Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den osmdesátý druhý

Druhá plavba kolem světa – den osmdesátý druhý

 

12.týden, do konce zbývá 45 dnů

Pondělí 28.3.2016  - 12.týden

Trasa: Keelung; Taipei - Taiwan

 

Zajímavosti z Wikipedie

 

 

Počet obyvatel

  

  23 315 822

                  

Úřední jazyky

   Čínština, taiwanština, hakkština,
   původní jazyky 

Měna

   Nový taiwanský dolar (TWD)

HDP per capita

   37 716 USD (PPP)

Sousední země  

   Čína, Japonsko, Filipíny

Kultura

   Východní

Představení. Taiwan (oficiálním názvem Čínská republika) je malý ostrovní stát 200 km od čínské pevniny. Čínská lidová republika jej stále považuje za svoji vzbouřenou provincii a obstruuje jeho diplomatické styky se zbytkem světa. Taiwanští Číňané si oproti svým pevninským kolegům užívají mnohem větší politickou i ekonomickou svobodu. Během jedné generace zažil Taiwan rapidní nárůst životní úrovně, dnes už se řadí mezi vyspělé ekonomiky.

Ekonomická svoboda. Taiwan sice není tak ekonomicky svobodný jako jeho soused Hong Kong, avšak v žebříčku ekonomické svobody od Heritage Foundation  vede velmi dobře. Pro rok 2013 se nachází na 20. místě, přičemž jeho ekonomická svoboda za poslední roky stabilně roste – od roku 2009 zaznamenal nárůst o více než tři body. I když zaznamenal v 90. letech drobný pokles, udržuje se na špičce žebříčku dlouhodobě.

Lákadlem taiwanské ekonomiky je svoboda podnikání (nezaměstnanost je pod pěti procenty), zdravá měnová politika (inflace je po dvěma procenty), volný obchod se světem a nepříliš rozbujelá státní správa.

Taiwanská vláda by ale měla zapracovat zejména na uvolnění kapitálových trhů, do kterých příliš zasahuje, a zákoníku práce.

Nejvyšší daňová sazba pro fyzické osoby je 40 %, firmy jsou daněny 17% sazbou. Vládní výdaje čítají 22,4 % HDP (na stejné úrovni jako v pevninské Číně a na polovině objemu českých vládních výdajů). Veřejný dluh je 40 % DPH a roste.

Roční mzda (TWD)

DPFO (%)

0 - 500 000

5 %

500 001 - 1 130 000

12 %

1 130 001 - 2 260 000

20 %

2 260 001 - 4 230 000

30 %

4 230 001 a více

40 %

Horní sazba se platí při výdělku 2,7 miliónů Kč za rok.

DPPO činí 17 %, pokud zdanitelný příjem firmy přesáhne 120 000 taiwanských dolarů. Pokud je menší, neplatí se žádná korporátní daň.

Sazba DPH je 5 %. Spekulacím s nemovitostmi se vláda snaží zabránit uvalením speciální daně na prodej nedávno nabytých domů.

Taiwanskou zvláštností je národní loterie, v níž se losují čísla všech účtů z obchodů. Protože Číňani, obzvlášť ti taiwanští, jsou velmi pověrčiví, bere se ve zdejší kultuře nepřevzetí nebo vyhození účtu za něco velmi excentrického. Účelem je samozřejmě zabránit daňovým únikům skrz nepřiznané prodeje.

Zdravotnictví, školství, důchod, podpora v nezaměstnanosti. Školní docházka je povinná na obou stupních základní školy, má se protáhnout dokonce na 12 let. Veřejné i soukromé školy existují na všech úrovních vzdělávání. Systém výuky na základní škole se dost liší od toho našeho. Všechno se točí kolem přijímacích zkoušek v deváté třídě, na děti je vyvíjen velký nátlak a není možné smířit se s tím, že dítko prostě nebude mít dobrou známku z nějakého jednotlivého předmětu. Obdobný dril následuje i na střední škole. Taiwanští žáci patří mezi nejlepší na světě v matematice a přírodních vědách. Samozřejmostí jsou uniformy a ani o další zvláštnosti není nouze -- žáci uklízejí školu atp.

Zdravotnictví je založeno na systému jednoho plátce, údajně je okopírováno od amerického systému Medicare s tím rozdílem, že nepokrývá pouze důchodce, ale všechny. Při návštěvě lékaře se platí regulační poplatek zhruba 100 Kč, preventivní návštěvy jsou zdarma. Každý občan je vybaven zdravotnickou kartičkou, která umožňuje lékaři vidět zdravotní historii pacienta. Podle amerického veřejnoprávního rádia NPR má díky tomu taiwanský systém nejnižší administrativní náklady na světě, pouhá dvě procenta. Na zdravotnictví jde zhruba šest procent hrubého domácího produktu. Přestože jde o velmi chválený systém, potýká se s přesně stejnými problémy s ekonomickou kalkulací jako ten český.

Soukromé důchodové spoření není dotováno a státní systém je poměrně skromný – příspěvek do vládního důchodového systému je definován jako 12 % národní minimální mzdy. Věk odchodu do důchodu je 65 let.

Politická svoboda. Od časů generála Čankajška už uplynula docela dlouhá doba, Taiwan se v 80. letech zdemokratizoval a dnes již patří mezi standardní demokracie. Prezident a viceprezident jsou voleni na dvě čtyřletá období v přímé volbě, prezident jmenuje premiéra i zbytek vlády bez ohledu na názor parlamentu.

Jednokomorový parlament má 133 poslanců, z nichž dvě třetiny jsou voleni v jednomandátových obvodech a zbývající třetina je volena poměrným systémem (šest poslanců zastupuje dva domorodé volební okrsky). Poslanci jsou voleni na čtyři roky a premiér ani prezident vůči nim nemohou uplatnit právo veta.

Podnebí. Celý ostrov se nachází pod obratníkem Raka, takže emigrant ze střední Evropy se aspoň zpočátku bude muset smířit se zcela rozdílným klimatem, než na jaké byl dosud zvyklý. Východní dvě třetiny ostrova jsou hornaté, na západě se rozkládá planina, na které žije většina obyvatelstva. Sever ostrova má od ledna do května sezónu dešťů, celý ostrov zažívá od června do září velmi horké a vlhké období a od července do října jsou zde obvyklé tajfuny.

Kvůli celoročním vysokým teplotám není nezvyklé, že jako v celé jižní Číně nejsou domy vybaveny topením. Vzhledem k tomu, že denní teplota v zimě klesá někam k patnácti stupňům, může to nepřipraveného emigranta nepříjemně zaskočit.

Proces imigrace. Česká republika má s Taiwanem bezvízový styk (pro cesty do 90 dní). V případě, že se rozhodnete zemi si před emigrací prohlédnout, není třeba žádné velké zařizování. Taiwan ale není hned za bukem, let tam trvá zhruba 12 hodin. Pravidelnější cestování do vlasti je tedy spíše vyloučené.

Zajištění studentského nebo pracovního víza by nemělo představovat problém, Taiwan se cizincům nebrání. Aktualizované informace lze nalézt.

Zajímavosti. Taiwan lze nejlépe popsat jako mix mezi čínskou a japonskou kulturou, takže po příjezdu garantujeme několik dní (až týdnů) neustálého divení a žasnutí.

O čínských děvčatech je známo, že jsou pro ně bílí muži velice lákaví. Případný emigrant mužského pohlaví si tedy určitě nebude moci stěžovat na nedostatek pozornosti.

Nakoupit jídlo aspoň vzdáleně připomínající českou kuchyni je prakticky nemožné, avšak čínská kuchyně je celosvětově uznávaná a vyhledávaná, takže hlady snad návštěvník neumře.

Přestože se na Taiwanu (na rozdíl od Hong Kongu) mluví mandarínskou čínštinou, používají obyvatelé obou ostrovů stále tradiční písmo, čímž se učení místního jazyka ještě o další řád komplikuje. Na angličtinu příliš spoléhat nelze, na druhé straně jsou místní obyvatelé velice vstřícní a ochotní.

Taiwan je od České republiky natolik odlišný, že vyjmenovat byť jenom ty největší zajímavosti vysoce přesahuje rámec této stránky. Zájemce tedy odkážeme na blog slovenské emigrantky (viz níže), kde se mohou dozvědět spoustu informací.

Válečného konfliktu s Čínskou lidovou republikou není třeba se obávat.     

Tchaj-wan měl od konce japonské okupace v roce 1945 možnost svobodně rozvíjet tržní ekonomiku, což Tchaj-wanu umožnilo zařadit se mezi čtyři původní asijské tygry (spolu s Hongkongem, Jižní Koreou a Singapurem). Stalo se tak v ostrém kontrastu s Čínskou lidovou republikou, kde Mao Ce-Tungovy snahy o kolektivizaci a vybudování plánované ekonomiky vedly k rozsáhlému hladomoru, kterému padly za oběť desítky milionů lidí, a naprostému rozvratu ekonomiky. ČLR začala postupně implementovat tržní reformy až od roku 1978 z iniciativy nového vůdce, Teng Siao-pchinga.

Ještě v roce 1962 činilo HDP na hlavu Tchaj-wanu 170$, což zemi stavělo na úroveň Zairu nebo Konga. Postupně však vybudoval silnou exportní ekonomiku. Ekonomika utrpěla relativně málo během asijské finanční krize v roce 1997, protože je na rozdíl od sousedního Japonska a Jižní Koreje založena především na malých a středních firmách, ne na velkých konglomerátech jako jsou jihokorejské čeboly (např. Samsung). Vzhledem ke kulturním poutům s ČLR firmy využívají snadného offshoringu - činnosti vyžadující levnou pracovní sílu se provádí v Číně, např. většina výroby elektroniky Foxconnu probíhá v Číně. HDP na hlavu v roce 2014 bylo mírně vyšší než HDP Japonska a Jižní Koreje.

 

Náš poznatek z dnešního dne :

       

Ranní připlutí do přístavu Keelung na ostrově Taiwan jsme pozorovali z paluby naší lodi. Potěšilo nás jasné nebe a sluníčko. Kromě pár přání od známých spolucestujících dnešní den velikonoční pondělí vůbec nepřipomíná. Hnes ráno jsme se podle dohody sešli s našimi německými přáteli, abychom společně jeli do hlavního města Taipei, kde je mnoho zajímavých kulturních památek. Rozhodli jsme se že pojedeme vlakem a následně metrem. Cestování veřejnými dopravními prostředky je vždy zajímavé, už proto, že jízdenky vypadají vždy jinak a také odbavovací systém je různý. Hlavním zádrhelem však bývá to, že většina nápisů je v místním znakovém písmu a také poměrně málo lidí zde mluví anglicky. Občas máme štěstí v informačním centru. Jízda trvala třičtvrtě hodiny než jsme se z Keelungu, kde se nádraží právě rekonstruuje, dostali na hlavní nádraží v Taipei, což je velká pěkná budova. Sestoupili jsme do podzemí, jízdenky na metro byly tentokrát v podobě plastových kulatých žetonků, které se při vstupu přiloží na kód turniketu a při výstupu z prostorů metra je automat turniketu opět zkontroluje a spolkne. Měli jsme namířeno do parku, v němž se nachází národní opera, národní koncertní dům a mauzoleum předválečného prezidenta Čanghajška. Budovy opery a koncertního sálu jsou velké barevné monumentální tradiční čínské stavby s ozdobnými velkými tvarovanými střechami ve velmi pompézním stylu, který ostře kontrastuje s okolními obytnými domy. Tyto jsou naopak velmi zašlé a působí neupraveně a neudržovaně. Budova mauzolea je velikášská modrobílá stavba s širokými schody a velkou ornamentální výzdobou. V současné době se ve dvou etapách opravuje. Místo obkladů je zde používán beton s bílým nátěrem, který již je zubem času hodně nahlodán. V horní části je za obrovskými vraty velký sál s vysokým zdobeným stropem. Zde je obrovská socha Čanghajška a přišli jsme právě v době, kde se zde odehrávalo střídání stráží, které za různých formací a cviků se zbraněmi, pochodu se zvedáním nohou, rukou a dupáním trvalo skoro 20 minut. Shromáždilo se zde neskutečně mnoho lidí, kteří tuto ceremonii sledovali a fotografovali. Park, který tyto důležité budovy obklopuje je nádherně situovaný, vysázený stromy, keři i květinami a také perfektně udržovaný. Helmuta zajímala návštěva muzea, původně jsme mysleli, že to bude národní muzeum, které mělo být poměrně nedaleko. Během dotazů na cestu však Luďa objevil pod mauzoleem vstup do velkých prostor Čanghajškova muzea a to bylo vlastně ze všech místních muzeí pro nás všechny nejzajímavější. Byly zde nejen velkoplošné obrazy z bojů, mapy, fotografie a také část inventáře, jako například dva černé caddilaky, které sloužily jako prezidentské vozy a replika kanceláře včetně figury v životní velikosti. Odtud jsme se po procházce parkem přesunuli metrem k největší taipeiské atrakci – věži Taipei 101, která byla do roku 2006 nejvyšší budovou na světě a dnes ji překonává pouze věž v Dubaji. Výhled z observatoře na tomto 101 patrovém kolosu se skleněnou fasádou byl nádherný, město má mnoho zeleně, široké ulice a je obklopeno horami, protéká zde řeka. Ale jak jsme uvedli, celkový stav obytných budov, které jsme viděli nejen zde, ale i po cestě vlakem a také v Keelungu není radostný. Co nás zaujalo a co se nám velmi líbilo byly krásné lesklé „bandasky“ na střechách, zřejmě na ohřev vody. Po návratu do přístavu už zbývalo do odplutí tak málo času, že jsme se nestačili vydat na našich kolech k dominantám, které jsme viděli z lodi.

Večer byl v divadle velmi dobře uváděný človíček z Anglie, který je považován za jednoho z nejlepších animátorů s triky kapesních krádeží. V nás toto představení až tolik nenadchlo a nezaujalo.

 

Náhledy fotografií ze složky Taipei, Taiwan

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář