Jdi na obsah Jdi na menu

Druhá plavba kolem světa – den čtyřicátý šestý

21. 2. 2016

Druhá plavba kolem světa – den čtyřicátý šestý

 

7.týden, do konce zbývá 81 dnů

Neděle 21.2.2016  - 7.týden

Trasa: Sydney, Austrálie

 

 

 

Zajímavosti z Wikipedie :

 

Sydney je nejrozlehlejší a nejlidnatější město v Austrálii, jde o hlavní město Nového jižního Walesu. Sydney se nachází na severovýchodním pobřeží Tasmanova moře. Se svou populací přesahující 4,5 milionů obyvatel (v  metropolitní oblasti) je nejlidnatější obcí v Oceánii. Obyvatelé Sydney nemají v češtině jednoslovné pojmenování. V angličtině se ujalo slovo "Sydneysider" - toto slovo vzniklo z kosmopolitní a mezinárodní populace tohoto města.

 

Sídlo první britské kolonie v Austrálii, Sydney, bylo založeno 26. ledna 1788 u malého zálivu Sydney Cove[8] Arthurem Phillipem. Město je vystavěno na kopcích okolo členité a hluboko do pevniny zařezané zátoky Port Jackson, která se nyní spíše nazývá Sydney Harbour a nad níž se dnes tyčí Sydney Opera House a Harbour Bridge. V okolí metropolitní plochy se rozprostírají národní parky a pobřežní regiony, které obsahují spousty zátok, řek a pláží, včetně známé pláže Bondi. V městě se také nachází spousta parků, mj. i známý Hyde Park, či Royal Botanical Gardens (Královské botanické zahrady).

 

Loughboroughská univerzita označila Sydney na základě svých průzkumů za Světové město. Toto ocenění potvrzuje, že je Sydney světovým centrem umění, módy, kultury, zábavy, vzdělávání a turismu.

 

V Sydney se také konaly některé hlavní mezinárodní sportovní události, jako například Hry Commonwealthu v roce 1938, Letní olympijské hry 2000, finálový zápas Mistrovství světa v ragby 2003 a Světové dny mládeže 2008. Hlavní letiště v Sydney je Sydney Airport.

 

Z nálezů v Modrých horách usuzují archeologové, že krajina, na které se dnes město nachází, byla asi před 30 000 lety osídlena kmenem Aboriginců (Austrálců). Tradiční domorodí obyvatelé Sydney pocházeli z klanu Cadigal, jejichž země se rozprostírala od jižní strany Port Jacksonu k Petershamu. Na začátku kolonizace zde žilo cca 4 000 až 8 000 lidí ve čtyřech různých kmenech: Eora, Darug, Dharawal a Guringai, které tak byly pojmenovány loďstvem First Fleet, které do Sydney přijelo v 18. století (viz níže). Eorové byly pojmenováni podle toho, že na otázku, odkud jsou, odpověděli Eora, což v jejich řeči znamená odsud, nebo tady. Ostatní klany byly pojmenovány podle dialektu, kterým mluvili. Každý klan měl své teritorium, o umístění tohoto teritoria rozhodovaly prostředky klanu. Ačkoliv jejich sídliště již dávno zanikla, na některých místech stále zůstaly zachované jejich skalní kresby.

 

V roce 1770 objevil kapitán James Cook jižně od dnešního centra města Botany Bay, kde se uskutečnilo první setkání s Gweagaly, a také vjezd do Port Jackson, které zakreslil do svých map. 18. ledna 1788 dobyl kapitán Arthur Phillip se svými jedenácti loděmi First Fleet Botany Bay, kterou si vyhlédl pro kolonii vězňů. Během třídenní průzkumné plavby přes Port Jackson (od 21. do 23. ledna 1788) objevil Phillip nejprve Manly Cove a o jeden den později na opačné straně přírodního přístavu další zátoku, kterou pojmenoval podle tehdejšího britského ministra vnitra Thomase Townshenda Sydneyho na Sydney Cove.

 

Botany Bay dosáhla 26. ledna 1788 i francouzská expedice, kterou vedl Jean-François de La Pérouse. Britové se ale toho samého dne rozhodli založit na Sydney Cove kolonii. Asi 800 vězňů, společně s asi 500 námořníky opustilo v blízkosti dnešního Circular Quay své lodě. Od té doby je v Austrálii 26. leden národním svátkem. Pravděpodobně náhodou vypukla krátce po příjezdu bílých osadníků epidemie neštovic, kvůli které zemřelo mezi 500 až 1 000 aboriginců. Jako spojovatel mezi kulturami sloužil Bennelong, který byl zajat Brity a vyučoval angličtinu.

