Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den padesátý osmý

4. 3. 2016

 

Druhá plavba kolem světa – den padesátý osmý

9.týden, do konce zbývá 69 dnů

Pátek 4.3.2016  - 9.týden

Trasa: Rabaul, Papua Nová Guinea – Puerto Princesa, Filipíny

Celý den na moři (36)

 

Zajímavosti z Wikipedie : Mariánský příkop je asi 2550 km dlouhé a průměrně 69 km široké podmořské údolí tektonického původu, které se nachází východně od Mariánských ostrovů, poblíž ostrova Guam. Jeho součástí je i vůči hladině moře nejhlubší místo zemského povrchu, hloubka podle posledního měření činí 10 994 m (dříve uváděno 10 911 m až 11 034 m) pod hladinou severního Tichého oceánu. Jedná se o nejhlubší známý podmořský příkop. Nejblíže ke středu Země je ale Polární hlubokomořská planina v Severním ledovém oceánu.

Vznik

Schematický průřez

Příkop vzniká na rozhraní dvou subdukujících desek a to přesněji na subdukci Pacifické desky, které se podsouvá pod desku Filipínskou. Maximální hloubka příkopu byla změřena na 10 994 metrů (odpovídá 35 798 stop) pod hladinou moře, což je více, než má Mount Everest nad mořskou hladinou.

Průzkum

Příkop byl prvně prozkoumán plavidlem britského námořnictva Challenger II v roce 1951. Průzkumná loď dala i jméno nejhlubší části příkopu tzv. Challenger Deep. Pomocí echo odrazů od mořského dna byla určena hloubka na 10 900 metrů na místě 11°19′ s. š., 142°15′ v. d.. Hloubka byla určena pomocí výpočtu, jak rychle se odraz vrátil od mořského dna, jelikož je známa rychlost šíření vlny ve vodním prostředí. V oficiálním hlášení se ale z důvodu chyby uvedla hodnota 10 863 metrů. Chybu mělo za následek ruční spouštění a zastavení stopek pro měření doby odrazu. Tato nepatrná odchylka ubrala v prvním měření 37 metrů.

 

 

                                 

Batyskaf Trieste těsně před rekordním ponorem, 23. ledna 1960

V roce 1957 proběhl další průzkum příkopu tentokrát pomocí sovětské lodi Viťaz, který naměřil hloubku 11 034 metrů v oblasti Mariana Hollow. Toto měření ale nebylo znovu potvrzeno. Roku 1962 loď Spencer F. Baird určila největší hloubku na 10 915 metrů. V roce 1984 pak japonská výzkumná loď Takujó (拓洋) specializovaná na hloubkový průzkum určila maximální hloubku na 11 040,4 metrů, což se často interpretuje jako 10 920±10 metrů. Další japonská výzkumná loď určila pomocí dálkově ovládané ponorky Kaikó (かいこう) maximální hloubku na 10 911 metrů.

Samostatnou kapitolou byl průzkum příkopu, při němž americký poručík Don Walsh a švýcarský oceánolog Jacques Piccard pomocí batyskafu US Navy Trieste prozkoumali dno příkopu. 23. ledna 1960 v 13:06 dosáhli dna. Hloubkoměr hlásil hloubku 11 521 metrů, což bylo ale později redukováno na 10 916 metrů. K velkému překvapení byl na dně objeven život v podobě platýsů a garnátů.

Naměřený tlak na dně Mariánského příkopu dosahoval 1086 baru, což odpovídá tlaku 108,6 MPa. Přibližně 1000x většímu tlaku, než je na povrchu moře.

Třetím návštěvníkem dna Mariánského příkopu se 26. března 2012 stal americký režisér a amatérský oceánograf James Cameron v batyskafu Deepsea Challenger. Jeho cílem bylo kromě průzkumu také natočení unikátních záběrů pro jeho další dokumentární i hrané filmy. Díky použití dvojice stereoskopických kamer na dlouhých výložnících budou tyto záběry dostupné ve 3D. Sestup zahájil v 5:50 místního času a asi za dvě hodiny dosáhl hloubky 10 898 m. Cesta zpět mu trvala asi 70 minut a na hladinu se vynořil kolem poledne.

 

Náš poznatek z dnešního dne :

 

Ano, dnes opět je zlepšené počasí,  již od rána je horko a takové tropické počasí bylo po celý den. Proplouvali jsme k Filipínám, kde severně od naší trasy je Mariánský mořský příkop , který je nejhlubší na světě, je téměř 11 km hluboký. Moře je náramně čisté a inkoustově modré, jeho teplota je 30 stupňů stejně jako teplota ovzduší, čím je tepleji venku, tím jsou studenější klimatizované prostory. Mnoho lidí je také z tohoto rozdílu teplot nemocných či nachlazených. Jsme rádi, že v průběhu celého dne jsme alespoň venku při hrách a že nás zatím žádné choroby nepostihly.

 

Dnes zahájil v pořadí pro nás třetí desetiboj. Prvního se zúčastnilo celkem 6 čtyřčlených družstev, druhého již 8 družstev a nyní třetího už 12 týmů. Jana je v „bílém“ týmu a dost se jim první den v pěti disciplínách dařilo, dokonce vyhráli zásluhou Jany křivé koule. Luďa je v hnědém týmu společně s Japonkou (manželkou Japonce Mota s kterým Luďa vybojoval vítězství v prvním desetiboji) a dvěma Angličany a dařil se nám pro změnu kroket a stolní tenis, vše se zase jako předtím rozhoduje až v druhém dni. Už jsme psali o tom, že Luďa i  Jana patří mezi favorizované hráče, s kterými se musí v každé disciplíně počítat. Zmíníme se však o jednom velmi zajímavém dnešním souboji. V treninku Luďa a Jana hráli zápas s nejlepšími kroketisty zde na lodi – tato soutěž je také o štěstí a Luďa ho měl přehršel, kdy beznadějnou situaci v poslední brance zvrátil naprosto nečekaně svým originálním a velmi složitým úderem do vítězství, čímž vyvolal srdečné a upřímné ohlasy.

 

Dnes jsme provedli výměnu červené karty za zlatou kartu, protože jsme už získali na ni nárok z důvodu počtu nocí na lodi. Mělo by to mít některé výhody, ale se skutečností se jistě v nejbližších dnech seznámíme. Dnes je opět gala večer, tedy musíme mít co nejhezčí oblečení u večeře a před 8 hodinou večer znovu máme pozvání do kulaťáku na setkání s kapitánem. Opět dostaneme šampaňské, postojíme půlhodinku a odejdeme, musíme si odpočinout. Zítra nás čeká závěrečný den soutěží desetiboje a oba se chceme pokusit přispět svým výkonem pro svůj tým a udělat co nejlepší výsledek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář