnoho taxíků a my jsme měli větší štěstí než včera. Po krátkém smlouvání jsme vyrazili směrem k Mysu Dobré naděje. V protisměru už začínal hustý dopravní provoz. Téměř po celou cestu jsme jeli kolem pobřeží, které má jen z části upravené pláže a v mělkých pobřežních vodách se daří hnědým chaluhám, které asi velmi znečišťují pobřeží. Směrem od moře do vnitrozemí se vinuly po celou cestu skalnaté útvary. Na některých jejích úbočích byly krásné vinice, na jiných pěkné domy, které se staví stále výše k vrcholkům kopců. Na několika místech probíhaly opravy vozovky, takže jsme museli chvíli čekat. Na parkovišti pod vysokým skalnatým vrcholem, na němž je vybudován starý maják,  jsme byli mezi prvními a pěknou upravenou cestou jsme vyšli podél lanovky nahoru. V blízkosti majáku jsme zahlédli několik opic. Také jsme potkali strážce tohoto národního přírodního parku. Nechali jsme si potvrdit zdolání nejvyššího bodu na Mysu Dobré naděje a jeli jsme k pobřeží, kde jsou krásná skaliska a kde se nachází ten nejjižnější cíp Afriky, který býval mořeplavci obáván, pro velké množství útesů a skalisek pod vodou, které při bouřlivém moři byly velkým nebezpečím. V současné době již tolik námořních lodí kolem Mysu Dobré naděje nepluje, protože hlavní lodní provoz je veden přes Rudé moře a Suezský průplav.

Po návratu na loď a po obědě jsme se ještě vydali do nám již dobře známého obchodního centra Waterfront. Zde stále probíhá velká a rozsáhlá stavební úprava starých doků a sil, které se přebudovávají ke komerčním účelům. V divadle byl velmi zajímavý africký soubor s místní hudbou, zpěvem a tanci. Jejich pokus o zapojení diváků do představení pomocí primitivního bubnování dřevěnými tyčkami na různě barevně označené a „vyladěné“ novodurové trubky se velmi zdařil. Další dva dny zůstáváme ještě v Kapském městě a stále probíhá velké střídání hostů i členů posádky.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Gran Canaria - Walvis Bay - Cape Town

 


Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< březen / 2024 >>


Statistiky

Online: 47
Celkem: 3016984
Měsíc: 10805
Den: 2068