Den čtvrtý – čtvrtek 3. února 2011 - Venezuela - Safari
3. 2. 2011
Den čtvrtý – čtvrtek 3. února 2011
do konce expedice zbývá 33 dní!
VENEZUELA
Počasí: teplo, slunečno
Časové pásmo: + 5,5 hodiny
Přeprava : džípy jak ve vnitřním prostoru, tak i venkovním prostoru na střeše džípů.
Zajímavá noc byla v tom, že všechny ubytovací jurty postupně navštívil mravenečník, nejdříve přišel k nám, Jarka se probudila a probudila i ostatní, ve tmě si myslela, že přišel pes, ale byl to mravenečník - je to veliké zvíře, hrubosrsté s dlouhým nosem - sosákem, který se živí mravenci tak, že vymrští dlouhý lepkavý jazyk a tím se živí, má však ostré veliké drápy, s kterými si termitiště otevírá. tady sablonu. 
A tento mravenečník obešel naši kruhovou jurtu vyčmuchal naše věci rozložené na zemi a usadil se a lehl do věcí našeho kamaráda, u kterého se mu asi nejvíce líbilo, mezitím jsem šel pro kus prkna v domnění, že ho vystrnadím mimo naši jurtu, to se nepodařilo, ani to, že jsme mu nabízeli potraviny v domnění, že půjde směrem ke dveřím, ale i to se nepodařilo, takže kamarád, aby v jeho osobních věcích si neudělal svoje hnízdečko, popadl jej a odnesl z naší jurty. Dřív než se nám podařilo znovu usnout v našich spacích zavěšených látkových lůžkách, slyšeli jsme další zděšení z návštěvy tohoto mravenečníka v jiné spací jurtě našich kamarádů. Tak tento příběh je prvním silným zážitkem, který jsme prožili.
A tento mravenečník obešel naši kruhovou jurtu vyčmuchal naše věci rozložené na zemi a usadil se a lehl do věcí našeho kamaráda, u kterého se mu asi nejvíce líbilo, mezitím jsem šel pro kus prkna v domnění, že ho vystrnadím mimo naši jurtu, to se nepodařilo, ani to, že jsme mu nabízeli potraviny v domnění, že půjde směrem ke dveřím, ale i to se nepodařilo, takže kamarád, aby v jeho osobních věcích si neudělal svoje hnízdečko, popadl jej a odnesl z naší jurty. Dřív než se nám podařilo znovu usnout v našich spacích zavěšených látkových lůžkách, slyšeli jsme další zděšení z návštěvy tohoto mravenečníka v jiné spací jurtě našich kamarádů. Tak tento příběh je prvním silným zážitkem, který jsme prožili.Hned ráno jsme se vydali třemi džípy Toyota na další dobrodružství, znovu jsme našli menší anakondu a každý měl možnost si ji podržet a 
vyfotit, dále jsme projížděli tentokrát v džípech místa lagun, kde z vody vyskakovaly piraně, viděli jsme veliké množství a velikostí kajmanů a ještě větší rozsah nejrůznějších druhů a barev místních ptáků. Projížděli jsme pastviště koní, ovcí a bílého skotu, sice vypadají vyhladověle jako kost a kůže, ale zřejmě i když traviny jsou někdy suché, v suchém období je méně vody k pití, přesto mají asi k životu dostatek. Situace ve Venezuele je taková, že půda patří státu, ten zřejmě bezplatně pronajme předem ohraničené úseky této savany hospodařícím rodinám. Tito se snaží, aby si ohlídali dobytek na svém území. Kapybary co běžně migrují, spadají sice do toho území, kde se právě nacházejí nicm
éně i když se poslední dobou přemnožily, musí si pro ulovení kapybar požádat. Protože se k lovu nepoužívají střelné zbraně - pouze lasa apod. zvířata se nebojí a proto k pozorování je tento systém nejlepší.
vyfotit, dále jsme projížděli tentokrát v džípech místa lagun, kde z vody vyskakovaly piraně, viděli jsme veliké množství a velikostí kajmanů a ještě větší rozsah nejrůznějších druhů a barev místních ptáků. Projížděli jsme pastviště koní, ovcí a bílého skotu, sice vypadají vyhladověle jako kost a kůže, ale zřejmě i když traviny jsou někdy suché, v suchém období je méně vody k pití, přesto mají asi k životu dostatek. Situace ve Venezuele je taková, že půda patří státu, ten zřejmě bezplatně pronajme předem ohraničené úseky této savany hospodařícím rodinám. Tito se snaží, aby si ohlídali dobytek na svém území. Kapybary co běžně migrují, spadají sice do toho území, kde se právě nacházejí nicméně i když se poslední dobou přemnožily, musí si pro ulovení kapybar požádat. Protože se k lovu nepoužívají střelné zbraně - pouze lasa apod. zvířata se nebojí a proto k pozorování je tento systém nejlepší.K obědu jsme měli rýži, zeleninu, fazoli s omáčkou a smažené plátky banánů, všichni se dosytnosti najíme, možná je škoda že hned zítra ráno odjíždíme stejnou cestou do Bariňas a odtud autobusem na hranice s Kolumbií a tam budeme přesedat na jiný autobus do Bogoty.
Protože přes den praží slunce, už se objevují u některých z nás červené spáleniny. Toto ještě není konec dnešního dobrodružství, k večeru se rozdělíme na dvě skupiny z nichž jedna bude se pohybovat po této jistě zvláštní, přesto krásné přírodě na hřbetě koní a druhá skupina bude lovit piraně – toto by měl být opět silný zážitek z prvního z desíti států naší maratonské expedice po Jižní Americe.
Odpoledne jsme se rozdělili na 2 části, já jsem začínal v sedle koně, kde je pohled na svět vždy nejkrásnější, přidělili mě sněhově bílého bělouše jednoho koně ze statných, jinak ostatní měli koně menšího vzrůstu dokonce vyhublé. V sedle koně jsme byli přes hodinu, žádný z nás nespadl což je vcelku úspěch, protože málokdo z účastníků jezdí koně a teren nebyl zcela rovinatý, celá jízda se mě velmi líbila, i když zadní část nejen mě, ale i ostatních dosti bolí, je to jednak nezvykem, ale hlavně jednoduchostí a nepohodlnosti sedel. Dojeli jsme k přítoku- řece Rio Apure, která se vlévá jak jsem se již zmínil do Amazonky, ale už ve Venezuele se tato řeka dělí z povodí asi půl na půl do řeky Orinoko, která teče severním směrem a ústící Mexického zálivu a druhá půlka teče jižním směrem jako jedna z mnoha zdrojnic největšího veletoku Amazonky.
Šťastně jsme sesedli z koňů a asi hodinku jsme lovili piraně, jako návnada byli kousky již dříve ulovených piraň, asi jsem nahazoval celkem 20krát, ale mě se nepodařilo žádnou ulovit, ale celkově jsme ulovili víc piraní jako předešlá skupina. Večeře v táboře byla opět super, co se týče jídla, ale i to, že Dušan právě dnešního dne oslavil 62 let, a při této příležitosti ode mě dostal slovenskou, ale i českou trikoloru z nafouknutých balonků a dopila se dnes naše sedmička moravské slivovice o síle 54 stupňů, všem chutnalo. Dnes opět budeme spát v hamakách- zavěšené látkové spací deky.
Náhledy fotografií ze složky Venezuela - Expedice Jižní Amerika 2011
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
