Jdi na obsah Jdi na menu

Óda na Honzíka

12. 9. 2009

 

 

ÓDA  NA   HONZÍKA

 

Míla Škopová

12.září 2009

 

Honzík teďka slaví rok,

je to hodně velký skok,

tatínek se usmívá,

jak mu synek prospívá.

 

A tak milý Honzíčku,

zatím papáš kašičku,

do krásy nám rozkveteš,

k radosti všem porosteš.

 

Přejeme Ti štěstí, zdraví,

ať Tě život hodně baví,

do dálek se podíváš,

a k tomu si zazpíváš .

 

Táta slézá velehory,

až ho z toho srdce bolí,

těší se až vyrosteš,

a do hor se dostaneš.

 

Na Zuzanku vzpomíná,

jak Tě doma kolíbá,

těší se jak malý kluk,

že vyrosteš jako buk

 

Teď má partu bez potíží,

a kláštery rád prohlíží,

běháme jak stonožky,

derou se nám ponožky.

 

Nic si z toho neděláme,

všichni se tu rádi máme

 

Čína, Tibet v malíčku,

a tak milý Honzíčku,

těšíme se do Nepálu,

máme všichni velkou páru

 

Všechno pilně fotíme,

až se z toho zpotíme,

na kláštery vzpomínáme,

všichni z toho radost máme

 

A při skvělé večeři,

vzpomínky se rozčeří,

zvládli jsme i Potalu,

za hodinu ve cvalu

 

Kůň nám může závidět,

jak rychle poznáváme svět,

střechu světa obdivujem,

dobré pivo k tomu pijem

 

Na závěr si zazpíváme,

že se všichni rádi máme.

 Tuto básničku složila Míla asi za hodinovou cestu od kláštera do hotelu ve Lhase a po slavnostní večeři ji na počest malého Honzíka zarecitovala a sklidila zasloužené ovace.