Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den druhý

 

Zajímavosti z Wikipedie : Hamburk je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna z městských spolkových zemí Německa. Má 1,74 mil. obyvatel a rozkládá se na rozloze 755,22 km².
Hamburk leží na severu Německa na dolním toku Labe při ústí do Severního moře a má 2428 mostů (2001) a s tímto počtem se řadí na první místo v Evropě. Ve středověku patřil do spolku Hanza, sdružujícího významné přístavy a obchodní města v severním Německu, Pobaltí a okolí; dodnes je jedním z devíti německých měst, která se označují za hanzovní. Pro svůj význam v námořní dopravě a obchodě bývá nazýván „Tor zur Welt“, tj. „Brána do světa“.
Je v něm jedna z největších německých univerzit, významné průmyslové podniky (loděnice). Známý je kostel sv. Michaela, radnice a čtvrť červených luceren Sankt Pauli s proslavenou ulicí Reeperbahn, která nabízí všemožné druhy zábavy. Každoročně se zde koná známá pouť Hamburger Dom. V centru města, ve čtvrti Altstad, se nachází jezero, na kterém je provozováno jachtaření. Nejvyšší stavbou je Televizní věž Heinricha Hertze.
Mezi další oblíbená místa patří také Dungeon – skladiště přestavěné na Dům hrůzy, Kontorhaus postaven r. 1922 ve tvaru lodě či jezero Alster – největší ze 3 jezer o rozloze více než 160 ha. Poblíž se nachází i ZOO, kde žije téměř 3000 druhů zvířat.
Část hamburského přístavu Moldauhafen má Česká republika pronajatou do roku 2028. Pronájem části Hamburku od Německa je důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28.10.1918 (vznik Československa) až do jeho kapitulace 11.11.1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers. Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Německé Čechy, Šumavská župa, Sudetsko a Německá jižní Morava a vnitřních enkláv Jihlava, Brno a Olomouc, odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území Hlučínsko a pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk v roce 1920 Československu na 99 let. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení svých práv. V rámci Versailleské smlouvy bylo navíc podepsáno, že každých 10 let komise složená ze zástupců Československa, Velké Británie a Německa budou prostory vhodné pro pronájem Československu vytyčovat a že Německo, již v den podpisu Versailleské smlouvy dopředu souhlasí se všemi rozhodnutími a závěry této komise. K realizaci Versailleské smlouvy došlo v Hamburku až v roce 1929, kdy město Hamburk pronajalo vhodné prostory Československu. Při rozdělení Československa dne 31. prosince 1992 připadla celá československá část Hamburku České republice. Česká část Hamburku se nachází ve středu města a přístavu. Je tvořena molem s přilehlým prostorem, administrativními a skladovými budovami. Nad českou částí Hamburku Česká republika vykonává svrchovanou moc, jako na kterémkoliv svém území.
Náš poznatek z dnešního dne :
 Za velmi nevlídného deštivého a větrného počasí s ponurou kulisou přístavního města jsme ráno vstali s částečně obnovenými fyzickými i duševními silami a po výborné snídani ve špičkovém hotelu nás před polednem převezl autobus do přístavního terminálu. Po vyplnění zdravotních dotazníků a kontrole dokladů a lodních lístků si nás hned vyfotili a vzápětí jsme dostali palubní karty. Tyto karty jsou pro nás po celou plavbu nejdůležitějším dokumentem,
protože slouží jako klíč od kabiny, platební karta, identifikační karta při opuštění lodi a při zpětném nástupu. Věřili jsme, že se snad naše kufry neztratí a že nebudeme mít problémy s překročením váhy jednotlivých zavazadel, která měla hranici 23 kg a my jsme to víc jak jednou překročili. Nenastal však žádný problém a my jsme zbývající část odpoledne a po večeři intenzivně vybalovali a třídili naše věci tak, abychom vše přehledně umístili do maličké kajuty a ještě se zde mohli pohodlně pohybovat a náš lodní stevard z Filípín jménem Tito zde mohl také uklízet. U večeře jsme k nevelké radosti zjistili, že na rozdíl od předchozí plavby se společností Costa zde nemáme v ceně ani víno ani pivo. První náš dojem je ten, že ubytování, vnitřní vybavení lodi i strava je obdobná.
 
 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Hamburg - Southampton

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář