Jdi na obsah Jdi na menu

Den patnáctý čtvrtek 10. září 2009

10. 9. 2009

            15. den -  10. září  2009 čtvrtek  -  3. týden                    do konce zbývá  17 dnů

 

 

ObrazekPalác Potala je rozsáhlý palácový komplex v Číně. Nachází se v Tibetské autonomní oblasti, ve městě Lhase. Celý tento komplex je souborem administrativních a náboženských staveb. Stojí na Červené hoře ve výšce 3 700 m n. m. V komplexu se nachází Bílý a Červený palác s přilehlými budovami, dále klášter Jokhan ze 7. století n. l. , který je symbolem tibetského buddhismu a klášter Norbulingka. Po mnoho staletí byl Palác Potala tradičním sídlem dalajlámů, než byl v roce 1959 po čínské anexi nucen opustit palác i celý Tibet 14. dalajláma. Samotný Palác Potala je postaven z hlíny, kamene a dřeva. Celý komplex má údajně 1000 místností, 10 000 svatyní a více než 20 tisíc soch. Od roku 1994 je Palác Potala zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

 

 

ObrazekKaždá výprava, která chce palác navštívit se musí předem objednat, projít přísnou kontrolou, prochází se asi 21 místností, nesmí se fotografovat, venkovní fasáda je bílá, červená a žlutá - (to jsou místa kde měl pokoje dalajláma) uvnitř jsou modlitební místnosti, ale také náhrobky dalajlámů, obrovské množství zlata minimálně 1 tuna, celý komplex se vyznačuje nesmírnou duchovní hodnotou, výklad, který jsme dostali od znalce buddhismu a tibetismu by jistě vydal na knihu a do tohoto deníčku všechny informace není třeba uvádět. Všichni jsme velice rádi, že jsme měli možnost se prohlídky právě v magický den „9“ se zúčastnit.

 

Navštívili jsme nejstarší výrobnu koberců v Tibetu - tradiční tibetské koberce se vyrábějí z yačí srsti, ale i z hedvábí - tyto koberce byly velice krásné, ruční výroba se odráží na ceně za jejich nákup. Součástí výstavky a obchodu byly obrazy místních umělců, velice nádherné, šlo vlastně většinou o portréty místních tibeťanů, dále šperky apod., všechno ovšem nad možnostmi našich peněženek. Anička jako jediná si koupila maličký kobereček ze srsti yaka, i se slevou stál asi 200 juanů.

 

ObrazekDalší klášter Deprung patří mezi významné buddhistické kláštery v zemi, ale byl zajímavý i tím, že jsme ve starobylé tibetské hospodě jedli velice dobrý a levný oběd - yačí maso, rýže a omáčka se zeleninou a brambory za 7 juanů což je asi 20 Kč! Zde jsme měli i úspěchy ve smlouvání cen za suvenýry - tady jsem se přesvědčil, že nikoli znalost místního jazyka či angličtiny na výši ceny je nejdůležitější, jde hlavně o obchodnický talent a osobní kouzlo kupujícího.

 

ObrazekLetní sídlo dalajlámů v Norbulingce je vystavěna na rovině, vstupné 60 juanů, jsou tam krásně udržované zahrady, malá zoologická zahrada, celkový  pohled byl odlišný od jiných paláců, které jsme navštívili.

(Tato část patří k 14. dni  - 9.9.2009)

 

 

 

ObrazekVe čtvrtek ráno v 8 hod. jsme odjeli z Lhasy asi 50 km na další z významných klášterů - Ganden Monastery. Tento klášter je zvláštní, že ho založil významný představitel řádu žlutých čepic Songa Kapa, který právě v tomto klášteře dosáhl „nirvány“- to je nebeské uspokojení. Byl jedním z nejvýznamnějších zakladatelů buddhistického učení v Tibetu. Klášter je rozsáhlý a do 1956 zde žilo přes 3000 mnichů, nyní je tam pouze desetina. Už zvláštní byl výjezd z nadmořské výšky zhruba jako Lhasa 3600 m nm o asi jeden výškový kilometr přes nesčetné serpentiny, které známe třeba z Evropských Alp.

ObrazekI tento klášter navštívil dalajláma, také je zajímavý tím, že až do současnosti se využívá  na klášteře zvláštní pohřeb převážně mnichů a to s jejich souhlasem. Mrtvý mnich byl po 7 dní v klášteře, poté zavolaly „lámy“, kteří nebožtíka rozčtvrtili na kousky a mimo klášterní  plot tyto ostatky rozházeli do velkého vápencového srázu a tam během 3 hodin orlové a supi tyto ostatky zlikvidovali a to včetně kostí. Také jsme byli přítomni polední společné motlitbě mnichů a také poprvé byli u motlitby za pomocí zvuku činel a bubnu.

 

ObrazekČtvrteční odpoledne bylo ve znamení treku nad Klášter Ganden Monastery do skalnatého okolí, které je nad klášter zvýšen o cca 300 výškových metrů. Tímto skupinka Honza, Růženka, Mirek, Míla, Eva, Marcela, Anička, Olinka a Luďa dosáhli asi po hodinovém výstupu výšky, který se může srovnat k nejvyšší hoře v Evropě tedy kolem 5 kilometrů nad mořem - mnozí z nás si tímto vytvořili svůj výškový rekord. Zajímavou velice krátkou sněhovou bouřku jsme viděli kousek od nás, kdy za necelých 5 minut vrcholek asi šestitisícovky byl zasněžen.

 

ObrazekSpolečně jsme v této výšce prošli několik skalisek ve skalnatém hřbetě, všechny vrcholky byly mohutně zdobeny pestrobarevnými modlitebními praporky a byl krásný pohled na část, která se vlála v silném větru.