Jdi na obsah Jdi na menu

Den sedmý – neděle 6. února 2011 - Kolumbie

6. 2. 2011

 

Den sedmý – neděle 6. února 2011
do konce expedice zbývá 30 dní a máme 1 týden za sebou
KOLUMBIE  
Počasí:  teplo již není takové, jsme v nadm. výšce cca 2 500 mnm. Kolem nás další hory
Časové pásmo: + 5,5 hodiny   
Směnný kurz: 1USD tj.cca 1900 kolumbijských pesos
                                                                                       
                
„Krok   za   krokem„
 
První noc v hotelu byla zatím nejlepší, krásný rozhled z 13 poschodí na nejvyšší budovu COLPATRIA, která se ční do výše téměř 200 metrů i v seismických Andách. Snídaně byla sice dobrá, ale obsluhovaná, takže každý si nemohl vzít, co hrdlo ráčí, no díky za každou snídani.
 
Dnes celý den se nacházíme v 8 milionové metropoli Kolumbie_mg_9419.jpg Bogotě. Náš hotel je blízko hlavní 7. třídy ve středu města. Ráno odcházíme po této hlavní třídě a kolem nás téměř nikdo, jen cyklisté a běžci na této ulici nedělní ráno využívali asi pro svoje zdraví, ale v tomto velkoměstě se smog stále, protože se udržuje v kotlině And.
 
img_9468.jpgPřicházíme k hlavnímu náměstí Simona Bolívara (je tam jeho socha), náměstí z jedné strany katedrála, naproti ní magistrát města, z třetí strany nejvyšší soud, který byl v roce 1985 dějištěm násilného vniknutí skupiny ozbrojenců a pořádek udělala až armáda tanky a výsadkem na budovu, přesto zde zahynulo na 100 lidí. Na protější straně je senát, který dál sousedí s presidentským palácem. Zážitek byl z hlavního náměstí ten, že je plné nejen lidí ale tisíci holuby. Obešli jsme po ulicích celýimg_9456.jpg presidentský palác, který je chráněn množstvím ozbrojených vojáků a policistů, navštívili jsme dál několik římskokatolických kostelů, nicméně nejhezčí z exteriéru a i z interiéru je kostel salesiánů Dona Boska.
 
Dále nás čekala prohlídka musea zlata, kteréže rozsáhlé i zajímavé, jsou zde převážně výrobky ze zlata - toho zvláštního žlutého kovu, který v uplynulých tisíciletích hrál po celém světě tak velikou roli, byl předmětem krásy a ozdob hlavně žen, marnotratnosti, útlaku, zločinů a válek.
_mg_9483.jpgZajímavé bylo, že vstup byl zde zdarma a prohlídková plocha s vitrínami byla ochráněna snad stovkou strážců. Co jsem postrádal, bylo tam málo surového, přírodního 24 karátového zlata, nicméně pro mne osobně byl to veliký zážitek, protože toto muzeum ve své podstatě patří mezi nejvýznamnější na celém světě.
 
Naše předpolední zastavení byla návštěva mrakodrapu, rychlovýtah nás vyvezl za 30 sekund do 48 patra a po schodech jsme se dostali na ochoz, z kterého byl parádní výhled na všechny strany. Jízda dolů snad byla ještě rychlejší. Tak vysoko jsem byl jen v Sydney na televizním vysílači. Byl to také hodnotný zážitek, v noci tento mrakodrap je blikavě osvícený.

img_9513.jpg

 
I městské trhy, obchůdky nabízejí rozličné zboží, dokonce i koku si zde můžete volně koupit, ale nesmí být dopravovaná mimo město a Kolumbii.
 
Poslední naše návštěva byla na hoře, poutním místě img_9582.jpgMONSERATE. Nahoru jsme jeli lanovkou za 4 000 pesos a dolů jeli kabinkovou kabinkou po kolejích z části v tunelu. Shora od poutního chrámu je překrásný pohled na velkoměsto, ale také na sousední horu, kde je socha Panny Marie. V kostele, který je poměrně skromně vybaven, byla mše svatá, zvláštnost je ta, že katedrála nemá vzduchové píšťalové varhany a na elektrofonické varhany hrál varhaník nádherné moderní skladby s nádherným jeho zpěvem, škoda, že nelze hudbu a zpěv si někde zakoupit. Bogota byla zahalená do smogu, ale s tímto se potýkají i ostatní velkoměsta.
 
Dnešní noc jsme stále ve stejném hotelu a zítra ráno zdejšího času letíme do Quita, hlavního města třetí nám navštívené země a tímto máme za sebou velice krásně prožitý první týden.
 
 
Vizitka účastníka naší Expedice Jižní Amerika 2011
 
Dnes poprvé chci napsat o první účastníci naší expedici – pořadí je takové, jaké mě účastníci svoji vizitku předali a protože se mě její styl líbí předkládám ho jen v překladu do češtiny:
Katka Kováčová, 29 let, povoláním policistka, pracuje v Bratislavě, bydlí na vesnici Žiranoch u Nitry, tuto expedici si vybrala proto, že je největší, ale také pro to, že ji lákalo poznat tyto země a že cítí, že má nejblíže k jihoamerickému temperamentu. Myslí si, že je cestovatel začátečník. Zde do Jižní Ameriky se určitě vrátí (Galapágy, Ohňová zem), dále chce poznat i Karibik (Kubu) a potom bude následovat Afrika, Blízký východ a Jihovýchodní Asie – chce teplo. Zajímavé koníčky prý nemá, má ráda oddych se svým psem ale nyní si našla zálibu v cestování a doufá, že jí to bude umožnění poznat co nejvíc států světa.
 
Tak toto zhruba o sobě napsala Katka a já k tomu si dovolím poznamenat, že je moc hezká, usměvavá, milá a chtěl bych, aby nejen ona, ale ostatní si plnili svoje nejtajnější přání a sny.
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Milan - šťastné cestování

7. 2. 2011 17:04

Buď zdráv Luďo.
Přeji Tobě a všem spolucestovatelům hodně zážitků z dalekých krajin, které jsou pro našince určitě exotické. Hlavně ať se vám vyhýbají maléry a když už nějaký přijde, tak jen se šťastným koncem.
Jsi v krajinách revolucionářů, tak se do nějaké revoluce nezapleť.:-)))