Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá plavba kolem světa – den třetí

Druhá plavba kolem světa – den třetí

 
Třetí den
1 týden, do konce zbývá 124 dnů
Sobota 9.1. 2016  - 1.týden
Trasa: Hamburg, Německo – Southampton, Anglie
celý den na moři 1.
article preview

 

Zajímavosti z Wikipedie : Severní moře (anglicky North Sea, francouzsky , německy, Nordsee, frísky nizozemsky, dánsky, norsky Nordsjøen) je okrajové, šelfové moře Atlantského oceánu. Nachází se na severozápadě Evropy. Na západě je ohraničeno Britskými ostrovy, Orknejemi a Shetlandami, na východě Skandinávským a Jutským poloostrovem a na jihu pobřežím Evropy. Omývá pobřeží Velké Británie, Francie, Belgie, Nizozemska, Německa, Dánska a Norska. Má rozlohu 570 000 km². Dosahuje průměrné hloubky 96 m a maximální 809 m ve Skagerraku. Celkový objem vody je 42 000 km³. Pobřeží je velmi rozdílné. Na severovýchodě se nacházejí fjordy.
Povrch dna představuje rovinu mírně nakloněnou k severu s hloubkami od 20 až 30 m do 150 až 170 m. Nachází se zde množství nevelkých mělčin tzv. lavic (Doggerská lavice), které jsou složené odplavenými produkty morénových usazenin ledovce. Ten v pleistocéně pokrýval celé mořské dno. V jihozápadní části se nacházejí nevelké písčito-štěrkové hřebeny protáhnuté na severovýchod, které jsou vytvářeny přílivovými proudy. Dno je tvořeno tlustými (10 až 12 km) vrstvami usazenin od permských (a možná i starších) až po antropogenní (včetně ledovcových). Ty vytvářejí systém plochých vyvýšenin a propadlin. Největší vyvýšeniny jsou Jutská a Doggerská lavice. Nejvýznamnější propadliny jsou Severní, Severodánská a Anglická. Vyvýšeniny a jejich svahy se vyznačují protáhlými a kruhovými ohyby vrstev, se kterými jsou spojeny naleziště ropy, zemního plynu a černého uhlí
Na dně se také nachází kráter Silverpit. Podle jedné hypotézy vznikl před 65 miliony let v důsledku dopadu úlomku té samé komety, která vytvořila kráter Chicxulub. Katastrofa způsobila vyhynutí dinosaurů a vzniklá tsunami způsobila obrovské povodně.
Podnebí je mírné. Je pod neustálým vlivem teplého Golfského proudu a tlakové níže nad Islandem. Zima je krátká, přiměřeně mírná a léto chladné. V průběhu roku převládají západní a jihozápadní větry, které dosahují největší síly v zimě. Od listopadu do března je nejvyšší četnost bouří. Častá změna cyklón a anticyklón způsobuje vysokou nestálost počasí.
Průměrná teplota vzduchu je v únoru od 0 °C na východě do -5 °C na západě a v srpnu od 15 °C na severu do 17 °C na jihu. V zimě při severním větru může teplota klesnou až na -23 °C. Oblačnost v průběhu celého roku je 6 až 7 stupňů s maximem v zimě. Časté jsou mlhy, jejichž četnost v létě stoupá z jihu na sever a po zbytek sezóny naopak. Roční úhrn srážek se zvětšuje od jihu (600 až 700 mm) k severu (1 000 mm). V zimě je časté sněžení doprovázené silným nárazovým větrem.
V dubnu 2009 byla v Hamburku zveřejněna studie spolkového úřadu pro mořskou plavbu a hydrografii, podle které se teplota na hladině Severního moře od 80. let 20. století zvýšila o 1 stupeň Celsia a nyní dosahuje v průměru 11 stupňů.
Vlastnosti vody. Průměrná teplota vody na povrchu je v zimě je 5 až 6 °C, na jihovýchodě se ochlazuje studenými pevninskými vodami na 2 °C. V létě je to 12 °C na severu, 16 až 17 °C ve střední části a 18 až 19 °C na jihovýchodě. Slanost je nejvyšší na severozápadě a jihozápadě 34,7 až 35,3  a ve střední části 34,5 až 34,7 ‰. Na severovýchodě klesá na 31 až 32 ‰ a na jihovýchodě na 29 až 31 ‰. Hloubkové teploty a slanost se jen málo odlišují od povrchové. Přílivy jsou dvanáctihodinové a jejich velikost je různá od 0,6 do 7,6 m. Větrný příboj v jižní části může dosahovat až 3 m a naopak při poklesy dosahují až 2,1 m. Při spojení přílivu a příboje může dojít ke katastrofálním záplavám, kdy je zatopena významná část nízkých pobřeží Nizozemska, Belgie, Velké Británie a Dánska. Větrem vytvářené vlny dosahují 8 až 10 m na severu a 6 až 7 m na jihu. Led se objevuje u břehů od prosince do března. V silných zimách může led na zhruba měsíc pokrýt i větší plochy. Voda je znečištěná průmyslovými odpady, zbytky ropných produktů a ropou.
Hydrologické podmínky odpovídají geologické skladbě, klimatickým podmínkám, vodní výměně s Atlantským oceánem a Baltským mořem a přítoku z pevniny. Hlavní roli hraje teplá a slaná atlantická voda, která přitéká ze dvou směrů. Jeden proud přitéká mezi Shetlandami a severním koncem Britských ostrovů a druhý přes Calaiskou úžinu. Způsobují zvýšenou slanost v přilehlých oblastech Severního moře. Naopak méně slaná baltská voda postupuje do severovýchodní části přes průliv Skagerrak. Přítok z pevniny má vliv především na jihovýchodní část moře . Voda odtéká do Norského moře mezi Skandinávským poloostrovem a Shetlandami. Rychlost povrchových proudů obvykle nepřevyšuje 0,3 m/s, ale vlivem větrů se jejich směr a rychlost může značně měnit. Hlavní roli hrají přílivové proudy, které přicházejí s dvanáctihodinovou periodou. Hlavní vlna přitéká ze severu a za 6 hodin dosahuje jižního pobřeží. Tady se potkává se slabší vlnou přicházející z průlivu La Manche. Rychlost vlny u Shetland dosahuje 18 km/hod.
Nejvýznamnější přístavy Severního moře jsou Rotterdam, Londýn, Antverpy, Hamburg, Edinburgh, Bergen, Oslo. Od roku 1895 je Severní moře propojeno s Baltským mořem Kielským průplavem.
Náš poznatek z dnešního dne :
 Po snídani jsme pokračovali s poznáváním lodi, hlavně jsme se pokoušeli najít nástěnku, což se nám nepodařilo a jak jsme později na recepci zjistili, žádná zde neexistuje. To nám trochu komplikuje plány, protože jsme tímto způsobem chtěli sehnat druhou dvojici pro společné výlety taxíky. Dnešní celý den jsme strávili na lodi a vzhledem k tomu, že jsme se chtěli podívat do okolí Southamptonu, rozhodli jsme se ve slevě zakoupit organizovaný výlet. Od pracovnice lodní cestovky, která pochází z polského Štětína a byla velmi ochotná, jsme získali informaci, že během plavby na loď nastoupí několik Čechů a Slováků. Vesměs cestují jako jednotlivci po určitou část cesty. Pokusíme se je kontaktovat. Zjistili jsme, že kromě německé delegátky je v řadách posádky velmi málo německy mluvích, ať už v recepci, cestovce nebo v restauraci.
Zúčastnili jsme se dopolední soutěže ve stavbě a zalétávání vlastnoručně vyrobených letadýlek – vlaštovek z papíru. Nezískali jsme však žádnou z cen, protože byla opravdu velká účast. Večerní program v divadle byl koncert v žánru Beatles a písniček z 60. – 80. let, který měl u publika velký úspěch. Co se týče hudební produkce v různých částích lodi, je sice početnější než na Costě, ale chybí nám zde více živé hudby.
 
 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Hamburg - Southampton

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< březen / 2024 >>


Statistiky

Online: 49
Celkem: 3017186
Měsíc: 11007
Den: 2184