Jdi na obsah Jdi na menu

DEN OSMÝ - La Romana, nalodění na La GRACE

30. 4. 2012

Pondělí 30. dubna 2012 - 8.den, do konce zbývá 42 dní

La Romana – konečně na La Grace

odplouváme na dlouhou a zajímavou plavbu

Vrátím se ke včerejšímu dni, Ráno jsme stávali v půl čtvrté ráno, abychom nezaspali objednaný taxík na LETIŠTĚ nové Liberty New York. Dlužno říci, že se nám moc nechtělo, protože jsme šli spát velmi pozdě protože jsme se s našimi hostiteli loučili v restauraci. Na letiště nás odvezl taxík za 100 US dolarů. Odbavení vcelku proběhlo v pořádku. Americká letecká společnost na více jak 4hodiny letu do Santo Dominga nám v letadle dala trošku černé kávy s cukrem a mlékem o které jsme si museli poníženi objednat. Let Boeingem 737 do první poloviny letu proběhl vcelku klasicky, ale poté jedna cestující nedaleko od naší sedačky dostala asi epileptický záchvat a dobrou půlhodinu stevardi i cestující tuto paní oživovali a nakonec všechno dobře dopadlo a na letiště jsme včas a v pořádku přistáli, naše zavazadla byla komplet a nic nám nebránilo se odbavit a jít stopovat a nějakým způsobem se dostat východním směrem do La Romana na naši loď. Zpočátku nám zastavovali jen taxíky a za cestu chtěli kolem 100 amerických dolarů, ale nakonec jsme stopli sice taxík a ukecali jsme ho k tomu, že nás odveze za polovinu – 50 dolarů. Auto měl na LPG a v průběhu cesty celkem 3 krát mu ten plyn v motorové části vybuchl vždy s detonací jak po granátu. Nicméně jsme dorazili i přesto, že ten řidič buď ještě v La Romana nikdy nebyl, nebo neuměl ani číst nápisy na směrovkách a tyto jsme mu museli číst a navigovat. I když jsme zaznamenali změnu kotvení naší lodi, Jarek telefonem nezaznamenal, že loď je u mostu při vtoku jediné místní řeky do oceánu. Přesto se nám podařilo naši loď najít a šťastně se na ni dostat.Je nás nyní plný počet, asi 16 lidí, majitel lodi kapitán Pepa s manželkou Monikou a juniorem odletěli pryč a naším kapitánem je ode dneska Martin. Na loď La Grace jsme se tedy dostali 29.4. asi v 15 hodin odpoledne. S Jarkem jsme se nakonec ubytovali na ještě volná místa já i Jarek spíme nahoře ve společné kajutě mužstva kadetů, zběžně jsme se zde seznámili se všemi informovali naše rodiny o tom, že konečně jsme na palubě této nádherné plachetnice. Plachetnice má jen Slovenskou vlajku, protože ta dosavadní Česká se roztrhala, ale Já Luďa jsem dnes večer všechno zachránil – totiž vlastním na stálo svoji českou vlajku, už léta dopravovanou po celém světě a tato moje vlajka bude ode dneška zdobit tuto krásnou českou loď a celé plavbě přes Atlantik.

lagrace_logo.jpg

 

Náhledy fotografií ze složky Atlantik La Grace 2012 - NEW YORK závěr

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář