Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den sedmdesátý sedmý

23. 3. 2016

Druhá plavba kolem světa – den sedmdesátý sedmý

 

11.týden, do konce zbývá 50 dnů

Středa 23.3.2016  - 11.týden

Trasa: Osaka (Kjoto) – Hiroshima, Japonsko

Celý den na moři (45)

 

Zajímavosti z Wikipedie : Japonské císařství (japonsky:Dai Nippon Teikoku, 大日本帝國) byl státní útvar existující v letech 18681945 na území současného Japonska, Kurilských ostrovů, Tchaj-wanu a po její okupaci roku 1910 i Koreje. Vládli mu císařové z dynastie Jamato. Vznikl po pádu šogunátu v roce 1868 a zanikl po prohrané druhé světové válce roku 1945.

Historická období

  • Džómon (縄文時代 10 000 – 300 př. n. l. )
  • Jajoi (弥生時代 300 př. n. l. – 710 n. l. )
  • Nara (奈良時代 710 – 794)
  • Heian (平安時代 794 – 1185)
  • Kamakura (鎌倉時代 1185 – 1333)
  • Muromači (室町時代 1333 – 1568)
  • Azuči-Momojama (安土桃山時代 1568 – 1600)
  • Tokugawa (nebo také Edo) (江戸時代 1600 – 1868)
  • Meidži (明治 1868 – 1912)
  • Taišó (大正 1912 – 1926)
  • Šówa (昭和 1926 – 1989)
  • Heisei (平成 od 1989)

Od druhé poloviny 16. století přijížděli do Japonska obchodníci a křesťanští misionářiPortugalska, Španělska, Nizozemí a Anglie. V první polovině 17. století podezříval japonský šógunát katolické misionáře, že jsou předvojem ozbrojené iberské invaze a okamžitě zakázal veškeré styky s Evropany s výjimkou významně omezených kontaktů s protestantskými nizozemskými obchodníky na umělém ostrůvku Dedžima (také Dešima) u Nagasaki. Čínským lodím bylo nadále povoleno vjíždět do Nagasaki a korejští vyslanci měli přístup do hlavního města. Tato izolace trvala 251 let, dokud si komodor Matthew Perry nevynutil otevření japonských přístavů pro americké obchodníky v roce 1854 na Konferenci v Kanagawě. Následně došlo k podpisu obdobných smluv (Ansejské dohody) i s evropskými mocnostmi.

Moderní dějiny

Během několika let obnovený kontakt se Západem zásadně změnil japonskou společnost. Po válce Bošin v letech 18671868 byl šógunát zrušen a byla znovuobnovena moc císaře. V roce 1867 nastoupil na trůn nový císař Mucuhito (dnes známý jako císař éry Meidži) a během jeho 45leté vlády se uskutečnilo mnoho reforem (tzv. reformy Meidži). Feudální systém byl zrušen a byly převzaty četné západní instituce, včetně západního právního řádu a vlády. Spolu s dalšími ekonomickými, sociálními a vojenskými reformami vyústily tyto změny k přerodu Japonska do moderní světové mocnosti. Jako výsledek první čínsko-japonské a rusko-japonské války získalo Japonsko Tchaj-wan a Sachalin a později v roce 1910 okupovalo Koreu.

Na počátku 20. století zaznamenalo Japonsko vzrůstající vliv expanzivního militarismu, vedoucímu k invazi do Manžuska a druhé čínsko-japonské válce (1937). Japonsko se spojilo s Německem a Itálií a zformovalo Osu. Japonští vůdci považovali za nezbytné zaútočit na americkou námořní základnu v Pearl Harbor (1941), aby byla zajištěna japonská nadvláda v Pacifiku. Nicméně vstup Spojených států do druhé světové války postupně změnil rovnováhu sil v Pacifiku v neprospěch Japonska. Po dlouhém pacifickém tažení Japonsko ztratilo Okinawu v souostroví Rjúkjú a bylo zatlačeno na čtyři hlavní ostrovy. Spojené státy mohutně zaútočily na Tokio, Ósaku a další města strategickým bombardováním a na Hirošimu a Nagasaki atomovými bombami. Japonsko oznámilo bezpodmínečnou kapitulaci 15. srpna 1945.

Okupace

Poražené Japonsko zůstalo pod okupační správou USA až do roku 1952, po jejímž skončení zahájilo významné ekonomické oživení, které vrátilo ostrovům prosperitu. Úspěch olympijských her v Tokiu v roce 1964 je považován za jeden z mnoha znaků, že Japonsko znovu získalo svůj národní status. Ostrovy Rjúkjú zůstaly pod správou USA až do roku 1972, aby byla zajištěna stabilizace východní Asie a významná vojenská přítomnost USA zůstává až do těchto dnů.

Systém vlády

Základním zákonem Japonského císařství byla ústava známá též jako Meidžiho ústava. Byla vyhlášena 29. listopadu 1890 a platila až do 2. května 1947. Prohlásila Japonsko konstituční monarchií v čele s císařem, zajišťovala oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci a základní lidská práva.

Císař

I přes demokratické zřízení, zůstávala většina moci v rukou císaře. Jeho titul zněl Vládce nebes (Tennó) a byl nadále považován za "posvátného a nedotknutelného" vládce, který ve svých rukou držel zákonodárnou, výkonnou i soudní moc, veškeré zákony, vyhlášky a rozsudky byly vydávány "Ve jménu Císaře". Výkonnou moc vykonával nepřímo, prostřednictvím Tajné rady, jejíž členy a všechny vládní úředníky libovolně jmenoval a odvolával. Další císařskou výsadou bylo velení japonské armádě a námořnictvu. V letech 1868-1945 se na Japonském trůně vystřídali tři císaři:

  • Meidži (Mucuhito) 1867 – 1912
  • Taišó (Jošihito) 1912 – 1926
  • Šówa (Hirohito) 1926 – 1989

 

Náš poznatek z dnešního dne :

Už včera zase došlo ke změnám v podávání jídla, všechno včetně nápojů z automatů nám podává obsluha. Dostali jsme opět dopis a proběhlo i hlášení v lodním rozhlasu ve všech řečech, že na lodi opět vypukla žaludeční a střevní infekce noroviroza a hosté byli informováni, jak této nakažlivé nemoci předcházet.

Po snídani a malém tréningu pingpongu jsme dopsali zážitky z včerejška a pokračovali v úpravě fotek, kterých se nám z Nary, Kyota a Ósaky nashromáždilo opravdu hodně. Na sportovní hry jsme si oblékli kimona, které si Luďa přivezl ze své předchozí návštěvy Japonska. Shodou okolností probíhala prohlídka všech částí lodi pro nové hosty – Japonce, kteří byli naším oblečením velmi zaujati a mile překvapeni.

Na včerejším výletě objevil Luďa vousatého muže s čepicí s vyšitou českou vlaječkou a domluvili jsme si s ním na dnešek schůzku. Už jsme o něm předtím slyšeli od našich kamarádů, ale setkali jsme se s ním až nyní. Josef, který má moravský původ se narodil v New Yorku, ale přesto mluví velmi slušně česky. Jeho rodiče pocházeli z Hroznové Lhoty na Moravském Slovácku a z Vlachovic na Valašsku a už jako děti přišli se svými rodiči do Ameriky. Josef neměl příliš lehký život, matka mu zemřela, když mu bylo 16 roků a než se otec podruhé oženil, byli v těžké situaci a Josef následně přerušil i studium na univerzitě, aby mohl pracovat. Živil se všelijak, ale hlavním jeho zájmem a pracovním trendem byly staré nemovitosti, které opravoval a výhodněji prodával. Později byl i realitním makléřem a v posledních letech se rád živí jako průvodce v New Yorku. Josef je čilý veselý extravagantní člověk a má na svých téměř 76 let velmi moderní názory. Cestuje sám jen krátkou trasu z Hongkongu opět do Hongkongu, což je 20 dnů, není ženatý a nemá žádné děti. Zřejmě má po celý život silné sociální cítění a starost o potřebné a nemocné ho provází až dodnes a také, jak řekl, mu brání v delších cestách. V Praze má jednu z posledních příbuzných – sestřenici, kterou občas navštíví a jinak už je z jejich rodiny téměř sám a mrzí ho to hlavně proto, že i čeština tak upadne v zapomnění. Potěšili jsme ho drobnými upomínkovými dárečky a určitě se ještě uvidíme. Máme na něj i kontakt do New Yorku.

Při odpoledních hrách jsme se dohodli s Brunhildou a Helmutem, že zítřejší prohlídku Hirošimy nebo její část uděláme společně. Odpoledne  se hodně ochladilo a začal zase foukat studený vítr.

Večer vystoupilo v divadle houslové duo String Idols. Byly to dvě půvabné Japonky, z nichž jedna studovala hudbu v Londýně. Jejich rozmanitý živý repertoár se určitě líbil nejen nám.  

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář