Druhá plavba kolem světa – den šedesátý první

9.týden, do konce zbývá 66 dnů

Pondělí 7.3.2016  - 9.týden

Trasa: Puerto Princesa - Manila, Filipíny

Celý den na moři (38)

Zajímavosti z Wikipedie :

Filipínské moře (čínsky znaky 菲律宾海, japonsky フィリピン海, anglicky Philippine Sea, indonésky Laut Filipina, tagalsky Dagat Pilipinas) je okrajovým mořem Tichého oceánu o rozloze 5,7 milionů km². Je ohraničeno na západě Filipínami a Tchaj-wanem (mezi kterými je Luzonským průlivem propojeno s Jihočínským mořem), na severu Japonskem, na východě Mariánskými ostrovy, na jihovýchodě s Karolinskými ostrovy a na jihu Palauskými ostrovy.

Mořské dno je zde tvořeno Filipínskou tektonickou deskou, která se zasunuje pod .Euroasijskou desku, díky čemuž vzniklo Filipínské souostroví. Na rozhraní obou desek se nachází Filipínský příkop.

19. června 1944 se zde odehrálo významné střetnutí mezi námořnictvy Spojených států a Japonska známé jako „bitva ve Filipínském moři“.

Náš poznatek z dnešního dne :

Dnes jsme se teprve dočkali vyhlášení výsledků desetiboje. Startovalo celkem 12 týmů po 4 soutěžících – tedy 48 hostů z lodi. Jana se svým „bílým“  týmem získala 26 bodů a tím její tým byl na krásném třetím místě. Z deseti disciplin vyhráli dvě první místa a jedno třetí místo. V dalších 7 disciplinách se umístili na 4 až 12 místě. Toto považujeme za veliký úspěch, zvlášť když v tomto týmu byly dvě ženy. Luďa se svým hnědým družstvem získal 21 bodů a podařilo se jim vyhrát pouze jednu závěrečnou disciplinu, kde zvítězili. Jednalo se o tzv. Mystery Event, kdy každý z týmu hrál ve zkrácené versi jedné z těchto disciplin: šoupátka, házení velkých kroužků, pytlíků a malých kroužků. V dalších dvou disciplinách byli na 3. místě. Celkově se umístili na 7 místě a vzhledem k průběhu celé soutěže je i toto úspěch. Například poslední šedý tým získal jen 10 bodů.

Dnes za krásného horkého slunečného počasí jsme se zúčastnili pravidelných soutěží. Občas jsme přitom viděli z lodi nádherné, vesměs zelené ostrovy. Vůbec si nedovedeme představit, že Filipíny těchto ostrovů mají přes 7100. Protože jsme se zlatou palubní kartu získali také volné minuty na internet, byli jsme si v knihovně vyřídit účet. Bylo nám přitom doporučeno, že abychom vůbec měli signál, je nejlépe se připojit v noci nebo brzo ráno. Porovnali jsme místní čas s časem u nás doma a zjistili, že když půjdeme poslat poštu v 6 ráno, bude u nás 11 večer a to už by snad sítě nemusely být přetížené. Také jsme podrobně prostudovali výlety, které nabízí místní cestovka na lodi. Vybrali jsme si výlet v Hongkongu, který navštívíme se 20 denním odstupem dvakrát. Při druhé návštěvě už vyrazíme na vlastní pěst. Další výlet po kterém jsme toužili bude v Šanghaji projížďka vlakem s rychlostí přes 400 km za hodinu a pohled na město z nejvyšší budovy. Po delších váhání a prodiskutování tohoto výletu s kamarády, jsme zakoupili poměrně drahý výlet v jordánské Petře. Chceme z tohoto divu světa a památky UNESCO vidět co nejvíce. Prohlídka je velmi fyzicky náročná a trvá několik hodin. Vzhledem k tomu, že loď bude zakotvena v jiném městě by složitost samostatné dopravy do Petry byla příliš složitá a hlavně riskantní v tom, že bychom se na loď včas nevrátili. Také rozmanitost a rozsáhlost starých památek je lepší zhlédnout ve skupině za asistence průvodce. Večer jsme byli nemile překvapeni, protože jsme nedostali noviny s důležitým informacemi na zítřejší den. Německý překladatel údajně jejich překlad z angličtiny nestihl. Byli jsme také varováni dopisem od kapitána, který na základě upozornění od britské, australské a americké ambasády nedoporučuje pro údajně plánované teroristické akce v Manile, se pohybovat v místech, kde je velká koncentrace lidí. Zní to přímo paradoxně, protože právě v Manile je největší hustota obyvatel na kilometr čtverečný na světě a to nepředstavitelných 42.857 lidí a žije zde téměř 15 milionů Filipínců.

Byli jsme chvíli v divadle na představení Hollywood, které se opakuje v každé etapě plavby a už jsme ho viděli, takže jsme předčasně odešli. Také jsme šli nahlédnout na Ascot bál, kde jsme předpokládali, že každý z účastníků bude mít na hlavě klobouk. Byli jsme velmi zklamaní, protože naše klobouky byly hezké a vtipné a z dalších návštěvníků bálu mělo nějaký klobouk jen asi 10 lidí.