 

Během Rum-Rebellion v roce 1808 byla zpochybněna autorita panujícího guvernéra Williama Bligha, bývalého kapitána lodě Bounty. Teprve guvernér Lachlan Macquarie vytvořil v letech 1810–1821 předpoklady pro vývoj významného města: začal vytvářet iniciativy k „civilizaci, pokřesťanštění a vzdělaní“ aboriginců. Nechal také zřídit ulice, mosty, přístavy a budovy pro veřejnost, v roce 1822 již bylo v městě možné najít banky, trhy či průchody a město mělo i organizovanou policii.

 

Macquarie také značně podporoval průzkum Austrálie. Po početných pokusech v prvních 25 letech se podařilo jím vyslaným průzkumníkům (Gregory Blaxlandovi, Williamu Wentworthovi a Williamu Lawsonovi) najít v roce 1813 cestu přes Modré Hory. Také byla vytvořena cesta od Great Dividing Range Sydney až po Modré hory. V následujících letech tak mohlo být dále osidlováno vnitrozemí.

 

V třicátých a čtyřicátých letech 19. století vznikala, tím jak do Sydney přicházelo pořád více přistěhovalců ze Spojeného království a Irska, první předměstí. 18. července 1842 bylo Sydney vyhlášeno jako první město v Austrálii. Prvním zvoleným starostou se stal John Hosking. První z mnoha australských zlatých horeček vypukla v roce 1857, od té doby bylo na přístavu v Sydney možno vidět mnoho „přívalových vln“ lidí z celého světa.

 

Už v polovině dvacátých let dvacátého století mělo město více než milion obyvatel. V roce 1931 byla kvůli Velké hospodářské krizi asi jedna třetina pracujících nezaměstnaná, což bylo o rok později překonáno opětným stoupnutím hodnoty vlny a znovu vzkvétajícím stavebním průmyslem. V roce 1932 byl kvůli špatné dostupnosti krajiny severně od Portu Jackson vystavěn Sydney Harbour Bridge, čímž bylo značně zvýšeno osídlení v okolní oblasti.

 

Už od konců zlaté horečky panovala v Austrálii rivalita mezi městy Sydney a Melbourne. Melbourne, hlavní město Victorie, bylo tehdy největší a nejbohatší město Austrálie, začátkem 20. století však Sydney porazilo Melbourne svou populací, a stalo se tak největším městem Austrálie.

 

druhé světové válce utrpělo město jen nepatrné škody, které byly zapříčiněné třemi malými japonskými ponorkami, ze kterých byly dvě uloveny v přístavu. Mohla být ulovena i třetí, ta ale nestihla doplout ke své mateřské lodi, a ještě dnes bývá označována za ztracenou. Po ukončení války přišlo do Sydney mnoho emigrantů – město dále rostlo směrem na západ. Od druhé poloviny 20. století emigruje do Sydney mnoho přistěhovalců z asijských zemí a z města se tak stává multikulturní metropole.

 

Ve Vietnamské válce bylo Sydney důležité místo pro zotavení amerických vojáků. V 70. a 80. letech vznikly v Sydney díky rozvoji hospodářství v Central Business District nové moderní mrakodrapy, čímž Sydney porazilo Melbourne, které bylo do té doby národním městem bankovnictví. Tyto mrakodrapy jsou zde ale poněkud nevhodně vystavěny mezi starými viktoriánskými budovami. V lednu 1994 zničily obrovské požáry 200 domů v předměstí Sydney.

 

V roce 2000 hostilo Sydney letní olympijské hry.

 

Od 26. prosince 2001 zničily požáry v buších rozlehlé oblasti Královských národních parků a v Modrých horách za pouhých 23 dní, kdy se stalo obětí plamenů okolo 170 domů a více než 650 000 hektarů lesů a polí. I přes nasazení více než 10 000 hasičů z celé země byly plameny uhašeny teprve obrovskými dešti dosahujícími až 40 mm srážek.

 

V prosinci roku 2005 došlo v Cronulle, jednom z předměstí Sydney, k rasisticky motivovaným výtržnictvím mezi bílými Australany a libanonskými Australany. U Cronulla Riots bylo zraněno 30 lidí, mezi nimi i šest policistů a 2 sanitáři.

 

Od 15. do 20. června 2008 se konaly v Sydney XXIII. Světové dny mládeže. Poslední mše, vedené Benediktem XVI. , se zúčastnilo 350 000 poutníků. Byl to největší festival v historii Austrálie

 

Na konci září 2009 bylo Sydney zasáhla nejsilnější písečnou bouří za posledních 70 let.

 

Město leží na východním pobřeží Austrálie u Tichého oceánu průměrně tři metry nad mořem. Území města (Urbanized Area) má plochu 1687 km2, na které se mimo jiné nachází více než 70 přístavů a pláží, jako například známá pláž Bondi. Území města je tvořeno na pobřežním základu, které se rozprostírá od Tichého oceánu na východu, Modrých hor na západu a Hawkesbury River na severu, až k Royal National Park (Královskému národnímu parku) na jihu. Rozprostírá se na částečně ponořeném pobřežním pásmu, kde stoupla výška oceánu kvůli zaplavení hlubokých říčních údolí, vytesaných v takzvaném Hawkesburském pískovci. Port Jackson, lépe známý jako Sydney Harbour tvoří svou rozlohou 50 km2 a délkou 19 km hlavní rameno a zároveň přirozený přístav Sydney a zároveň i největší přírodní přístav na světě. Od něj odbočují další mořská ramena, jako například Middle Harbour. Sydney není postihováno závažnými zemětřeseními. Podle Sydney Statistical Division, je neoficiální rozloha metropole (Sydney Metropolitan Area) 12 145 km 2. Tato plocha zahrnuje i Central Coast, Modré hory, národní parky a jiné neobydlené části.

 

Sydney se rozprostírá přes dva geografické regiony: Cumberland Plain, relativně rovinatý region rozprostírající se jižně a západně od přístavu a Hornsby Plateau, pískovcovou plošinou rozprostírající se hlavně na sever od přístavu, která je tvořena spíše strmými údolími. Části města s nejstarším evropským rozvojem se nacházejí v nížinatých oblastech jižně od přístavu. Takzvaná North Shore se rozvíjela pomaleji kvůli hornatému povrchu a nelehkému přístupu okolo přístavu. Sydney Harbour Bridge byl otevřen v roce 1932 a spojuje North Shore se zbytkem města.

 

Sydney má vlhké subtropické klima s teplými léty, studenými zimami a dešťovými srážkami v průběhu roku. Počasí je úměrné blízkosti k oceánu a extrémnější teploty jsou zaznamenávány spíše ve vnitrozemí.

 

Nejteplejším měsícem je leden s průměrnou teplotou, naměřenou na Observatory Hill, 18,6 až 25,8 °C. Teplotu vyšší než 30 °C je možno v Sydney naměřit průměrně po 14,6 dne. Nejvyšší lednová naměřená teplota byla 45,3 °C, která byla naměřená 14. ledna 1939 na konci čtyřdenní teplé vlny, která se přehnala Austrálií. V zimě teploty málokdy klesnou pod 5 °C. Nejnižší naměřené minimum bylo 2,1 °C. Dešťové srážky jsou docela rovnoměrně rozloženy mezi léto a zimu, jsou ale trochu častější v první polovině roku, kdy mají dominantní pozici východní větry.

 

Průměr celkových srážek je s mírnou proměnlivostí 1217 mm, srážky zde padají průměrně 138 dní ročně. Sněhové srážky byly v Sydney naposledy zaznamenány v roce 1836. V červenci 2008 byly ale v Sydney k vidění sněhové krupky, které byly mnohými pokládány za sníh, takže není jasné, jestli v roce 1836 padal sníh, nebo právě sněhové krupky.

 

Město není napadáno tropickými cyklónami. Jižní kmitání El Niña hraje důležitou roli v předpovědích počasí pro Sydney: na jedné straně jsou sucho a požáry, na straně druhé bouře a záplavy, související s protikladnými fázemi oscilace. Mnoho částí města, které hraničí s buší zažilo požáry, které se zde vyskytovaly hlavně v letech 1994 a 2001–02 (tehdejšímu období se říká Black Christmas – Černé Vánoce), kdy se požáry vyskytovaly hlavně na jaře a v létě. Ve městě se také objevují krupobití a velké bouře. Mezi největší se řadí bouře z roku 1999, která napadla předměstí a severní část města. V bouři padaly kroupy s průměrem větším než 9 cm a opravy si vyžádaly 1. 7 miliard australských dolarů (A$), které počasí utratilo za méně než pět hodin.

 

Město je také náchylné k bleskovým povodním, které přicházejí s deštěm z East Coast Lows (kde je nízká tlaková níže, která může přinést podstatné škody při velkých bouřích, či cyklónových větrech). Nejpozoruhodnější událost byla velká záplava Sydney, která přišla 6. srpna 1986 a kdy napršelo rekordních 327,6 mm za 24 hodin. Tato bouře způsobila velké problémy v celém městě.

 

Bureau of Meteorology oznámilo, že léta v letech 2002–2005 byla nejteplejší v Sydney od rekordů začínajících v roce 1859: v roce 2004 vystoupala nejvyšší denní teplota až na 23,39 °C, v roce 2005 na 23,35 °C, v roce 2002 na 22,91 °C a v roce 2003 na 22,65 °C. Průměr denního maxima mezi léty 1859 a 2004 byl 21,6 °C. Za prvních devět měsíců roku 2006 byla průměrná teplota 18,41 °C; předešlý nejteplejší rok byl 2004 s průměrem 18,51 °C. Od listopadu 2003 byly zaznamenány jen dva měsíce, kdy kleslo průměrné denní maximum pod průměr: březen 2005 (cca. 1 °C pod průměrem) a červen 2006 (0,7 °C pod průměrem).

 

Léto v letech 2007–08 se zdá být jako jedno z nejchladnějších. Bureau of Meteorology oznámilo, že to bylo nejchladnější léto za posledních 11 let, nejvlhčí léto za posledních 6 let a jedno z pouze tří let, kdy nejvyšší teplota nevystoupala na více než 31 °C.

 

Přes rok 2009 zaznamenalo Sydney teplé zimní dny, suché nárazové větry a fenomenální písečnou bouři v září, která přišla z vnitrozemí a pokryla Sydney vrstvou oranžového prachu. Byla to nejhorší písečná bouře za posledních 70 let. Průměrná denní teplota se na Observatory Hill vyšplhala na 22,9 °C, čímž byl o více než 0,9 °C překonán historický rekord. Tato teplota se řadí na sedmé místo nejvyšších průměrných teplot od rekordů v roce 1859. V průběhu tohoto roku se noční teploty na Observatory Hill vyšplhaly na 15,1 °C, což bylo 1,2 °C nad historickým průměrem.

 

V prvních týdnech února 2010 se Sydney stalo obětí několika nejvyšších dešťových srážek za poslední roky, které zapříčinily bleskové povodně a chaos v dopravě. 4. února byly v některých částech North Shore zaznamenány největší deště za posledních 20 let. 12. a 13. února byly některé části zasaženy blesky, které propukly v déšť a silné větry, kvůli kterým vypadl proud a který ničil domy. 13. února přepadla Sydney jedna z největších bouří za poslední dekádu s 64 mm srážek, naměřených na Observatory Hill. Déšť byl zapříčiněn pozůstatky tropické cyklóny Olga a vlhkými severovýchodními větry, které vedly k brázdě nízkého tlaku vzduchu.

 

 

Náš poznatek z dnešního dne :

 

 

 

Probudili jsme se do deštivého počasí. Přesto jsme kolem deváté hodiny vzali naše kola Hanscraft, abychom se projeli. Jeli jsme pěší zónou z přístavu k opeře. Před operou se připravovalo pódium pro nějaké vystoupení a její nejbližší okolí se postupně renovuje. Chtěli jsme projet i dalšími částmi města, popřípadě přes Harbour Bridge, ale počasí nám to nedovolilo. Déšť opět zesílil a tak jsme se před polednem vrátili na loď, která nyní kotví v samém srdci nejkrásnějších památek Sydney. Snad 50 metrů od Harbour Bridge je vybudován přístav pro veliké osobní lodě, o který je velký zájem. Ráno tento přístav jedna velkoloď opouštěla a my jsme připluli na její místo. Naše místo na kotvišti na volném moři vzápětí obsadila další velká osobní loď. Dnes večer v 9 hodin odplujeme a jistě naše místo nezůstane dlouho prázdné.

 

V 1 hodinu odpoledne jsme měli sraz s Rolandem – naším novým známým ze včerejška.

 

Přijel i se svými rodiči, kteří již několikátou zimu přijíždí z Ústí nad Labem a začátkem dubna se zase vrací domů. Tři hodiny nás doprovázeli k nově budované části Sydney, kde vzniká místo nákladního přístavu nová zástavba výškových budov – hotelů a zábavných center – tato čtvrt se jmenuje Barangaroo. Nám je dobře známá z loňského roku, kdy bylo ještě vše zaploceno a likvidovaly se staré přístavní budovy. Byli jsme překvapeni rychlostí, kterou se toto centrum buduje. U staré řídicí námořní věže nákladního přístavu vznikla nová vyhlídková část. Pod ní se nachází v několika patrech moderní parkoviště a komerční výstavní plocha.

 

Dozvěděli jsme se mnohé o městě a prošli také zajímavá místa ve spleti uliček nedaleko naší lodi. Sydney se blíží k počtu obyvatel 5 milionů a Austrálie v minulém týdnu dosáhla počtu 24 milionů obyvatel. V Sydney se opět uvažuje o vybudování podzemního metra. Od loňska přibyly autobusy Hop on hop off a také rychlolodi od stejné společnosti pro poznávání pamětihodností Sydney. Celé odpoledne bylo pěkně, naši procházku přerušil jen krátký intenzivní deštík. Kolem páté jsme se s touto přátelskou trojicí rozloučili a vrátili se na loď. Zde se ode dneška vyměnila velká část hostů i posádky včetně kapitána. Je jím Alistair Clark.

 

Jistě ho uvidíme častěji jak ostatní cestující, protože naše kabina je na chodbě, která přímo vede ke kapitánskému můstku, z něhož se řídí celý chod lodi.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Plavba Sydney - Newcastle

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář