Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den sto dvanáctý

27. 4. 2016

Druhá plavba kolem světa – den sto dvanáctý

 

16.týden, do konce zbývá 15 dnů

Středa 27.4.2016 - 16.týden

Trasa: Suezský průplav, Egypt

Celý den na moři (65)

 

Zajímavosti z Wikipedie:

Suezský průplav (arabsky قناة السويس, hebrejsky תעלת סואץ), zkráceně též Suez, je 195 km dlouhý průplav Egyptě spojující Středozemní aRudé moře. Kanál je rozdělen na dvě části (severní a jižní) Velkým Hořkým jezerem a tvoří hranici mezi Sinajem (Asie) a Afrikou. Umožňuje lodím přímou cestu mezi Středozemním a Rudým mořem, kdežto dříve musely buďto obeplouvat Afriku kolem mysu Dobré naděje, anebo náklad přes Suezskou šíji přepravovat po zemi. Oproti plavbě kolem Afriky se cesta Suezským průplavem například z Perského zálivu do Rotterdamu zkrátila o 42 %, do New Yorku o 30 %.

Po rozšíření z roku 2010 mohou průplavem plout lodi s maximálním užitečným nákladem až 240 tisíc tun (DWT), což jsou všechny současné lodi kromě asi třetiny těch největších supertankerů, které dále objíždějí Afriku starou cestou. Dříve musely lodi plout v konvojích, které se míjely na rozšířených výhybnách (jako vlaky na jednokolejné trati), kdežto od rozšíření v roce 2015 mohou plout nezávisle oběma směry po téměř celé délce. Tím se kapacita průplavu zvýšila ze 49 na 97 lodí denně, snížily čekací doby v průměru z 11 na 3 hodiny a tím zkrátila doba plavby průplavem na zhruba 10 hodin.

Suezský průplav ovlivnil také ekosystém Středozemního moře, do kterého v rámci takzvané lessepsovské migrace pronikají organismy z Rudého moře.

Starověký průplav. Suezský kanál není prvním průplavem umožňujícím plavbu mezi Rudým a Středozemním mořem. Předchůdce Suezského kanálu vznikl již ve 13. století př. n. l., když Egypťané propojili Rudé moře a deltu řeky Nil. Nebylo to však příliš životaschopné řešení – delta Nilu je neustále zanášena sedimenty: trasa sjízdných cest i hloubka severní části cesty se stále měnily a bylo dost obtížné tudy proplout. Průplav časem zanikl (pravděpodobně nejpozději v 8. století př. n. l.). Znovu se ho pokusil neúspěšně obnovit faraón Nechos II. kolem roku 600 př. n. l. Až perský král Dáreios I. byl o sto let později úspěšnější. Kanál byl později znovu obnoven například ve 2. století př. n. l. za egyptského krále Ptolemaia II. nebo počátkem2. století římským císařem Traianem. Starý kanál byl obnoven kolem roku 645, když Arabové dobyli Egypt, ale roku 770 jej dal chálif Al Mansur ze strategických důvodů uzavřít.

Historie novodobého průplavu. Roku 1504 Benátčané marně žádali o povolení ke stavbě průplavu. Filosof Gottfried Wilhelm Leibniz se snažil roku 1671 přesvědčit francouzského krále Ludvíka XIV., ale obavy z rozdílu hladin a zanášení kanálu se nepodařilo překonat. O prokopání průplavu se zajímalNapoleon Bonaparte roku 1799 při svém egyptském tažení. Dal vypracovat studii, která mylně uvedla, že rozdíl hladin obou moří je asi 9 metrů, takže byl projekt opět opuštěn.

O projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat Ferdinand Lesseps, když byl ve 30. letech 19. století konzulem v Alexandrii. Dal si vypracovat podrobný projekt od rakouského projektanta Aloise Negrelliho, který projektoval také karlínský viadukt v Praze. V roce 1856 se Lesseps stal konzulem v Káhiře a téhož roku získal koncesi na stavbu průplavu od egyptského místokrále Saída Paši, který později zakoupil 44% podíl ve společnosti Compagnie universelle du canal maritime de Suez, která kanál stavěla. Ta byla založena o rok později za účasti investorů z Francie, Itálie, Rakouska, Egypta, Ruska i USA. Naopak britská vláda stavbu zprvu odmítala a snažila se jí zabránit.

25. března 1859 byla stavba slavnostně zahájena na středomořském pobřeží v místě, kde později vznikl Port Said. Na pustém místě se musel nejprve postavit malý přístav, sklady a ubytovny pro dělníky, kterých na stavbě pracovalo až 34 tisíc. Všechen materiál se přivážel z Evropy, vodu a potraviny přiváželo až 1 800 velbloudů. Zpočátku hloubíli průplav dělníci ručně, vytěžený materiál se přenášel v koších. Teprve postupně vznikaly parní bagrovací lodi a mechanické transportéry, které bylo třeba nejprve zkonstruovat a vyrobit. Na stavbě se vystřídalo asi 1,5 milionu pracovníků, zprávy o lidských obětech (údajně až 120 tisíc mrtvých) jsou však silně přehnané.

Stavba probíhala 11 let, původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Průplav byl slavnostně otevřen 17. listopadu 1869. To mělo obrovský pozitivní efekt na zámořský obchod a pronikání Evropanů do Afriky. Největší prospěch přinesl průplav Itálii a zejména Rakousko-Uhersku, které se na stavbě také výrazně podílelo. Provoz ovšem nebyl rentabilní a Egypt se octl na hranici bankrotu. V roce 1875 převzalabritská vláda podíl od Ismáila Paši, syna Saída Paši a stala se tak největším akcionářem společnosti vlastnící Suezský průplav. Roku 1879 vypuklo proti britskému vedení povstání „Mladých Egypťanů“, které Británie potlačila a Egypt roku 1882 vojensky obsadila. V roce 1888Konstantinopolská smlouva prohlásila Suezský kanál za neutrální území pod správou Velké Británie a zaručila volný průjezd všem zemím v době míru i války.

Roku 1922 britská armáda Egypt opustila, nicméně anglo-egyptská smlouva z roku 1936 potvrdila dohled Spojeného království nad průplavem. V průběhu Druhé světové války se Němci a Italové marně snažili průplav dobýt a obsadit. V roce 1951 Egypt smlouvu vypověděl a Spojené království posléze souhlasilo, že se od něj stáhne (1954). Prezident Gamal Násir roku 1956 kanál znárodnil, což vedlo k tzv. Suezské krizi, během níž se okolí průplavu stalo dějištěm bojů mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskou koalicí. Následkem toho byl kanál v letech19561957 uzavřen. Během šestidenní války (1967) se stal Suezský průplav demarkační linií mezi Egyptem a Izraelem, který okupoval Sinajský poloostrov, což mělo za následek další uzavření průplavu. V roce 1973 se stala oblast kolem kanálu dějištěm nových urputných bojů mezi Izraelem a Egyptem během jomkipurské války, kdy nejdříve egyptská armáda překonala průplav a vkročila na Sinaj, aby byla posléze zastavena a izraelská armáda sama překročila průplav a vpadla do Egypta. Průplav zůstal uzavřen až do roku 1975.

 

Náš poznatek z dnešního dne :

 

Dnes velmi brzy ráno ve 4 hodiny jsme se snažili po delší době zaslat cestopis a fotky na internetové stránky. Tato odmlka byla způsobena opatřením proti možnosti pirátských útoků a s tím spojeným nefungováním internetu. Jak bylo již včera večer naplánováno, ráno v 6 hodin se naše loď vydala na plavbu po Suezském průplavu. Přesto, že se velmi ochladilo a fouká silný studený vítr, jsou venkovní paluby plné lidí a další hosté sledují plavbu z balkonů a oken.

 

Program proplouvání Suezského kanálu, který měří 193,3 km je následující :

6 hodin vjezd do kanálu u Port Suez,

8 hodin vjezd do Malého hořkého jezera , v 8,30 hod. výjezd z tohoto jezera

9 hodin vjezd do Velkého hořkého jezera, v 10,15 hod. výjezd z tohoto jezera

11,15 hodin budeme míjet válečný památník a v 11, 35 hod. uvidíme otočný železniční most

12,20 hodin Al Ballah, 13,10 hod. most Al Qantarah, 14,45 hod. Port Said a v 16 hodin bychom vyjeli ze Suezského průplavu do Středozemního moře.

 

Plavba Suezským kanálem je jednosměrná, po celou dobu jsou lodi řízené lodivody, nejvyšší rychlost 11 až 16 km za hodinu a je nutno dodržovat vzdálenost mezi jednotlivými loďmi 2 až 3 kilometry. Konvoje jsou řazeny z lodí podle určitých kritérií, například stupeň nebezpečnosti nákladu, doba přihlášení, druh lodi. Provoz je řízen a kontrolován radarově a počítačově řízeným systémem. Mezi Velkým hořkým jezerem a Al Ballahem  je vybudován souběžný kanál, takže tento 72 km dlouhý úsek je možné proplouvat současně oběma směry. Tím se zkracuje doba plavby. Kanál má celkem 3 potkávací místa s čekacími zónami. Hloubka současného kanálu je 24 metrů. Před rokem 2010 byla hloubka pouze 8 metrů. Na severu je kanál na hladině široký 345 metru a na dně 215 metru na jihu jsou tyto míry 280 m a 195 m. Příliv a odliv se projevuje na severu 0,5 až 0,7 m. na jihu 0,8 až 1,4 m.

Dopravní systém, který platí od října 2014 umožňuje lodím mířícím na jih proplouvat bez zastávky,  lodě mířící na sever čekají na jezeře. Denně může proplout celkem 45 lodí a začátek plavby je denně od Port Saidu ve 3,30 hodin a od Port Suez ve 4 hodiny. V roce 2012 utržila společnost Suez Canal Authority 5,129,7 miliard US dolarů za proplutí 17.225 lodí, takže průměrně 298 tisíc dolarů za jednu loď. Poplatky jsou tak vysoké protože se to stále lodním společnostem lépe vyplat, í než obeplouvání Afriky a Mysu Dobré naděje z důvodů rychlosti a spotřeby pohonných hmot.

V srpnu 2014 se začal stavět další paralerní úsek kanálu, krerý by měl být dokončen v roce 2016 a jeho cena bude 9 miliard USD. Tím, že umožní obousměrný provoz, průjezd kanálem se znovu zrychlí. V září 2014 se v Suezském průplavu jižně od Port Saidu srazily dvě nákladní lodi plující pod německou a singapurskou vlajkou. Nehoda vedla ke zpoždění dopravy v kanálu.

Po Suezském kanálu jsme pluli o 1 hodinu navíc a ve Středozemním moři jsme připluli po 17 hodině. Po celou tuto dobu plavbu se zájmem sledovalo mnoho lidí na lodi. Za krásného slunečného počasí a silného studeného větru se před námi odjíjel netradiční obraz- viděli jsme jak stále na kanále se opravuje i buduje druhý souběžný kanál v protisměru, také se musí postavit i na nové části kanálu otáčivý most, aby bylo možné spojit africkou i asijskou část Egypta jinak než doposud. Zatím existují pro přepravu vozidel pouze převozní lodě a jeden most, který byl vybudován s výškou nad 60 metrů, aby i ty největší lodě mohli proplouvat.

Zajímavé bylo, že nás zdravili dělníci a řidiči nákladních aut, kteří po obou stranách provádí úpravy břehů průplavu. Pěkné bylo, že jsme si připadali hlavně průjezdem měst, že plujeme velkou lodí přes město po řece. Užili jsme si této plavby dokonale, protože jinak než proplouváním Suezský průplav poznat nelze.

Jinak po celý den jsme jako obvykle soutěžili a dosahovali jsme výsledky, které nás řadí mezi nejlepší hráče. Po chutné večeři jsme klábosili s Věrou a Zdeňkem o všem možném a vyměňovali si zážitky z dnešního nevšedního dne.

 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Suezký průplav - Istanbul, Turecko

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář