Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den padesátý sedmý

3. 3. 2016

 

Druhá plavba kolem světa – den padesátý sedmý

9.týden, do konce zbývá 70 dnů

Čtvrtek 3.3.2016  - 9.týden

Trasa: Rabaul, Papua Nová Guinea – Puerto Princesa, Filipíny

Celý den na moři (35)

 

Zajímavosti z Wikipedie :

Ostrovní oblouk nebo vulkanický ostrovní oblouk je typ souostroví, nebo obecně rozsáhlé pásmo tvořené sopkami, které vznikalo v důsledku vulkanické aktivity nad subdukční zónou. Vyznačují se obvykle andezitovým vulkanismem. Většinou oddělují okrajové moře od oceánu. Vulkány, které se vyvinuly na okrajích kontinentů, nad subdukční zónou (např. Andy) jsou označovány jako vulkanické oblouky, principiálně se však od ostrovních oblouků výrazně neliší. Významným znakem ostrovních oblouků jsou geofyzikálně zjištěné gravitační a magnetické anomálie, seismická aktivita a hluboká zemětřesení.

Znaky ostrovních oblouků

Severní Mariánské ostrovy s typicky obloukovitým zakřiveným tvarem viditelným na mapě

Obloukovitý tvar linie sopečných ostrovů je způsoben tvarem subdukční zóny. Ta má mírně zahnutý obloukovitý tvar kvůli zakřivení Země (jako například proláklina na pingpongovém míčku, která nebude nikdy rovná).

Na straně ostrovního oblouku, kde probíhá subdukce, vzniká hlubokomořský příkop nebo trenč, jež je povrchovým projevem podsouvání desek. Důvodem vzniku hlubokomořského příkopu je ohyb nořící se desky, který způsobuje gravitační tah těžké oceánské kůry, jejíž okraj na povrchu je ohýbán směrem dolů. V oblasti subdukce dochází v hloubce k rozpadu nořící se desky, což způsobuje řadu zemětřesení. Ve směru ponořování desky od hlubokomořského příkopu vzrůstá hloubka hypocenter zemětřesení, které lemují stále hlouběji se nořící desku. Tato oblast je nazývána Wadati-Benioffova zóna.

Oceánské pánve, které se v důsledku pokračující subdukce postupně zmenšují a jsou podsouvány pod okolní desky. Takové zbytky oceánů se označují jako zbytkové pánve, jejich velikost se bude postupně zmenšovat až zcela zaniknou a na jejich místě dojde k srážce kontinentů a vzniku pásmového pohoří. Tento proces se v geologické historii Země neustále opakuje.

Vznik

V oblasti subdukční zóny dochází k ponořování oceánské kůry do zemského pláště. Nořící se deska je vystavena vysokým tlakům a zvýšené teplotě. Vodou prosycená oceánská kůra v hloubce asi 60–130 km ztrácí fluida. Ta stoupají k povrchu přes plášť, způsobují jeho natavování a vznik vápenato-alkalického magmatu (nejčastěji andezitového (OIA), bazaltového (OIT) nebo jejich směsi).

Toto magma stoupá k povrchu a intruduje nadloží litosféry nebo proniká až na povrch, kde způsobuje výlevy lávy a vznik sopek. Magma oceánských oblouků lze na základě obsahů alkálií dělit na 3 typy:

  • Tholeitové — je spíše bazické, vzniká v úvodním stádiu subdukce, jeho produkty představují hlavně bazalty a bazaltické andezity.
  • Vápenato-alkalické — lze jej členit na nízko a vysokodraselnou sérii. Je projevem vyvinutého ostrovního oblouku s vulkanismem produkujícím andezity, dacity, ryodacityryolity. Tyto horniny jsou hojnější v kontinentálních vulkanických obloucích.
  • Alkalické (též šošonitové) — je méně časté a typické pro finální stádium vulkanismu sopečných ostrovů. Je zde pozorován nárůst obsahu MgO, Ni a Cr, což je indikátor vyššího přísunu plášťového (primitivního) magmatu. Produkty jsou bazické horniny jako šošonit, absarokit nebo banakit.

Názory na původ magmatu způsobujícího vulkanismus na ostrovních obloucích se s postupem času měnily. Dříve se předpokládal původ z Benioffovy zóny, ale tyto předpoklady se nepotvrdily. Teprve později se začalo uvažovat o původu z astenosféry, tedy z plášťového klínu nad subdukční zónou, který byl obohacen o fluida a došlo v něm k parciálnímu tavení. Tavení subdukované oceánské litosféry bylo potvrzeno pouze ve zvláštních případech, když šlo o mladou, horkou litosféru. Velké množství unikajících fluid také způsobuje přeměnu ultrabazických hornin pláště nad subdukční zónou na serpentinit. Tavení kontinentální kůry způsobené průnikem fluid ze subdukční zóny bylo pozorováno ve složení batolitů v Andách.

Jsou rozeznávána dvě stádia vývoje ostrovních oblouků:

  • Jednoduché ostrovní oblouky: vznikají při počátečním stádiu vývoje. Mají kůru oceánského typu (tedy bazickou, např. ostrovy Tonga).
  • Složité ostrovní oblouky: vznikají v pokročilém stádiu. Mají kůru přechodného typu, způsobenou intruzemi intermediálních nebo granitoidních hornin (např. Japonsko).

Příklady

Ostrovní oblouk

Stát

Mořský příkop

Pánev nebo okrajové moře

Deska

Subdukující deska

Aleutské ostrovy

USA

Aleutský příkop

Beringovo moře

Severoamerická deska

Pacifická deska

Kurilské ostrovy

Rusko

Kurilsko-kamčatský příkop

Ochotské moře

Severoamerická deska

Pacifická deska

Japonské ostrovy

Japonsko

Japonský příkop, Nankaiský trog

Japonské moře

Severoamerická deska, Euroasijská deska

Pacifická deska, Filipínská deska

Rjúkjú

Japonsko

Rjúkjúský příkop

Východočínské moře (Okinavský trog)

Euroasijská deska

Filipínská deska

Filipínské ostrovy

Filipíny

Filipínský příkop

Jihočínské moře, Celebeské moře

Euroasijská deska

Filipínská deska

Sundské ostrovy

Indonésie

Jávský příkop

Jávské moře, Floreské moře

Euroasijská deska

Indo-australská deska

Andamany a Nikobary

Indie

Severojávský příkop

Andamanské moře

Euroasijská deska

Indo-australská deska

Ostrovy Izu a Boninské ostrovy

Japonsko

Izusko-ogasawarský příkop

 

Filipínská deska

Pacifická deska

Mariany

USA

Mariánský příkop

 

Filipínská deska

Pacifická deska

Bismarckovo souostroví

Papua-Nová Guinea

Novobritský příkop

 

Pacifická deska

Australská deska

Šalamounovy ostrovy

Šalamounovy ostrovy

příkop San Cristobal

 

Pacifická deska

Australská deska

Nové Hebridy

Vanuatu

Novohebridský příkop

 

Pacifická deska

Australská deska

Souostroví Tonga

Tonga

Tongský příkop

 

Australská deska

Pacifická deska

Antily

 

portorický příkop

Karibské moře

Karibská deska

Severoamerická deska, jihoamerická deska

Jižní Sandwichovy ostrovy

Spojené království

Jihosandwichský příkop

deska Scotia

deska Scotia

Jihoamerická deska

Egejský nebo Hellénský oblouk

Řecko

Východostředomorský příkop

Egejské moře

Egejská deska nebo Hellénská deska

Africká deska

Jihoegejský vulkanický oblouk

Řecko

Východní příkop

Egejské moře

Egejská deska nebo Hellénská deska

Africká deska

 

Náš poznatek z dnešního dne :

 

Druhý den plavby z Nové Guiney byl ve znamení občasných přeháněk, které hlavně dopoledne velice negativně poznamenaly soutěže, protože se hrají jen ve venkovním prostředí. Když prší, je na palubě souvislá vrstva vody a co je ještě horší, sportoviště s umělou trávou jsou nasáknutá vodou a je obtížné hrát. Po celý den jsme s Janou soutěžili bez výrazných výsledků, konkurence je v současné době velmi veliká. Do soutěží se přihlašuje kolem 30 lidí a časový prostor na jednotlivé disciplíny jedné hodiny se  skoro nestíhají, takže přecházíme často mírným poklusem z jedné disciplíny na druhou.

Od zítřka zase začíná po dva zbývající dny plavby desetiboj, tak uvidíme jak se bude hrát v tomto nepříznivém počasí. Dosti se ochladilo a to jsme stále blízko rovníku, už jsme na naší severní polokouli a zůstaneme tam až do konce naší plavby. Dnes proplouváme temnými vodami v Mikronésii, která je tvořena velmi mnoha malými ostrůvky. Následuje směr plavby severozápadním směrem po Filipínském moři až do Puerta Princesa.

Dnes vynecháváme  divadlo, protože tam účinkuje saxofonista a hudby nezáživné jsme už přesyceni. Stále nám nevyhovuje vnitřní klimatizované velmi chladné prostředí a snažíme se raději využívat venkovní prostory. Na palubách stojí často voda, a velmi to klouže a také  musíme se vyrovnávat s vrtkavým současným počasím.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář