Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den sto čtrnáctý

29. 4. 2016

Druhá plavba kolem světa – den sto čtrnáctý

 

17.týden, do konce zbývá 13 dnů

Pátek 29.4.2016 - 17.týden

Trasa: Suezský průplav – Dardanelly - Istanbul, Turecko

Celý den na moři (67)

 

Zajímavosti z Wikipedie:

Černé moře (bulharsky Черно море [Černo more], rumunsky Marea Neagră, ukrajinsky Чорне море [Čorne more], rusky Чёрное море [Čornoje more], abcházsky Амшын Еиқәа [Amšyn Eiqwa], mingrelsky უჩა ზუღა [Uč'a zugha], gruzínsky შავი ზღვა [Šavi zghva], turecky Kara Deniz) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Geografie

Kromě zmíněného spojení se Středozemním mořem jde víceméně o vnitrozemské moře, obklopené ze všech stran pevninou: na severozápadě evropskou, na jihovýchodě asijskou. Kolem moře se rozkládají následující země: na západě balkánské státy Bulharsko a Rumunsko, na severu Ukrajina, na severovýchodě Rusko, na východě Gruzie, na jihu Turecko.

Černé moře se rozkládá na ploše 461 000 km² a jeho největší hloubka je 2210 m.

Největšími řekami, které do Černého moře přivádějí své vody, jsou Dunaj na pomezí Rumunska a Ukrajiny, Dněstr a Dněpr na Ukrajině a DonRusku.

Za součást Černého moře bývá považováno menší Azovské moře, jež od Černého moře na severovýchodě odděluje Kerčský průliv. Ze severu do Černého moře vybíhá poloostrov Krym.

Významné přístavy

Největšími přístavy jsou Oděsa, Illičivsk, Sevastopol, Jalta, Kerč, Novorossijsk, Soči, Poti, Batumi, Trabzon, Samsun, Varna, Burgas a Konstanca.

Vznik Černého moře

Na konci poslední doby ledové bylo Černé moře jezero, jehož hladina byla o 170 metrů níže než dnes. Vznik dnešního mořského dna se datuje do doby před 1,7 mil. let. Během ledových dob bylo Černé moře odříznuto od Středozemního. V této době byly nízké srážkové úhrny a přítoky řek nebyly dostatečné a proto jezero vysychalo. Podobně i hladina Středozemního moře, které bylo rovněž vnitrozemským jezerem, klesla o 30 metrů. Po jeho opětovném spojení s Atlantikem přes Gibraltarskou úžinu se jeho hladina zvyšovala a hladina Středozemního moře se začala přelévat i do Černomořského jezera. Možná i v souvislosti s tektonickou nebo sopečnou aktivitou v oblasti došlo nakonec k prolomení Bosporské úžiny před asi 7600 lety. V této době existovala na březích Černého moře vyspělá civilizace, která byla rychle postupující záplavou zničena. Podle počítačových modelů stoupala hladina přibližně o 12–15 cm denně, což znamenalo postup moře až o 1 km denně. V této době byla hladina o 120 metrů níže než dnes.

Existují důkazy, že Černé moře bylo přechodně před prolomením Bosporu sladkovodním jezerem. Náhlý příval slané vody tak musel způsobit ekologickou katastrofu i pro samotné vodní organismy.

 

Je možné, že zánik civilizací na březích Černomořského jezera byl předlohou pro příběh biblické povodně nebo i v legendě o Atlantidě. Na druhou stranu je jasné, že největší katastrofa se odehrála při severních březích moře a v prostoru dnešního Azovského moře, kde vodní hladina zalila stovky kilometrů souše. Podle provedených propočtů vyrovnávání hladin trvalo asi 35 let, kdežto biblická povodeň 40 dní.

 

Náš poznatek z dnešního dne :

 

Darnadelly jsou mořská úžina mezi Egejským a Marmarským mořem ve Středozemním moři. Leží mezi evropským poloostrovem a k Malé Asii patřící severozápadní Anatolii. Darnadelly spojuje Egejské a Marmarské moře a přes navazující Bosporskou úžinu také s Černým mořem. Jsou přibližně 65 kilometrů dlouhé a mezi 1,3 až 6 km široké. Průměrná hloubka je 50 metrů. Voda na hladině proudí z Marmanského ke Středozemnímu moři, zatímco dolní proudění jde obráceným směrem. Je to způsobeno tím, že Středomoří má téměř dvojnásobně slanou vodu než Černé moře. Visutý most v Turecku nad touto úžinou bude mít délku 3.623 metrů a bude dokončen v roce 2023.

Za velmi silného a studeného větru snad polovina všech lidí koukala na otevřených palubách a balkonech jejich kajut na podvečerní hezkou proplavbu Dardanellami, které v minulosti hrály tak důležitou historickou roli a o jejich mimořádnost se vedly po celé věky i ukrutné boje.

Projížďka byla velmi hezká, protože na obou stranách byly většinou obytné destinace a  potkávali jsme výletní lodi.

Na obědě jsme byli tentokrát v restauraci Britannia, kde byl uspořádán pro německy mluvící bufet s typicky německými jidly i moučníky. U stolu jsme seděli s Lindou a Petrem, takže jsme si nejen velmi pochutnali, ale i popovídali.

Při turnaji ve stolním tenise Luďa i Jana postoupili do semifinále. Tentokrát měla větší štěstí Jana na výborného spoluhráče Tonyho. Postupně vítězili i nad velmi silnými soupeři a dostali se až do finále. Zde už nevyhráli, ale i tak je to velký úspěch, protože před touto cestou Jana nikdy pingpong nehrála a zdokonaluje se zde na lodi, protože s Luďou denně trénuje.

 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Suezký průplav - Istanbul, Turecko

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář