Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá plavba kolem světa – den osmnáctý

Druhá plavba kolem světa – den osmnáctý

 

3.týden, do konce zbývá 109 dnů

Neděle 24.1. 2016  - 3.týden

Trasa: Walvis Bay, Namíbie

article preview

Zajímavosti z Wikipedie :

Namibie, oficiálně jako Namibijská republika je republika na západním pobřeží jižní Afriky. Na severu sousedí s Angolou, na severovýchodě se Zambií, na východě s Botswanou a na jihu s Jihoafrickou republikou. Na západě ji omývají vody Atlantského oceánu. Má rozlohu 824 292 km² a přes 2,2 miliónů obyvatel, což představuje nejmenší hustotu zalidnění v Africe (2,6 ob./km2). Hlavním městem země je město Windhoek, kde žije kolem 450 tis. obyvatel (20% obyvatelstva). Namibie (dříve Německá jihozápadní Afrika) získala nezávislost v roce 1990 jako jedna z posledních afrických zemí, a to od Jihoafrické republiky, která ji pod názvem Jihozápadní Afrika přechodně spravovala. Je jednou ze čtyř zemí světa, které mají možnost jít z jednoho bodu do tří jiných zemí, tzv. čtyřmezí.

Velká část země je pokryta pouštěmi. Největší procento rozlohy země zabírá poušť Namib. Nejdelší řekou je část řeky Okavango na severu, v tzv. Capriviho výběžku, a také část řeky Zambezi. Při pobřeží se rozkládá poušť Namib, ve vnitrozemí pak poušť Kalahari. Savany a pastviny tvoří asi 45 % rozlohy státu.

Namibijci jsou většinou příslušníky Ovambského kmene (50 %), Kavangové 9 %, Hererové 7 %, Damarové 7 %, Namové 7 %, Sanové 3 %. Zastoupení ostatních kmenů je velice nízké. Obyvatelstvo smíšeného bělošského a černošského původu ("barevní") tvoří 6,5 % populace. V roce 2006 žilo v Namibii 40 000 Číňanů. Běloši tvoří 7 % populace a jedná se hlavně o potomky Portugalců, Nizozemců, Němců, Britů a Francouzů. 75% - 80% Namibijců je gramotných.

Namibie má téměř nejnižší hustotu zalidnění na světě - na kilometr čtvereční připadá jen 2,5 osob. Podle humanitární organizace Člověk v tísni je průměrný věk obyvatel 20 let a Nambijci se dožívají průměrně padesáti let. Více než pětina (20%) dospělých obyvatel je nositeli onemocnění AIDS. V zemi chybí dostatek lékařů, na jednoho lékaře připadá asi 9 000 obyvatel.

Úředním jazykem je angličtina. Do roku 1990 byly úředními jazyky také němčinaafrikánština. Když se Namibie osamostatnila od Jižní Afriky, nová vláda Namibie se chtěla vyhnout obvinění z upřednostňování afrikánštiny či němčiny. Proto se angličtina stala jediným úředním jazykem Namibie. Afrikánština, němčina a Oshiwambo byly uznány jako regionální jazyky.

Polovina všech obyvatel Namibie má jazyk Oshiwambo jako svůj první jazyk, zatímco afrikánština je nejvíce rozšířeným komunikačním jazykem, u mladší generace je tímto jazykem angličtina. Afrikánština i angličtina se používají především jako druhý jazyk vyhrazený pro veřejnou sféru komunikace, ale menší komunity rodilých mluvčích těchto jazyků existují po celé Namibii.

Zatímco oficiálním jazykem je angličtina, většina bílých obyvatel mluví buď německy nebo afrikánsky. Dokonce i dnes, 90 let po skončení německé koloniální éry, je němčina hlavním obchodním jazykem. Afrikánsky hovoří 60 % bílé komunity, německy 32 %, anglicky mluví 7 % a portugalsky 1 %. Portugalsky mluví černoši a běloši z Angoly.

Walvis Bay. Velrybí hřbet je podmořský středooceánský hřbet v jižní části Atlantského oceánu. Je pojmenován podle místní lokality Velrybí zátoka neboli Walvis Bay. Táhne se v délce 3000 km od pobřeží severní Namibie jihozápadním směrem k ostrovu Tristan da Cunha, kde se napojuje na Středoatlantský hřbet. Hřbet vznikl v období křídy v důsledku sopečné činnosti, jejímiž pozůstatky jsou ložiska kimberlitů v Africe. Dosahuje výšky až čtyř tisíc metrů nad povrchem okolních podmořských rovin, nejvyšším bodem je podmořská hora Ewing, jejíž vrchol leží 700 metrů pod hladinou.

Swakopmund je přístavníměsto v západníNamibii při pobřežíAtlantského oceánu. Nachází se 378 kilometrů od hlavního městaWindhoek a 40 kilometrů severně od Walvis Bay v pouštiNamib. Město bylo založeno 4. srpna 1892 kapitánem Curt von François, jako hlavní přístav v jihozápadní Africe. Swakopmund byl založen o dva roky později, než Windhoek.

Swakopmund je jedno z mála míst v Africe, kde se mluví německy. Další jazyky, kterými se ve městě mluví jsou angličtina a afrikánština.

Náš poznatek z dnešního dne :

Ráno se probudíme a naše loď už je přikotvena v namibijském přístavu Walvis Bay, který jsme trošku nelegálně navštívili už loni. Již dopředu máme naplánovaná místa, která chceme poznávat taxíkem. Náš předpoklad byl, že pro využití taxíku ještě seženeme další dva lidi, což se nám zatím nepodařilo, protože přátelé, které jsme dosud na lodi poznali, preferují zájezdy organizované z lodi. Máme pocit, že právě na této lodi, jsou cestující výrazněji varováni před nebezpečím v cizích přístavech a městech. Proto se lidé bojí vyrazit na vlastní pěst. Hned po snídani jsme vyšli před loď a sehnali jsme si taxík, ovšem byl to mikrobus pro více lidí a řidičovi se nepodařilo obsadit celé auto. Zajistil nám proto přepravu soukromým osobním autem, řidič nám dal navštívenku a dohodli jsme se na ceně, která byla míň než poloviční než , kdybychom jeli autobusem. Nejdříve nás zavezl k nejvyšší duně na světe, s názvem Duna 7, která má výšku kolem 300 m. Když jsme tam přijeli, nebyli tam ještě žádní turisté, bylo mírně zataženo a písek ještě nebyl rozpálený a nebyly na něm žádné stopy, což bylo nádherné. Stranou jsme vystoupili na hřbet celé duny a po něm si užívali krásných vyhlídek. Pomalu jsme přešli až nad parkoviště, které se mezitím zaplnilo asi 7 autobusy a spoustou džípů. Vzali jsme si na zkoušku plastové pytle a chtěli jsme tuto dunu sjet dolů. Toto se nám nepodařilo, protože svrchni vrstva písku je sice tvrdší, ale jakmile se poruší, tak se člověk i s podložkou zaboří a hrne písek před sebou, což samozřejmě brzdí. Luďa vzpomínal na svůj pobyt v Africe před 3 lety, ale některé vzpomínky si spletl s jinou dunou, u které je „mrtvý les“ a jinak strukturovaný povrch. Co se nám nelíbilo, byly zřetelné stopy po jízdě čtyřkolek, která je zde samozřejmě zakázaná. Odtud jsme asi po hodině odjezli do Svakopmundu, což je druhé největší, asi 50 tisícové krásné čisté původně neměcké město na pobřeží. Prošli jsme si historické centrum, starý maják, několik malých tržišť s typickými suvenýry. Na jednom místě jsme také viděli červenou hlinkou natřené ženy kmene Himbu, které i s dětmi seděly na zemi ve stínu velkého stromu a prodávaly náramky a korálky. Děti byly krásné, některé úplně maličké a kojenci třeba v krabici od banánů. Na pobřeží vévodí velké víc než sto let staré molo, po kterém jsme se prošli daleko do moře, ve kterém zde pluly obrovské hnědé chaluhy, které jsou při velkých vlnách vyplavovány na pláž, proto se na této straně lidé nekoupou, ale zato jsou zde rybáři s udicemi a také parkoviště pro majitele motorových člunů. Protože je neděle, je zde plno a mnoho člunů již vyplulo na moře. S taxíkářem a ještě jedním anglickým hostem z lodi jsme ještě udělali okružní jízdu městem a vraceli se do Walvis Bay a tam opět po okružní jízdě jsme ještě viděli v nedaleké laguně písečné ostrůvky, kde hnízdí růžoví plameňáci. Za část ušetřených peněz jsme na trhu u přístavu koupili kamennou sošku starého domorodého muže, která je ručně velmi detailně vypracovaná. Na tomto i jiných dnešních tržištích byl veliký zájem o naše trička a dotaz odkud jsme. Po odpovědi , že z České republiky, následoval od nejméně čtyř prodavačů radostný úsměv a slovo „Pitáček“ jak se nám podařilo vypátrat jde údajně o českého brankáře, kterého znají všichni , kromě nás. Jméno Pavla Nedvěda skoro nikdo nezná – to je pro nás velmi zvláštní…..S pocitem spokojenosti s příjemnými zážitky a taky trochu unaveni jsme se vrátili na loď. Po večeři jsme v divadle shlédli s nadšením duo akrobatů Massima z Itálie a Alesii z Běloruska. Alesia má za sebou mnoho úspěchů jako moderní gymnastka na mistrovstvích světa i olympiádě. Představení, podložené výraznou hudbou a baletem bylo technicky velmi náročné a strhující. Po divadle jsme si šli chvíli sednout s Allanem do Lida, opět jsme se nasmáli a plánovali jsme letní setkání u nás. Protože on i mnoho ostatních končí svoji plavbu v Kapském Městě, byla u zadního bazénu rozlučková party s hudbou a tancem.

 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Gran Canaria - Walvis Bay - Cape Town

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< březen / 2024 >>


Statistiky

Online: 56
Celkem: 3015623
Měsíc: 9444
Den: 1313