Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den šedesátý devátý

15. 3. 2016

Druhá plavba kolem světa – den šedesátý devátý

 

10.týden, do konce zbývá 58 dnů

Úterý 15.3.2016  - 10.týden

Trasa: Pusan, Jižní Korea

 

Zajímavosti z Wikipedie : Jižní Korea, úředním názvem Korejská republika ( Tehan minguk), je stát ve východní Asii, zaujímající jižní polovinu Korejského poloostrova. Jeho sousedem je Severní Korea. Počet obyvatel v roce 2013 přesahuje 50 milionů. Největším a zároveň hlavním městem je Soul. Úředním jazykem je korejština. V korejštině zní celý název Tehan minguk (대한민국 Republika velkého národa Han), ve zkrácené podobě Hanguk (한국 Země Han – jihokorejský společný název pro Severní a Jižní Koreu) nebo Namhan (남한 – Jižní Korea).

Jižní Korea je zřízením prezidentská republika s demokratickou formou vlády. Ačkoli po korejské válce patřila mezi nejchudší státy světa, od té doby její ekonomika zaznamenala rapidní růst a zařadila se mezi asijské tygry. Dnes je Jižní Korea plně vyspělým státem s ekonomikou světového významu a 15. nejvyšším HDP na světě.

Čikči – nejstarší zachovalá kniha na světě tištěná pohyblivými literami, odhadované datum vytištění je 1377

Založení. Na konci 2. světové války byla Korea rozdělena podél 38. rovnoběžky na severní část, jež byla okupována Sovětským svazem, a na jižní část, jež byla okupována Spojenými státy. Obě části založily vlastní vládu v roce 1948.

Korejská válka. V červnu 1950 překročila vojska KLDR hraniční rovnoběžku a zahájila tak Korejskou válku. Spojenými státy a OSN podporovaný jih a komunistickým blokem zaštiťovaný sever se nakonec dostaly do slepé uličky a musely podepsat příměří v roce 1953, kdy byl Korejský poloostrov rozdělen demilitarizovanou zónou přibližně v oblasti původní demarkační linie.

27. května 2009 Severní Korea oznámila že se příměřím již necítí vázána.            

8. březen 2013 Korejská lidově demokratická republika oficiálně oznamuje, že korejská dohoda o příměří se s okamžitou platností ruší.

Autokratický režim. Po válce byla autokratická vláda I Sung-mana odstavena od moci studentskými nepokoji a v roce 1960 byla ustanovena krátká doba občanské vlády. Avšak vojenský převrat vedený generálem Pak Čong-huiem v následujícím roce nastolil diktaturu, která trvala 18 let, během níž ekonomika prudce posílila. Pak byl zavražděn v roce 1979 a dalším překvapivým převratem se zmocnil moci generál Čon Tu-hwan. Masivní studentské demonstrace na jaře roku 1980 měly za následek tvrdý vojenský zákrok a masakr v Kwangdžu (Povstání v Kwangdžu).

Demokratizace. Občanské nepokoje způsobily konec vojenské vlády a demokratické reformy postupně pokračovaly pod vládou Ro Tche-ua, Kim Jong-sama a Kim Te-džunga.

V 90. letech se Jižní Korea stala jednou z velkých světových ekonomik. V roce 1996 se Jižní Korea připojila k OECD. Přestože národ velice ekonomicky strádal během Asijské finanční krize, Jižní Korea je dnes plně fungující moderní demokracií a jedním z asijských tygrů.

Zřízení a politika. Korejská republika je zřízením prezidentskou republikou. Hlavou státu a zároveň nejvyšším představitelem výkonné moci je prezident, volený ve všeobecných volbách na jedno volební období každých pět let. Poslední prezidentské volby se konaly v prosinci 2012, které vyhrála nynější prezidentka Pak Kun-hje. Prezident jmenuje premiéra a celý vládní kabinet, který musí odsouhlasit parlament.

Druhou složkou moci je jednokomorový parlament Kukhwe (국회, Národní shromáždění). Zástupci do korejského parlamentu (299 míst) jsou voleni ve všeobecných volbách, které se konají každé 4 roky. Parlamentní systém je založen na několika politických stranách.

První ústava Korejské republiky byla schválena 17. července 1948. Od té doby prošla pěti velkými změnami (v letech 1960, 1961, 1972, 1980 a 1987). Se změnou ústavy nastala i změna ve vládnutí a tyto hraniční roky jsou zároveň roky následujících "republik" – momentálně je to tzv. 6. republika (od roku 1988 dodnes).

Otázka sjednocení. Otázka sjednocení země zůstává významným politickým tématem; přesto nebyla podepsána se Severem žádná mírová smlouva. V roce 2000 se konalo historicky první jednání mezi Severní a Jižní Koreou, přičemž Jih pokračuje v tzv. „sluneční politice“ směřující k dohodě. Od té doby pravidelné kontakty vedou k opatrnému oteplování vztahů.

Průměrný obyvatel Jižní Koreje si naproti tomu překotné sjednocení se Severem příliš nepřeje. Korejci si jsou vědomi situace, která nastala po pádu někdejšího východního Německa, a toho, že by nutná ekonomická pomoc Severu po sjednocení značně zatěžovala státní rozpočet i kapsy daňových poplatníků. Oproti situaci v rozděleném Německu je však rozdíl daleko drastičtější: HDP Západního Německa na hlavu byl v době sjednocení třikrát vyšší než v NDR, zatímco HDP Jižní Koreje na hlavu v roce 2012 byl osmnáctkrát vyšší než v KLDR.

Mladí Korejci dnes již vidí sjednocení jako nemožné, tvrdí, že vzhledem k padesátileté izolaci mají dnes severní Korejci podstatně jiný jazyk, kulturu a zvyky a jsou svébytným národem. Po více než padesáti letech se definitivně zpřetrhávají i poslední pouta rozdělených rodin, a obě země tak již spojuje hlavně společná historie.

Souostroví Tokdo, které je předmětem sporu s Japonskem

Vnitrokorejské spory. Jeden z vnitrokorejských sporů se týká i pojmenování země. Jižní Korea používá pro obě země společný název Hanguk (한국, země lidu Han). Je-li potřeba rozlišit mezi jižní a severní částí, použije se pro Jižní Koreu název Namhan (남한, jižní Han) a pro KLDR Pukhan (북한, severní Han). V Severní Koreji je situace stejná, severokorejci používají starý historický název Čoson (조선), případně pro upřesnění Pukčoson (북조선) a Namčoson (남조선).

Když někdo v Jižní Koreji mluví o Koreji obecně a použije název Čoson, vše je zcela v pořádku, žádný problém nevznikne, dotyčný v nejhorším případě sklidí salvu smíchu. Naproti tomu, kdyby se v Severní Koreji někdo (lhostejno kdo) byť jen opovážil vyslovit slovo Hanguk, je zle, nastane trapné ticho a dotyčný se vystavuje riziku fyzické inzultace. Severokorejci tento název odmítají, protože naposledy byl pro zemi používán v krátkém období před nástupem japonské okupace.

Územní spor s Japonskem o Tokdo. Kromě dlouhodobě napjaté situace na hranici se Severní Koreou je Jižní Korea obzvláště citlivá na jakékoli dění související s maličkým souostrovím Tokdo, které se nachází na strategickém místě asi na půli cesty mezi Koreou a Japonskem. Na ostrovy si dělají nárok obě země: Korea jej klasifikuje jako součást souostroví Ullung, ležícího v provincii Severní Kjŏngsang; v Japonsku je pod názvem Takešima zařazen jako část města Okinošima, distrikt Oki, prefektura Šimane. Důvodem tohoto konfliktu je určitá nejednoznačnost japonských poválečných smluv.

Geografie. Jižní Korea zaujímá jižní část Korejského poloostrova. Ze západu je omývána vodami Žlutého moře, na východě vodami Japonského moře. Zajímavostí je, že poválečná nevraživost vůči Japonsku se promítla i do geografických názvů: Korejci Žluté moře nazývají Západní moře, Japonské moře pak nazývají Východní moře.

Terén je, obdobně jako v Severní Koreji, velmi hornatý (pohoří Diamantové hory), a většina půdy není obdělávatelná. Na jihozápadě a jihovýchodě země jsou nížiny, ty ale zaujímají jen 30% plochy země.

V blízkosti Korejského poloostrova je také asi 3 000 menších ostrovů a ostrůvků, z nichž největší je ostrov Čedžu (1 845 km2), asi 100 km od jižního pobřeží. Na tomto ostrově se také nachází nejvyšší vrchol Jižní Koreje, vyhaslá sopka Halla-san (1 950 m n. m.).

Podnebí je v jižní Koreji mírné. V létě nastává krátké období dešťů, zimy mohou být velmi tuhé. Průměrná lednová teplota v Soulu je od -7 °C do +1 °C, průměrná teplota v červenci je od 22 °C po 29 °C. Zimní teploty jsou nižší na východním pobřeží. Většina srážek spadne v letním období dešťů.

Pusan (korejsky: 부산, romanizováno podle McCune Reischauerova systému jako Pusan, v oficiální romanizaci platné od roku 2000 v Jižní Koreji Busan) je přímořské metropolitní město v Jižní Koreji. S rozlohou 763 km² a počtem obyvatel přesahujícím 3,6 milionu je druhé největší město v Koreji. Město je důležitým dopravním uzlem v lodní přepravě, nachází se zde velký přístav. Pusan je známý hlavně v oblasti kulturního a společenského života. Každoročně zde probíhá mezinárodní filmový festival.

Pusan leží v jihovýchodní části Korejské republiky, přibližně 420 kilometrů od hlavního města Soul. Ze severu ho obklopují pohoří, z jihu Japonské moře. Městem protékají dvě řeky, Nakdong a Sujong (수영강).

Pusan byl v roce 2002 hostitelským městem Asijských her a APEC 2005. Byl také jedním z hostitelských měst Mistrovství světa ve fotbale 2002. Dne 14. listopadu 2005 město oficiálně oznámilo svou kandidaturu na pořádání letních olympijských her 2020.

Historie. Oblast kolem města Pusan se během korejské války stala posledním útočištěm jihokorejské armády a odehrála se zde bitva o Pusanský perimetr, ve které se severokorejská vojska podařilo odrazit a zatlačit zpět na sever.

 

Náš poznatek z dnešního dne : 

 

Dnes ráno jsme dopluli do Jihokorejského města Busan, který je s 4,5 miliony obyvatel druhé největší město Jižní Korei. Hlavní město Soul se svými periferními městy tvoří metropolitní region zvaný Sudogwon s 23 miliony obyvateli, což je po Tokiu druhé nejlidnatější centrum na světě. Jižní Korea má více jak 50 milionů lidí s hustotou obydlení 480 osob na km čtvereční. 81% obyvatel žije ve městě.

Busan se skládá z 15 městských částí, jeho název je „kotlová hora“ a to proto, že leží na rovině a podobně jako amfiteátr je obklopen horským řetězem, táhnoucím se k pobřeží. Leží u ústí řeky v přírodním přístavu. Okolní hřbety dosahují až výšky 700 metrů a jsou pro obyvatele města oblíbeným výletním a rekreačním cílem. Město patří k hlavním  půmyslovým městům země se svými továrnami na textil a oblečení, obuv, potraviny – zejména ryby a mořské plody, výrobu aut a lodí, dřevozpracujícím průmyslem a jinými.

Ráno jsme se sešli s německými kamarády a autobusem vyrazili do centra města, kde jsme přestoupili na metro. Metro má 5 rozsáhlých okruhů a my jsme si koupili celodenní jízdenku, vyzkoušeli automatický kontrolní vstupní systém a po 40 minutové jízdě jsme ještě přestoupili na autobus. Ten nás přivezl až pod náš první výletní cíl, největší klášter Beomeosa, který je velmi rozsáhlý a v posledním období dochází k intenzivní rekonstrukci a dokonce k stavbě nových svatyní.  Klášter je vystavěn v hornatém a kamenitém prostředí. Má asi 20 typických budhistických staveb a několik svatyní. V průběhu prohlídky jsme viděli i mnichy oděné do šedých úborů. Bylo zde i mnoho žen, které měly také šedé oblečení a zvláštní byly jejich prošívané teplé kalhoty v teplákovém širokém střihu. Po této krásné návštěvě jsme se opět metrem a taxíkem přesunuli do jiného kláštera na druhém konci města. Tento klášter je vystavěn ve svahu nad mořem na krásných skaliskách. Zvláštností pro nás byly malé kulaté věže, vystavěné z mnoha kamenů, které mají odhánět zlé duchy, chránit příbytky a zajišťovat lidem blahobyt. Tyto věže se jmenují Bangsatap. V již pozdním odpoledni jsme se vydali na rybí trh, který se nacházel v blízkosti zastávky našeho autobusu do přístavu. V metru jsme se ptali na cestu jednoho starého pána, který byl velmi ochotný a poté, co s námi cestoval několik zastávek a poradil další cestu, nás i doprovodil při přestupu až ke dveřím vagonu, přestože dál tímto směrem nejel. Ukázalo se, že tento milý člověk mluví anglicky i německy, má 86 roků a je profesorem na universitě v Soulu.

I když celý den krásně svítilo slunce, přece jen je zde také teprve začátek jara a bylo chladno, které se studeným větrem na rybím trhu ještě vystupňovalo a tak jsme se po prohlídce nejrůznějších mořských bytostí rádi vraceli na loď. Po společné večeři s Lindou, Brunhildou, Petrem a Helmutem jsme se vrátili do kajuty, kde nás čekalo ke zpracování přes 300 fotek z dnešního příjemného dne.

 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Pusan - Jeju Province Jižní Korea

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář