Druhá plavba kolem světa – den sto druhý

15.týden, do konce zbývá 25 dnů

Neděle 17.4.2016 - 15.týden

Trasa: Dubai, Spojené Arabské Emiráty

Zajímavosti z Wikipedie

Spojené arabské emiráty (SAE) jsou federací sedmi konstitutivních emirátů na Blízkém východě, rozkládající se v jihozápadní Asii ve východní části Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Na pevnině sousedí s Ománem a Saúdskou Arábií a rovněž sdílí námořní hranici s Katarem, Íránem a Pákistánem.

V zprávě pro lidská práva jsou SAE kritizovány za právo Šaría ve svém soudním systému.

Obsah          

Přírodní podmínky. Většinu území zaujímá plochá nížina, která je z větší části pokrytá pouští. Pobřeží je lemováno ostrovy (na jednom z nich leží hlavní město Abú Dhabí). Podnebí je tropické a suché. Průměrné srážky dosahují asi 100 mm. Velice časté jsou silné písečné bouře.

Historie. Pravěké osídlení  bylo archeologicky doloženo již před 7000 lety. Ve starověku bylo území pod vládou Persie. Souvislé trvání osady při zálivu sahá do 3000 př.n.l. V 8. století proniká na území islám a vznikají samostatné emiráty.

Od 13. století soupeří o toto území Persie, Portugalsko, Omán a Turecko.

Od středověku se obyvatelstvo živilo hlavně sběrem mořských perel, rybolovem a dálkovým obchodem. Emiráty se  v závěru 18. století staly místem hospodářského a politického zájmu Britů, kteří ovládli celé území a od roku 1787 vytvořili síť vojenských základen - typové pevnosti na čtvercovém půdorysu se čtyřmi válcovými věžemi a dvam podzemními patry. .

V letech 1841-1892 sužovala obyvatelstvo epidemie pravých neštovic.

Ozbrojená síla Británie v zálivu bojovala s pirátstvím, které zde bylo nadmíru rozšířené. Někdy bývá toto území nazýváno Pirátským pobřežím. Britové začlenili území roku 1892 do protektorátu Smluvní Omán. I tak měl každý emirát svého vládce. Po nalezení ropy v roce 1958 se Dubaj stala zájmovým územím Francie. Proti cizímu kapitálu se emiráty roku 1968 spojily k jednáním o nezávislostim začaly spolupracovat a bohatly. Spojené arabské emiráty (SAE) vznikly roce 1971 po odchodu britských vojsk. Tvoří je federální stát se sedmi autonomníni emiráty. Zbývající dva emiráty, Bahrajn a Katar, se k SAE nepřidaly a vyhlásily svůj vlastní samostatný stát. SAE udržují úzké vztahy s Brity a vychází mírově se svými sousedy. SAE stály na straně spojenců při operaci Pouštní bouře v roce 1990. Všechny emiráty tvořící SAE jsou absolutistické monarchie. Pouze emirát hlavního města Abú Dhabí má ústavu. Vládci emirátů jsou členy Nejvyšší rady. Emírové ze svého středu volí prezidenta a viceprezidenta federace a jmenují čtyřčlenný poradní orgán. Parlament emirátů se schází jednou ročně a schvaluje federální zákony, řada vyhlášek a zejména tradičních zvyklostí zůstává v jednotlivých emirátech odlišná.

Obyvatelstvo. Občané SAE tvoří jen asi 20 % obyvatelstva, (z toho 70% Arabové). Islám vyznává 96 % z nich, z čehož 82% jsou sunnité a 18 % šíité.

Zbytek, tedy přibližně 80 % obyvatel tvoří přistěhovalci, především z Indie, Pákistánu, Bangladéše a Íránu, kteří vyznávají náboženství svých mateřských zemí, tedy především Islám a Hinduismus.

Drtivá většina obyvatel žije na pobřeží. Z toho 60 % obyvatel jen ve městech Abú Dhábí a Dubaji. Přes 95 % území je v podstatě liduprázdné. K roku 2007 trpělo celkem 19,5 % obyvatel SAE ve věku od 20 do 79 let cukrovkou a tímto podílem obyvatel trpící zmíněnou chorobou se SAE dostaly na první místo na světě.

Hospodářství. Do poloviny 19. století zde bylo hlavním zdrojem obživy pirátství, později lov perel, ryb a obchod s kořením. Hospodářství doznalo proměny poté, co se tu roku 1962 začala těžit ropa a zemní plyn. Okolo 60% exportu připadá právě na ropu. Díky ní se SAE staly jedním z nejbohatších států světa. Průmysl je velice rozvinutý. Vyrábí se cement a hliník, dále se kromě ropy těží také mramor. Zemědělství je zanedbatelné. Obdělává se asi 0,5% plochy a to buď v oázách nebo na územích s umělým zavlažováním. Hlavní plodinou je palma datlová. 80% potravin a spotřebního zboží se musí dovážet.

Země má kvalitní silnice, velké přístavy (Abú Dhabí či Dubaj) a čtyři mezinárodní letiště. Zdravotnictví a školství (jsou zde i vysoké školy) jsou na velice vysoké úrovni a jsou zcela bezplatné.

Dubaj (nebo také Dubai či Dubayy, arabsky دبي‎‎ lze do českého jazyka přeložit jako „místo srazu“) je hlavní město stejnojmenného emirátu ve Spojených arabských emirátech (SAE). Pro odlišení od emirátu se používá označení Dubai City. Nachází se na pobřeží Perského zálivu. Téměř veškerý hospodářský, sociální, kulturní i politický život emirátu se odehrává v jeho hlavním městě, kde žije přibližně 99 % obyvatel emirátu. Mnoho obyvatel zaměstnaných ve městě bydlí z důvodu nižších nájmů v sousedním emirátu Šardžá, který sahá až bezprostředně k branám města.

Poloha a části města. Město leží na severním okraji emirátu. Dělí se na dvě části zátokou Dubai Creek, která je často mylně popisovaná jako řeka, ale je výběžkem Perského zálivu. Tyto části byly v minulosti samostatnými městy Deira na severní straně a Bur Dubai na straně jižní. Dnes se město Dubaj dělí na 14 čtvrtí, al-Hamriya, al-Karama, al-Chabisi, al-Ras, al-Satwa, al-Wasl, Bur Dubai, Deira, Hur al-Anz, International City, Jumeirah, Umm Suqaym, Za'abeel a al-Qusais, některé dále na obvody. Historické město Deira má 17 obvodů, každý obvod vyznačuje na veřejném prostranství cedule s plánkem uliční sítě a číselným označením ulic. Čísla jsou pozůstatkém staré britské orientační sítě, vlivem zastavění některých bloků či celých uliček a zanedbáním značení je často velmi obtížné nalézt správnou adresu, protože čísla nenásledují za sebou, některá chybějí zcela a jiná jsou nahrazena pouze názvem ulice.

Rozvoj města. Protože jsou na severní straně města hranice se sousedním emirátem Šardžá, vyvíjí se město především směrem na jih podél pláže Jumeirah, ulice Sheikh Zayed Road a do vnitrozemí. Právě poblíž Sheikh Zayed Road vzniklo jedno z nových center, nákupní galerie The Dubai Mall a desítky mrakodrapů s nejvyšší stavbou světa - Burdž Chalífa (Burj Khalifa). V ose metra pokračují další centra: finanční a obchodní (World Trade Centre, Financial Centre, Business Bay, Noor Islamic Bank), internetové (Dubai - Internet City), přístavní a hotelové centrum (Dubai Marina). Dubaj se dále rozrůstá směrem do moře, kde vytváří zatím čtyři velkolepé umělé poloostrovy. Z nich tři ve tvaru palem zvané Palm Islands (nejzápadnější z nich se nazývá Palm Jebel Ali, prostřední Palm Jumeira, východní je Palm Deira) a jedno souostroví oválného tvaru, zvané Svět (The World), protože svými ostrovy vytváří mapu světa; další hotelové komplexy jsou např. Jumeirah Lake Towers, nebo Nakheel Harbour and Tower.

Doprava. Město má skvěle vybudovanou, hustou dopravní síť, moderní silnice a dálnice. Za základ vděčí britským kolonistům.

Metro tvoří moderní elektronicky řízenou páteř města. Provoz byl zahájen 9. září 2009 první linkou metra, zvanou červená a důsledně touto barvou značenou, která k roku 2013 měla 42 zastávek mezi konečnými stanicemi Rashidiya a Jebel Ali. Spojuje město mj. s letištěm. Přesně po dvou letech, 9. září 2011, byla otevřena druhá, zelená linka, která vede mj. pod historickou čtvrtí Deira také podmořským tunelem; roku 2013 měla zelená trasa 30 stanic mezi konečnými Etisalat a Creek. Většina tratí vede po visutém mostě s výhledem na moderní městské čtvrti. Všechny vlaky jsou řízeny elektronicky, jezdí bez řidiče, ve špičkách po 5 minutách, jinak do 10 minut. Provoz končí ve 23,30, ve významné svátky bývá prodloužen. Metro má 7 cenově odstupněných pásem, nejvýhodnější je jednodenní jízdenka za 16 dirhamů, která platí na metro i na městské autobusy. Stanice metra mají nepřehlédnutelnou střechu v podobě prohnutého oválného klobouku.

Taxislužba ve žlutých vozech je městská, spolehlivá a díky levnému benzínu až 3krát levnější než v České republice.

Dálkové autobusy dopravují obyvatelstvo do hlavních měst ostatních emirátů a do letovisek. Nemají jedno hlavní autobusové nádraží, ale čtyři menší.

Památky

pevnost Dubai Fort - na hranolovém půdorysu se čtyřmi válcovými věžemi a třemi podzemními podlažími, původně britská vojenská základna, založená roku 1787; dnes Dubai Museum -velká expozice archeologie, historie a národopisu s rekonstrukcí řemeslnických dílen, obchodů, školy, a osadou beduínů a s bohatými sbírkami umění

Šindaga (Shindagha Heritage Area) - rekonstrukce historické osady z nepálených hliněných cihel, palmového dřeva a listí; zpravidla dopoledne v domech předvádí řemeslníci svá řemesla a ženy kuchařské umění, škola Al Ahmadíya

Čtvrť Bastakia Quarter - muzeum námořního obchodu s přilehlou osadou historického původu

Čtvrť Deira: čtyři historické tržnice, dodnes činné: zlato a šperky (Gold Soukh), koření (Spice Soukh), přírodní parfémy (Perfume Soukh), textilní trh a další řemesla prezentuje zastřešená tržnice (Deira Covered Soukh), současný a velmi živý je Rybí thr (Fish market) při zastávce metra Palm Deira.

Přístav Dhow Warfes, založený rodinou Makthoumů po roce 1830, dnes slouží především pro výletní lodi, a to kopie historických lodí obchodních

Mešita Jumeirah Mosque ve východním sousedství pláže Jumeirah

Město "superlativ"

Dubaj city je ve světě proslulé svou honbou za největšími a nejdražšími projekty a stavbami.

Nejdelší vlakový systém na světě, který neřídí člověk.

Nejvyšší budova světa Burdž Chalífa (Burj Khalifa), vysoká 828 m; prohlídka je možná po předchozí rezervaci

Nejvýše položený výtah na světě (vyrobený v České republice).

Největší obchodní centrum (Dubai Mall) přes 1200 obchodů, akvárium, zimní stadion

Ostrov s největším ruským kolem světa 210 m (Bluewaters Island - Dubai Eye) ^[3]

Největší cukrárna na světě

Nejluxusnější hotel světa Burdž Al Arab (Burj Al Arab) ve tvaru plachetnice, sedmihvězdičkový

prohlídku města lze absolvovat mj. v balónu, helikoptéře nebo malém letadle

Delfinárium, ve kterém si můžete zaplavat s delfíny

Kuriozity

Klimatizované autobusové zastávky (vzhledem k okolním extrémním teplotám)

Ve dvou stanicích metra se nacházejí obrovské lustry, které byly vyrobené v České republice firmou Lasvit.

Levný benzin (v přepočtu cca 9 kč/l)

Burdž Chalífa obsluhují výtahy České výroby (včetně toho na špičce stavby).

Nachází se zde dva automaty na zlato (hotel Atlantis a nákupní centrum Souk Madinat)

Policie má ve svém vozovém parku i Lamborghini Aventador (cca 8 mil. korun) , Aston Martin One-77, Nissan GT-R, Mercedes-Benz SLS AMG, McLaren 12C, Ferrari FF a nově i Bugatti Veyron, jehož cena je v přepočtu přes 30 milionů korun

Nachází se tam jediný krytý lyžařský vlek a sjezdovka na světě Ski in desert = Lyžování v poušti.

Podnebí. Vzhledem k tomu, že se Dubaj nachází takřka na obratníku raka, panuje zde po celý rok teplé počasí.

V letních měsících denní teploty přesahují 40 °C, v noci se pohybují kolem 30 °C. Díky velice vysoké vlhkosti vzduchu (často kolem 80-90%), zde pocitová teplota mnohdy dosahuje i nepředstavitelných 60 °C.

Nejpříjemnějším obdobím je samozřejmě zimní, kdy se denní teploty šplhají k 28 °C a v noci málokdy klesnou pod 15 °C.

Náš poznatek z dnešního dne :

Dnes má 90. narozeniny královna Anglie, která osobně před 6 roky pokřtila tuto loď na které plujeme jménem Queen Elizabeth. K našemu velkému překvapení jsme se dnes v Dubaji setkali i s další bývalou lodí společnosti Cunard – Queen Elizabeth 2. Tato loď již není v provozu a je majetkem dubajského turistického spolku. V plánu je její přebudování na luxusní hotel s restauracemi a bary, takže se vlastně – kromě pohybu po mořích a oceánech – zase vrátí ke svému původnímu účelu. V roce 2020 se v Dubaji bude konat světová výstava EXPO a již nyní se toto město na ni horečně připravuje výstavbou nových hotelů a ubytovacích kapacit.

My jsme do jednoho ze tří dubajských přístavů Al  Rashid připluli hned ráno a měli jsme radost, že byť v mlžném oparu, hned vidíme dominantu Dubaje, Borj Khalifa – nejvyšší budovu na světě s výškou 828 metrů. V dohledné budoucnosti by však toto prvenství mělo být překonáno, protože v Saudské Arábii se staví vyšší věž a také Dubaj má v plánu postavit věž nad výšku 1 kilometr.

Pro poznávání Dubaje jsme měli dvě varianty. Jednou z nich byla celodenní jízdenka na vyhlídkový autobus Hop on Hop off, který zde má 4 linky a jeho cena je cca 66 amerických dolarů na 24 hodin. Druhou možností bylo, že se nám tzv. v poslední minutě podaří zakoupit jízdenku na pětihodinový poznávací výlet organizovaný lodní cestovkou. Tento výlet byl pro nás velkým lákadlem hlavně z toho důvodu, že jeho součástí byla návštěva vyhlídkové plošiny na nejvyšší budově světa Burj Khalifa. Měli jsme štěstí, že jeden z německých hostů nám jeden nevyužitý lístek daroval. To ale naši situaci řešilo jen z poloviny. Nakonec jsme se opravdu dočkali doby odjezdu a protože tři osoby se nedostavily, mohli jsme si zbývající druhý lístek zakoupit. Cesta vedla kolem přístavu a suchých lodních doků po pobřežní části města, kde je nejbohatší čtvrt s moderní zástavbou, ale i sídly a paláci nejbohatších obyvatel Dubaje. Je zde i golfový klub a dámský klub. Zdejší šejk má velkou zálibu v dostihových koních a zde v Dubaji se ročně koná 9 významných závodů. I zahrada jeho paláce je ozdobena zlatými koňmi v životní velikosti. První zastávka k fotografování byla u městské luxusní pláže, v jejíž blízkosti stojí jedna z pozoruhodných staveb Dubaje. Je jí hotel Burj al Arab a se svými 7 hvězdičkami je nejluxusnějším hotelem na světě. Má tvar obrovské plachetnice a mnoho pěveckých i hereckých hvězd z celého světa zde již bydlelo. Vstup do tohoto hotelu s vlastní přistávací plochou pro helikoptéru však mají pouze ubytovaní hosté. Poblíž tohoto hotelu je další ze známých atrakcí Dubaje, Palm Jumeirah Park, který je vlastně soubor staveb na ostrůvcích v moři, kterému je dán tvar obrovské palmy. Tato velmi zajímavá stavba je ovšem nejlépe vidět z letadel nebo i z oběžné dráhy satelitů. Další zastávku s malým občerstvením jsme měli v další nezvyklé budově Dubaje. Ve městě, kde průměrné roční teploty šplhají k třiceti stupňům je Dubai Sky, kde se nachází lyžařská a sáňkařská dráha s celoročním provozem. Jeli jsme kolem velkého nákupního centra Marina Mall a jednoho z šesti golfových hřišť do luxusního nákupního střediska Dubai Mall, kde se nachází 1200 obchodů všech nejluxusnějších značek s bohatým sortimentem. Poblíž je vstup do budovy Burj Khalifa, kde jsme se rychlovýtahem dostali do 148. poschodí na jednu z vyhlídkových plošin. Tato plošina je nad polovinou celkové výšky věže, část je nezastřešená a bylo zde možno fotografovat přímo, v další části pouze přes sklo. Je zde také dokumentace postupu výstavby této věže, která trvala 5 roků. Pohled z takové výšky je opravdu velkým zážitkem, zejména pokud se jedná o město s tak fascinující architekturou. Na místě není možno vstupenku zakoupit, vše je na určitou denní dobu v předprodeji pro cestovní kanceláře nebo s velkým časovým předstihem přes internet. Poté jsme se po pěti hodinách vrátili k lodi.

Asi za jednu hodinu, kdy jsme zvládli lehký oběd, jsme se autobusem opět vydali k věži, pořídili jsme další fotky, prošli jsme si nákupní centrum, kde nás zaujalo hlavně akvárium s obrovskými prosklenými plochami, které vidí každý návštěvník. Do pozorovacího skleněného tunelu si návštěvníci musí zakoupit vstupenku. Zcela unaveni jsme se asi po třech hodinách vrátili zpět na loď. Myslíme si, že jsme z Dubaje viděli maximum, všeho, co se v tak krátké době dá shlédnout. Nafotili jsme téměř 300 snímků, z toho bylo však mnoho foceno přes sklo a tak jsme kvůli kvalitě dvě třetiny vyřadili. Dubaj se stává výkladní skříní světa. Od roku 1968, kdy Emiráty přestaly být pod vlivem Anglie se Dubaj razantně změnil. Náš průvodce tuto převratně rychlou změnu v architektuře, ale i životním stylu a chování lidí popsal jako seskok Beduína z osla přímo do Porsche. Obrovský příliv cizinců, coby pracovních sil, přispěl k neuvěřitelnému stavebnímu boomu, ale také byla zavedena opatření, kdy cizinec zde žijící a pracující musí nejpozději ve věku 65 let Emiráty opustit. Pro Evropana, který neviděl chudobu Indie, kde jsme byli před pár dny, bude Dubaj jako ráj na zemi. Přitom pro spokojený život stačí daleko míň a bohatství ještě není zárukou štěstí.

Každý v Dubaji má auto, což je vzhledem k nízkým cenám pohonných hmot logické. Chodníky jsou prázdné, nikdo nechodí pěšky a tak již dochází k přeplněnosti městských dálnic a pravidelným zácpám ve špičkách. Jednou z hlavních zálib místních lidí je nakupování a útěk od vysokých venkovních teplot do klimatizovaných nákupních center. Alkohol je zde povolen mimo doby ramadánu, ovšem nedostane se koupit v obchodech, pouze v restauracích vyšších kategorií. Mnoho žen i mužů jakéhokoliv věku nosí tradiční oblečení, některé ženy chodí oblékané evropsky, jiné naproti tomu naprosto zahalené v burkách. V Emirátech nemá muž cizinec šanci si vzít místní ženu za manželku. Pokud se zde za místního vdá cizinka, musí okamžitě přestoupit na muslimskou víru, protože matka zde narozených dětí musí být muslimka. V Emirátech je asi jen 20% místních obyvatel, z toho 95% muslimů.