Druhá plavba kolem světa – den osmdesátý

12.týden, do konce zbývá 47 dnů

Sobota 26.3.2016  - 12.týden

Trasa: Okinawa, Japonsko

Zajímavosti z Wikipedie:

Okinawa (japonsky: 沖縄本島, Okinawa-hontó) je japonský ostrov. S rozlohou 1201,03 km² je největším ostrovem v souostroví Rjúkjú. Administrativním centrem prefektury Okinawa a zároveň největším městem je Naha, které se nachází na jihozápadě ostrova. V roce 1990 byl počet obyvatel Okinawy odhadován na 1,22 milionu, většinu tvoří Rjúkjúané (hlavně Okinawané), dále Japonci a cizinci (většinou americký vojenský personál a jejich rodiny).

Geografie a klima. Sever ostrova Okinawa je osídlen řídce, naproti tomu jih je velmi urbanizovaný - města Nago, Okinawa, Naha ap. Díky subtropickému podnebí se na severu ostrova rozkládá hustý prales. Každoroční období dešťů začíná na konci jara.

Historie. Od roku 1429 do roku 1879 byl ostrov centrem království Rjúkjú. V této době zde byly vybudovány pevnosti - tzv. gusuku. Na ostrově se jich nachází šest a v současné době jsou téměř všechny v ruinách. V roce 2000 byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 1879 bylo království připojeno k Japonskému císařství.

V roce 1945 byl ostrov dobyt americkými vojsky (tzv. bitva o Okinawu) a Japonsku byl navrácen až v roce 1972. Nachází se zde americká letecká základna Kadena a další základny americké armády, námořnictva a námořní pěchoty. Okinawa je považována za „kolébku“ bojového umění karate-dó. Narodil se zde Gičin Funakoši.

Jazyk. Původním jazykem Okinawy je Učinaaguči (také zvaná okinawština). Lingvisté nejsou zajedno v tom, jestli jde o samostatný jazyk nebo o dialekt japonštiny. V každém případě se od japonštiny dost výrazně liší a to jak slovní zásobou tak i fonetickou a gramatickou strukturou. K jeho zápisu je používána kandži a modifikovaná hiragana. Jazyk sám se dělí do dvou nejvýznamnějších dialektů - Šuri-naha a jižní dialekt.

Náš poznatek z dnešního dne :

Ostrov Okinawa Honto, na který jsme dnes připluli, patří do stejnojmenného souostroví Okinawa. Souostroví má 363 ostrovů, z toho 160 ostrovů s velikostí plochy nad 1 hektar. Z nich je jich 49 obydlených. Nejvyšší hora je Omoto-dake s výškou 528 m nm., která leží na ostrově Ishigaki-jima.

Ostrov je pro své teplé klima vyhledáván turisty, kteří se sem opět po určité pauze po výbuchu atomové elektrárně Fukushima opět vracejí, hlavně potápěči a jachtaři. K místním konfliktům vede stále vysoký počet Američanů, kteří na základě strategicky výhodné polohy u Severní Korei a Číny zde od konce II. světové války mají mají vojenské základny. Je jich zde kolem 50 tisíc a způsobují na ostrově hluk z letadel, kriminalitu a znečištění životního prostředí.

Ostrov je také nazýván ostrovem „stoletých“. Okinawa je jedním ze tří míst na světě, kde vzhledem k počtu obyvatel žije nejvíc stoletých lidí. Průměrný věk u žen je 86 roků a u mužů 78 roků a i celkově má Japonsko v dlouhověkosti vedoucí pozici. Naopak ve věkové skupině 20 – 60 let ukazuje statistika pravý opak. Lidé jsou zde tlustší a nemocnější, než ve zbytku Japonska. Vědci to odůvodňují americkými stravovacími a životními návyky, které sem byly přeneseny.

Američané přes příslib odchodu části vojáků se na ostrově naopak pokoušejí získat část pobřeží a vybudovat zde ponorkovou základnu. Jedná se však o přírodní chráněné území, kde žijí ohrožené druhy zvířat například mořský savec dugong.

Ráno jsme v mírném dešti s půlhodinovým zpožděním přikotvili v přístavu města Naha.

Autobusem jsme se následně přepravili do centra města na asi kilometr dlouhou nákupní ulici.

Ještě před odjezdem jsme na vlastní uši slyšeli nesmírný hluk z přelétajících vojenských stíhaček. Protože je sobota, nebyly otevřeny všechny obchody ani veřejné instituce. Hned zpočátku jsme pozorovali jistou architektonickou nesourodost města. Pak se postupně začaly otvírat obchody a my jsme byli šokování vystaveným nevkusným a často i kýčovitým zbožím. Protože začalo víc pršet, přivítali jsme částečně krytou tržnici, ale zde bylo zboží zhruba stejné, jako v obchodech na hlavní ulici. Dalším nemilým překvapením byly neúměrně vysoké ceny. Zarazil nás velký kontrast mezi Okinawou a dalšími japonskými městy, které jsme měli příležitost navštívit. Dnes nám zde opravdu chyběl pořádek na ulicích a soulad starých a nových domů, květiny a parky i vkusná výzdoba výloh i ulic. Reklamy v přehnaně pestrých barvách a kultura stánkového prodeje připomínaly lunapark. Chtěli jsme zakoupit vozík nebo rudl pro přepravu našich objemných a těžkých zavazadel na zpáteční cestě, což se nám nepodařilo, hlavně kvůli přemrštěným cenám. Po poledni jsme se trochu zklamaní vraceli na loď s plánem kratšího výletu na našich elektrokolech, ale v našem rozhodnutí nám zabránil další déšť. Podařilo se nám zase poslat cestopis a fotografie s japonskými zážitky.

Také jsme se stihli zúčastnit soutěže v hodu malými kroužky, vyprat prádlo, odevzdat pasy a celý odpolední a večerní program nám zabere cestopis a úprava fotek. I když dnešní zastávku na ostrově Okinawa jsme si představovali mnohem lepší, přesto se už zase těšíme na další dobrodružství v následujících dnech.