Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den třicátý čtvrtý

Druhá plavba kolem světa – den třicátý čtvrtý

 

Zajímavosti z Wikipedie : Zámořské objevy část 3. :

Předpoklady úspěšných zámořských výprav

Technické vylepšení lodí

Dlouhé plavby po moři vyžadovaly kromě zkušené posádky také kvalitní a velké lodě, proto se Evropané zaměřili na jejich zdokonalování. Důležitý byl hluboký kýl, který pomáhal udržovat stabilitu lodě a kormidlo, které zabezpečovalo lepší ovladatelnost. Plavební schopnosti vylepšilo také používání plachet, které se začalo objevovat od 15.století. Místo jednostěžňových lodí se stavěly lodě až se čtyřmi stěžni, které měly lepší manévrovací schopnosti zejména proti silnému větru. Lodě musely být schopné uvézt těžký náklad, například zbraně, olej, pitnou vodu, víno, náhradní plachty, lana, kameny jako zátěž, nádrž na vysráženou vodu, jídlo (suchary, sušené a solené maso, sušené luštěniny aj.). Známé jsou španělské galeony. Byly pevně stavěné, aby uvezly poklady dovážené z cizích zemí, ale těžko se ovládaly, pokud nefoukal vítr. Proto často podlehly v boji s menšími pirátskými plavidly, i když byly vyzbrojeny děly. Jako první začali děla systematicky využívat Portugalci, zejména pro boj na větší vzdálenosti. Vybudovali lodě schopné převážet těžká děla, při stavění brali v úvahu nákladní kapacitu, rychlost, velikost posádky, typ výzbroje, počet děl. Lodě se pohybovaly za pomoci plachet, lidských rukou (tzv. galery) nebo kombinací obou. Provoz těchto lodí byl finančně náročný.

Používání kompasu a astrolábu

Častým problémem při objevování cizích zemí bylo určení polohy lodí. S používáním kompasu se snížil počet ztracených lodí a nevydařených plaveb. Pro určení zeměpisné šířky podle Slunce a hvězd sloužila Jakubova hůl, později známá jako astroláb. Byl to navigační úhloměr, který se skládal z tyče a posuvných ramen. Tyč se namířila na nebeské těleso a ramena se posunovala tak, aby se jejich konce kryly s nebeským tělesem a obzorem. Na hlavní tyči se odečetly dílce a úhel se pak vypočítal pomocí vzorce nebo se zjistil z astronomických tabulek, které zachycovaly polohu hvězd na obloze.

Vitamíny pro námořníky

Když se evropští mořeplavci začali vydávat na obchodní a průzkumné plavby, čelili mnoha nebezpečím. Bouře, ztroskotání ani bitvy si však nevyžádaly tolik obětí jako kurděje. Toto onemocnění je způsobeno nedostatkem vitamínu C. Téměř 400 let trvalo než se na tento důvod přišlo a bylo mu uvěřeno (15. - 19. století). Během této doby na kurděje zemřelo více než 2 miliony mužů. Ti, jenž přežili, ji nazývali prokletím moře a zkázou námořníků. Muži, kteří trávili několik měsíců na moři, byli vystaveni stísněným špinavým prostorům, jednotvárné stravě, která byla tvořena mořskými ptáky, zkaženou vodou, rumem, žluklým soleným masem a suchary. Nemoc začala záludně, bolestí kloubů a apatií. Námořníci s těmito příznaky byli často bičováni za lenost. Po několika týdnech se objevily černé, krví podlité skvrny na těle, viklající se zuby, nateklé dásně a boláky. Po smrti byla oběť zašita do svého lůžka nebo hozena přes palubu. Francouzi a Španělé vozili mrtvé domů na pohřeb.

Admirál Hawkins na základě svých zkušeností z expedic doporučil jíst kyselé pomeranče a citróny, protože to považoval za nejúčinnější lék proti této nemoci. I přesto se ale dál léčilo různými způsoby, například pouštěním žilou, projímadly, kyselinou sírovou a pastou z rtuti (na mokvající boláky), které byly stejně nebezpečné jako nemoc sama. V roce 1734 Johann Friedrich Backstrom - polský pastor žijící v Holandsku - napsal: "Za jejich příčiny byly obecně, byť nesprávně, považovány chlad v severském podnebí, mořský vzduch, požívání soleného masa, nedostatek pohybu ad., kdežto toto zlo je způsobeno výlučně naprostou nepřítomností čerstvé ovocné stravy, což je jediná příčina této nemoci."

1497 - 1498 Vasco se Gama doplul k mysu Dobré naděje do Asie. Na kurděje zemřelo 100 mužů ze 160 členné posádky.

1519 - 1522 První obeplutí světa pod vedením Ferdinanda Magalhãese trvalo tři roky. Proti kurdějím se snažili bojovat pojídáním krys a divokého celeru, ale plavbu přežilo jen 18 z 218 členů posádky.

1593 První zaznamenané použití citrónů k vyléčení kurdějí na tichomořské plavbě sira Richarda Hawkinse.

Náš poznatek z dnešního dne :

Dnes ráno nás opět čekala pasová australská kontrola na lodi, kde jsme museli odevzdat vyplněné prohlášení vesměs o našem zdravotním stavu. Kladem na této lodi jsou samoobslužné prádelny v každém poschodí, kde jsou dvě automatické velké pračky a dvě sušičky, takže jsme toho opět využili, celý prací proces je za chvilku hotový a nevisí nám tu celý den prádlo na šňůře. Celý den jsme věnovali desetiboji. Dnes byly na pořadu 3 disciplíny. Ráno jsme začínali hrou na bázi golfu, kde zabodovalo družstvo fialových. Naopak u dalších disciplín – křivých koulích a tenisu s dřevěnými pálkami se perfektně vedl Luďův modrý tým. Vše se rozhodne zítra.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Reunion - Fremantle

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář