Zajímavosti z Wikipedie : Dějiny kolonialismu část 2.

V souvislosti s kolonialismem je nutné zmínit také případ Ruské říše. Je nepochybné, že některé expanzivní prvky politiky Ruské říše je možné považovat za koloniální politiku. Šlo například o dobývání a osídlování Sibiře, které začalo v 16. století. Osídlení a kontrola severoamerické Aljašky mezi roky 1741-1867 je dalším příkladem ruské koloniální expanze. Ruská politika 19. století ve Střední Asii i na Kavkaze vykazovala také celou řadu prvků kolonialismu exploatačního typu doplněného ideologií civilizační mise. Stejné prvky vykazovala politika Ruska vůči Číně (Mandžusko) ke konci 19. a na začátku 20. století. Na druhou stranu je ale nutné zmínit poněkud odlišný charakter Ruské říše, který byl ovlivněn na prvním místě geografií. Ruská expanze neměla námořní respektive zámořský charakter a často spíše geostrategické než obchodní motivy. Například charakter a síla ruské flotily byla v 18. a 19. století více méně regionální. Není možné si také nevšimnout, že ruská expanze směřovala do "blízkého" zahraničí, ale postrádala globální či transkontinentální charakter (odhlédneme-li od toho, že se Rusko rozkládalo a rozkládá na dvou kontinentech v Evropě a v Asii). Prodej Aljašky v roce 1867 nakonec ukázal, že Rusko na transkontinentální charakter expanze rezignovalo. Kromě toho mělo ruské impérium v oblasti mezinárodního obchodu a výměny spíše okrajové postavení. I přes koloniální expanzi bylo ještě v 19. století závislé na vývozu obilí na západ Evropy a obecně tvořilo relativně uzavřený trh. Na rozdíl od ostatních koloniálních zemí, Rusko také zaostávalo v řadě dalších společenských jevů (na prvním místě šlo o absenci silných středních vrstev, které byly základem pro moderní kapitalismus), které byly v západoevropském případě úzce navázány na kolonialismus. Kromě toho je více než sporné, zda byla ruská expanze na Západ - do oblasti Pobaltí, Polska a Finska, ale nakonec i Gruzie kolonialismem. V tomto ohledu je vhodnější hovořit spíše o imperialismu a zdůraznit skutečnost, že Rusko bylo v době své imperiální existence vnitrozemsky orientovanou mnohonárodní říší podobně jako Rakousko-Uhersko.

Druhá polovina 18. století a počátek 19. století znamenaly krizi moderního kolonialismu, a to právě v oblastech, kde koloniální velmoci užívaly politik osídlovacího kolonialismu. Příchozí kolonizátoři se během několika generací již necítili vázáni k mateřské zemi a přijali vlastní identitu. Skutečnost, že mateřská země zaváděla často politiky, které místní osídlení politicky nebo ekonomicky diskriminovala, vedla postupně ke vzniku opozice. V Severní Americe se nakonec politice Velké Británie postavilo 13 severoamerických kolonií na východním pobřeží a zformovalo nový nezávislý stát - Spojené státy americké. Tato situace se netýkala Kanady a jihu dnešních Spojených států (Lousiana a Florida, Texas a Nové Mexico, Kalifornie). Jestliže byly motivy americké revoluce ekonomicko-politické je možné říci, že motivy latinsko-amerického osvobozeneckého hnutí na počátku 19.století byly spíše politicko-ekonomické. Během prvním dvaceti let 19. století se v Latinské Americe zformovalo několik, formálně nezávislých států. Brazílie získala nezávislost v roce 1822. Roku 1889 byla v Brazílii svržena monarchie a vyhlášena republika. Problémem ale zůstávala jejich pokračující ekonomická a kulturní závislost na Evropě.

Náš poznatek z dnešního dne:

Plujeme stále jižním směrem po Atlantiku a pod námi je hloubka kolem tří kilometrů, voda nádherně modrá, teplota vody 27 stupňů celsia a stejně teplý je i vzduch, pálí  žhnoucí slunce, které některé z účastníků plavby již spálilo dokonale. Dnes jsme rozlosovali desetiboj, ve kterém soutěží 6 družstev po 4 lidech. Jana s Angličankou a dvěma Angličany v týmu „Untouchables“ což znamená nedotknutelní. Luďa s Angličany Davidem a Ann a Japoncem Moto v týmu No Name – bezejmenní. Už jsme soutěžili v kroužcích z lan, pytlíkách, discích a malých kroužcích a Luďův tým si vede báječně – byli jednou první, dvakrát druzí a jednou třetí. Mimo desetiboj jsme ještě hráli křivé koule a zde opět Luďa postoupil až do finále a poslední hra nevyšla. Stále toužebně očekávaná průkazka se zatím nekonala. Celý program soutěží nám zabral vlastně celý den a po výborné večeři jsme se sešli s Lenkou a Ingem na hořejší palubě. Zde Luďa k překvapení a pobavení i ostatních hostů předvedl naše dvoukolové jezdítko, kvůli silnému větru se mu ale dobře nejezdilo. Přátelé nás pozvali na šampaňské a byl to příjemný a veselý večer.