Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavby kolem světa - den nultý přípravný

 
NA MOŘI JE TEN, KDO TAM CHCE BÝT
V roce 2015 jsme podnikli plavbu kolem světa z italské Savony kolem Jižní Ameriky, přes Tichomořské ostrovy a Austrálii, kolem mysu Dobré naděje v Africe zpět do Savony. Za 116 dnů jsme získali veliké zážitky a rozhodli jsme se, že obdobnou plavbu zrealizujeme i podruhé se zaměřením na státy Asie. Předpokládáme, že nás čekají podobné zážitky. Přemýšleli jsme jak nejlépe uvedeme náš letošní cestopis. Dostala se nám do rukou kniha Rudolfa Krautschneidera - Lidé a oceán. Z jejího začátku si dovolíme citovat několik myšlenek, které vystihují krásnou a zajímavou formou historii a obecný důvod mořeplaveb. Autor je zkušený mořeplavec a tuto knihu píše osobitým a poutavým způsobem, nu posuďte sami.
Rozvoj lidstva je přímo závislý na vývoji plavidel poháněných větrem. První plachta, která zachycovala zadní vítr byla patrně z kůže a jako plavidlo byl použit vor.
 
Historické doklady svědčí o nesmírné vynalézavosti stavitelů plavidel poháněných větrem. Čínské džunky dokázaly plout ostře proti větru, polynéská vícetrupá plavidla dosahovala velkých rychlostí, vory amerických Indiánů zase velké stability a tonáže, eskymácké kajaky poháněné větrem a pádly měly obdivuhodné manévrovací schopnosti. Lodě starých Vikingů odolávaly obrovským bouřím. Féničané založili slávu své vlasti na námořním obchodu. Vikingové pod vedením Leif Eriksona patrně jako jedni z prvních dopluli do Ameriky. Fernao Magalhaes byl iniciátorem první plavby kolem světa.
 
Nejdokonalejšími plavidly na vítr byly „slippery“. Některé z nich měly až pět stěžňů vysokých 60 metrů. Délka clipperů často přesahovala 100 metrů. Tyto lodě obeplouvaly za obchodem celý svět.
 
Prvními osamělými plavci byli rybáři. Často vyplouvali na svých malých plachetnicích sami, daleko na moře. Kromě plavby ještě chytali ryby a často ani nechápali, v čem je jejich výkon výjimečný. Historie se o nich však nezmiňuje.
Joshua Slocum na jachtě „Spray“ obeplul sám na přelomu 20. století zeměkouli. Jeho nádherná kniha je školou odvahy a skromnosti. Stala se základem soudobé jachtařské literatury.
 
Ještě než se nad Slocumem zavřely vody Atlantického oceánu navždy, narodil se v Hamburku českým manželům Valešovým chlapec Václav. Sotva se rodička zotavila, přepluli Atlantický oceán lodí, která sloužila pro přepravu vystěhovalců. Z malého Václava Valeše se časem stal William Willis a pod tímto jménem podnikal odvážné plavby po všech oceánech. Zvláště jeho plavba na voru, který se jmenoval Sedm sester, přes Tichý oceán, svědčí o jeho vůli, odvaze a schopnostech. I on však zahynul ve vodách Atlantiku. Zkušenosti z osamělé mořeplavby měly velký význam hlavně pro trosečníky, kteří zůstali sami uprostřed oceánu. Člověk někdy umírá z nedostatku vůle a víry v záchranu. Aby dal trosečníkům naději na přežití vyplouvá v padesátých letech na Atlantik mořeplavec nezkušený, ale nesmírně odvážný Alain Bombard. V malé gumovém člunku bez potravin a pitné vody se pokusil tento francouzský lékař o plavbu do té doby neslýchanou. Vyplul z Kanárských ostrovů a poháněn pasátem přistál za 64 dnů v Karibském moři. Během plavby si vážně poškodil zdraví. I přes to byl Bombard spokojen. Dokázal, že plavba oceánem bez potravin a vody nemusí vždycky končit smrtí.
 
Největším mořeplavcem mezi Slovany je patrně Polák Ludomir Maczka, který na svojí desetimetrové dřevěné jachtě „Maria“ pluje kolem světa již 18 let a jeho plavba stále trvá. Některé oceány tento velký mořeplavec překonal i několikrát, dokonce vyplul i do polárních vod. Nejodvážnější, nejdelší a nejosamělejší plavbu ze všech Slovanů absolvoval Polák Henryk Jaskula. Tento mořeplavec vyplul z Gdyně a obeplul celou zeměkouli, aniž by kdekoli přistál. Jeho návrat po roce a půl do Gdyně byl dovršením námořních úspěchů celých polských generací. Julius Payer z Teplic objevil na svojí mořské výpravě v 19. století pod vlajkou Rakouska-Uherska „Zemi Františka Josefa“ v Severním ledovém oceánu. Velkou osobností světové mořeplavby je pražský skladatel a hudebník Eduard Ingliš. Možná, že jeho píseň „Teskně hučí Niagara“ byla i důvodem jeho emigrace do Ameriky. Ingliš uskutečnil dvě výpravy na vorech do Tichého oceánu a zařadil se tak vedle Thora Heyerdahla a Williama Willise mezi nesmrtelné. Snad to byl Petr Vok, kdo první z Čechů vytáhl na stěžeň plachtu a jeho loď začala klouzat po vlnách českého rybníka. A možná to byl i někdo jiný.
 
V posledních letech rakousko-uherské monarchie Josef Rösler Ořovský, zakladatel mnoha sportovních odvětví, založil klub plachtičů v Praze pod Vyšehradskou skálou. Plachtění se jevilo tehdejším úřadům podezřelé. Není známo, kolik plachtičů bylo šikanováno, ale přesto na českých vodách plachetnice zdomácněly.
 
Po první světové válce měli naši plachtiči zastoupení i na olympiádě v Paříži a československé plachetnice vyplouvaly na Středozemní moře.
Dozněly poslední výstřely druhé světové války a ve stodolách se již dokončovaly plachetnice rozestavěné před válkou. Po válce polská jachtařská škola v „Jastarni“ uvítala první skupinu československých adeptů na kormidelnický patent. V našem jazyce se začalo používat místo výrazu plachtič – jachtař.
 
V roce 1967 přepluly dvě československé jachty „Albatros“ a „Horizont“ poprvé Atlantický oceán. Od tohoto důležitého mezníku vypluly na oceán desítky našich jachet.
 
Po sametové revoluci se u nás před občanem otevřel svět, do kterého může vjet, ale i bez obav se vrátit zpět domů. Stali jsme se i v tomto směru normální zemí.
 
Podle odhadu asi 100 tisíc lidí žije na jachtách v pasátových mořích. Mezi nimi po dobu 7 let pluli a žili Bedřich Skála a Irena Kalináčová. Jejich jachta „Lyra II“ je české konstrukce.
 
Lord Francis Beaufort je autorem stupnice o rychlosti větru a jeho působení na vodní hladinu.  Je dáno 13 stupňů od 0 mořských mil za hodinu až po 63 a více mořských mil za hodinu.
 
0 Bft - plachty splihle visí a kouř z dýmky stoupá vertikálně. Mořská hladina (bez „mrtvých“ vln) je hladká jako zrcadlo. 0 – 0,5 Mm (mořských mil za hodinu)
1 Bft - mírný vánek čeří hladinu, kouř z dýmky je unášen téměř horizontálně. Plachty drží tvar, jachta pomalu pluje. 0,5 – 3 Mm
2 Bft - na tváři cítíme slabý vítr. Listy na pobřežních stromech se pohybují. Jachta pluje v mírném náklonu a přídí rozráží drobné vlnky. 3 – 6 Mm
3 Bft - vítr je mírný za stálého pohybu větviček stromů. Jachta pluje rychle v náklonu a pravidelně modelované vlny narážení do jejího trupu. 6 – 10 Mm
4 Bft - dobrý, ještě mírný vítr. Nejvhodnější pro plavbu jachet. Na hřbetech vln se tvoří pěna.      10 – 15 Mm
5 Bft - začátek silného větru. Jachta je ve velkém náklonu. Někdy již potřebuje zmenšit plochu plachet (refování). Moře šumí a na vlnách se tvoří husté bílé hřívy. 15- 21 Mm
6 Bft - v tomto silném větru je moře bílé hřívnami vln a začínají tu a tam hvízdavě znít lana.      Zarefovaná jachta je zmítána v náklonech. 21 – 27 Mm
7 Bft - velmi silný a prudký vítr by nevhodně zarefovanou jachtu mohl poškodit. Mořská pěna se ukládá vlněním do bílých pásů. Hvízdání v lanoví nepřestává. 27 -33 Mm
8 Bft - ve vysokých vlnách, které se občas zalamují, je slyšet hukot rozbouřeného větru. Jachta je maximálně zarefovaná a pohybuje se v náklonech po „svazích“ vln. 33 – 40 Mm
9 Bft - silná bouře, ve které již jachta pluje na pevném bouřkovém oplachtění. Hučící vichr strhává částečky vody a unáší je vzduchem. Zalamující se vlny buší do jachty a zalévají palubu. 40 – 47 Mm
10 Bft - velmi silná bouře, ve které vichřice „staví“ vlny do výšky a „trhá“ jim vrcholky, které    rozmetává vzduchem jako bílou tříšť. Jachta je většinou bez plachet, unášena mořem. Je ohrožena zalamujícími se vlnami. Hukot moře drásá posádce nervy. 47 – 55 Mm
11 Bft - bouře se mění v uragán. Na pevnině padají k zemi vyvrácené stromy. Jachta je zmítána obrovskými vlnami, které ji celou občas překrývají a buší do ní svými údery. Tento stav ohrožení zvládne většinou jen perfektně připravená jachta. Posádka se stává pouhými diváky. 55 – 63 Mm
12 Bft – tento mohutný uragámn ničí na pevnině stavby. Nestvůrně zvlněné moře hučí, kvílí a jekot v lanoví dokresluje zoufalou situaci v kajutě uvězněné posádky. V těchto chvílích je každý člověk sám se svými myšlenkami. Věřící se modlí a nevěřící si zoufale přejí, aby mohli věřit. „Obrazy“ vzpomínek se míhají v mysli a člověk hodnotí svůj život. Slibuje si, že až tahle bouře skončí, stane se lepším. Jachta se divoce převrací a je zmítána vlnami. Dochází k převrácení kýlem nahoru. Jakákoliv chyba v konstrukci jachty a v jejím provedení končítragicky. 63 a více Mm.
 
Předpokládáme, že na naší plavbě nevyzkoušíme všechny stupně rychlosti větru a jeho projevu na mořské hladině podle „Beufortovy stupnice“ a že 12. května 2016 doplujeme šťastně do cílového přístavu v Hamburku, protože naše veliká moderní loď je zhotovena z pevných materiálů a je vybavena nejmodernější navigační technikou a předpokládáme, že i posádka této velkolodi zvládne všechna možná i nemožná úskalí plavby.
 
Již před naloděním v Hamburku jsme se rozhodli opět psát cestopis. Při studiu této plavby jsme zjistili, že na internetu je velmi mnoho cenných informací,  které mohou zajímat i čtenáře. Proto jsme na každý den připravili „Zajímavosti z Wikipedie“.  
Naše snaha byla, aby se témata v této rubrice převážně zabývala naší planetou Země, jednotlivými státy, kde naše cesta bude pokračovat, jednotlivými přístavy, historií zemí, ale také informacemi o mořích, oceánech, námořnících, lodích i námořních dovednostech. Některé informace jsou i většího rozsahu. Zabýváme se zde mnohými informacemi, třeba i o největší známé katastrofě lodi TITANIC. Nikoliv proto, že bychom chtěli něco podobného zažít na vlastní kůži, ale právě proto, že máme víru v techniku, s kterou se plavíme a také víru v posádku naší lodi.
 
„Náš poznatek z dnešního  dne:“ je vlastně tradiční cestopis v podobě deníku – zážitků a událostí z jednotlivých dnů. Ano, předpokládáme, že veliké zážitky každého ze 126 dnů plavby a pobytu v přístavních městech a jejího okolí budou vždy příjemné. Víme také, že neobyčejné zážitky nepřicházejí samy od sebe automaticky, že je musíme i vyhledávat, být na ně připraveni a důsledně je zapisovat.
Chceme k zdárné přípravě i realizaci naší plavby i tohoto cestopisu věnovat velmi mnoho času. Budeme fotografovat, filmovat na lodi, výletech i vyjížďkách na našich elektrokolech.
 
Naše společné přání je, aby celá plavba kolem světa 2016 se vydařila a tento cestopis byl velikou vzpomínkou nás dvou a potažmo i zajímavou inspirací pro čtenáře.
 
Držte nám palce, naši příznivci!         
Jana Buchingerová a Luďa Hartl          6. 1. 2016
 
 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Hamburg - Southampton

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář