Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den devátý

15. 1. 2016

Zajímavosti z Wikipedie :

Španělsko, oficiálně Španělské království je stát ležící na Pyrenejském poloostrově. Na západě hraničí s Portugalskem, na severovýchodě s Andorrou a Francií a na jihu s Gibraltarem; španělské severoafrické državyCeuta a Melilla mají pozemní hranici s Marokem. Ke Španělskému království patří i Kanárské ostrovyAtlantském oceánu a Baleáry ve Středozemním moři. Součástí Španělska je i katalánskéměstoLlívia, které je zcela obklopeno územím Francie.

Španělsko je konstituční monarchií, členem Evropské unie, NATO a dalších organizací. Podle demokratické ústavy z roku 1978 je v celé zemi úředním jazykem španělština (kastilština); další jazyky jsou uznávány jako úřední jednotlivými autonomními společenstvími.

V 15. století představoval maurské panství na Pyrenejském poloostrově už jen malý emirát Granada. Ta se soustředila jednak na Středomoří, kde se již mnohem dříve prosadili Aragonci (Sicílie, Neapolsko ad.), jednak na nové zámořské objevy, které podporovala Kastilie. První objevná plavba byla dílem janovského námořníka Kryštofa Kolumba (1492), později ho následovali mnozí další. Zhruba v této době se změnil význam slova Španělsko (Hispanie, původně označující celý Pyrenejský poloostrov) na označení státu.

V 16. století se Španělsko pod vládou španělských HabsburkůKarla I. (1516-1556) a jeho syna Filipa II. (1556-1598) stalo nejmocnější zemí západní a střední Evropy. Období vlády Karla I. a Filipa II. se také označuje jako zlatý věk ve Španělsku. Mocenské postavení Filipa II. bylo založeno především na bohatství, které dovážely do země tzv. stříbrné konvoje z nově objevených zámořských zemí, a na rozsahu habsburských držav. Karel I. vládl nejen vlastnímu Španělsku, ale také neapolskému království a Sicílii, Nizozemí a obrovským zámořským državám. Právem mohl tvrdit, že nad jeho zemí Slunce nezapadá. Kromě toho byl dědicem tzv. dědičných habsburských zemí ve střední Evropě, které přenechal roku 1521-1522 bruselskými smlouvami mladšímu bratru Ferdinandovi. Roku 1519 byl zvolen římským králem a později korunován římským císařem (Karel V.). Roku 1580 byl Filip II. zvolen portugalským králem, a Portugalsko se tak spojilo personální unií se Španělskem.

Objevení Ameriky a vyvrácení zdejších původních říší přineslo Španělsku velké bohatství, které však nebylo produktivně využíváno (na rozvoj výroby a obchodu - z obchodování s dovezeným zbožím bohatli především nizozemští kupci). Velkou vinu na tom neslo také nastolení absolutistického systému vlády, který podvazoval hospodářskou i politickou aktivitu měšťanstva, což se projevilo především po potlačení povstání vnitrozemských kastilských měst, které probíhalo v letech 1520-1521 a do historie vstoupilo pod názvem povstání komunérů.

Důsledky hospodářského úpadku Španělska se v politické oblasti projevily během třicetileté války. Španělsko do ní vstoupilo ještě jako první mocnost Evropy, ale na jejím konci již bylo jen druhořadým evropským státem.

Napoleon Bonaparte se rozhodl, že podnikne invazi do Španělska a na španělský trůn dosadil svého bratra Josepha. V letech 1808-1814 probíhal v zemi boj o nezávislost. V roce 1812 byla v Cádizu přijata první španělská ústava, na dobové poměry velmi liberální. Válka za nezávislost po Vídeňském kongresu vyústila v návrat Ferdinanda VII. na španělský trůn a obnovení absolutistických pořádků v zemi.

Počátek 20. století byl ve Španělsku ve znamení klidu, míru a ekonomického rozvoje. Politická krize vedla však nejprve k nastolení diktatury Miguela Primo de Rivery, a poté k vyhlášení republiky a odchodu španělského krále do exilu. Bylo to období druhé španělské republiky. Sílící sociální a politické konflikty vedly k vypuknutí občanské války. V  roce 1939 válka skončila nástupem diktátoraFrancisca Franca, který vládl až do své smrti v roce 1975. Již za své vlády rozhodl, že Španělsko se stane monarchií a připravil předání moci vnukovi svrženého krále Juanu Carlosovi.

Las Palmas de Gran Canaria neboli zkráceně Las Palmas je největší město španělskéhoautonomního společenstvíKanárské ostrovy, jedno z jeho dvou hlavních měst (vedle Santa Cruz de Tenerife) a současně i metropole provincie Las Palmas a ostrova Gran Canaria.  Gran Canaria je třetím největším z Kanárských ostrovů a je jako všechny ostatní sopečného původu a říká se mu také ostrov jara. Nejvyšší hora je Roque Nublo 1.813 metrů nad mořem. Průměrné teploty v pobřežních regionech jsou v létě 25 stupňů a v zimě 17 stupňů. La Palmas je počtem obyvatel největším městem na Kanárských ostrovech -  asi  900 tisíc. Zdejší přístav je druhý největší v Atlantiku.

Náš poznatek z dnešního dne :

A dnes jsme opět hned po snídani osedlali naše elektrokola a vyrazili do města La Palmas. Dosud jsme ujeli 150 km a výhodou je i to, že po rovině dosahujeme lehce rychlost 25 km, můžeme jet bez šlapání a baterie mají opravdu velkou výdrž. Podél pobřeží vede dálnice, ale i široká promenáda, na jejímž kraji je obousměrná kvalitní cyklostezka, poměrně dost využívaná, protože z přístaviště do historického centra je to nejméně 4 km. Pro pěší i cyklisty jsou zbudovány podjezdy pod dálnicí. Přijeli jsme k historické budově divadla a už jsme slyšeli hudbu a hlasy dětí, které měly na jednom z náměstí školní slavnost. Zde se hned Luďa ujal rozdávání našich letáčků, klíčenek a propisovaček. Zajímavé bylo, že zpočátku panovala jistá nedůvěra ze strany dětí – zřejmě je zde dobrá osvěta vůči cizím dospělým – ale později se samozřejmě projevila dětská zvědavost a zájem o dárečky. Navštívili jsme náměstí, kterému vévodí katedrála a 8 litinových soch psů různých ras, které mají symbolizovat název Kanárských ostrovů – pochází z latinského slova canis = pes. Naskytly se nám krásné pohledy do úzkých starých uliček s dřevěnými vyřezávanými balkony nebo ozdobnými mřížemi, potom se před námi otevřel kouzelný pohled na okolní kopce zastavěné různobarevnými domy. Je zde mnoho kostelíků, altánů, soch, kašen a také kvetoucí záhony, keře i stromy.

Jedna část města je velmi úzká, protože je vytvořena naplaveným pískem a štěrkem a spojují původní pevninu a malý ostrov. Zde se táhnou krásné domy a hotely podél úžasných čistých písečných pláží, které jsou jedny z nejkrásnějších na světě. Zjištění, jak je město různorodé a pěkné nás vedlo k tomu, že jsme kola vrátili na loď a vydali se okružním autobusem na prohlídku s výkladem. Škoda byla, že loď odplouvala již po 16 hodině a my jsme museli tak brzo toto nádherné město opustit a nemohli absolvovat druhé kolo autobusem. Vzpomínali jsme na loňskou plavbu, kdy na nás také velmi zapůsobily dva z Kanárských ostrovů – Lanzarote a Teneriffe. Luďu stále trápí rýma, proto jsme po návratu na loď šli do vířivky a po večeři a půlhodině vážné hudby smyčcového dívčího kvarteta Tiffany jsme měli klid na lůžku a luštili poměrně neúspěšně sudoku.

 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Madeira - Gran Canaria

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář